Starostové

Po nedávných volbách do krajských zastupitelstev pokračují po celém Česku licitace o koalicích. Kde už je dojednáno a kde se ještě diskutuje? A jak je na tom váš region? Vše podstatné naleznete v krátkém přehledu.

Hnutí STAN a jeho předseda Vít Rakušan odstraní z internetu příspěvky, které vyvolávaly dojem, že je odposlouchávala společnost Agrofert. O smírném vyřešení sporu informovaly Agrofert a STAN ve společném prohlášení. Výroky se podle jejich vyjádření ukázaly jako nepodložené. Rakušan společnost ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) zmínil v souvislosti s kauzou týkající se šifrovaných telefonů. Agrofert na něj a na hnutí podal žalobu, kterou se zabýval Městský soud v Praze.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Voliči čtyř okresů na severu Kosova, kde tvoří většinu srbské obyvatelstvo, hlasovali v neděli o odvolání starostů z řad etnických Albánců. Ti se úřadu ujali po loňských místních volbách, které etničtí Srbové bojkotovali. To se zopakovalo i nyní. Výsledky referenda jsou neplatné, zúčastnilo se jen 253 ze 45 tisíc oprávněných voličů.

Důvěra ve vládu a Poslaneckou sněmovnu zůstává nízká, nicméně proti konci loňského roku se jejich hodnocení mírně zlepšilo a nyní jim shodně důvěřuje pětina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Prezidentu Petru Pavlovi podle něj věří 54 procent obyvatel a Senátu 32 procent a také v jejich případě jsou výsledky v porovnání s předchozím průzkumem mírně lepší. Nejvyšší důvěře mezi ústavními institucemi se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) a dolní parlamentní komora vyšly z hodnocení nejhůře.

Důvěra ve vládu klesá, kabinetu Petra Fialy (ODS) věří šestina Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu, který během čtvrtka zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tím, že vláda z ústavních institucí dopadla nejhůře. Prezident Petr Pavel má důvěru u 52 procent obyvatel, Poslanecké sněmovně věří 18 procent a Senátu 29 procent veřejnosti. U všech zmíněných se důvěra v porovnání s předchozím průzkumem z léta též zhoršila. Tradičně nejvíce lidé věří starostům a obecním zastupitelstvům.

Prezident Petr Pavel v pondělí při své první návštěvě Ústavního soudu (ÚS) v Brně ocenil dvacetiletou práci končícího předsedy Pavla Rychetského. Soud je díky němu institucí s vysokým kreditem, řekl Pavel novinářům. Prezident věří, že designovaný předseda Josef Baxa na Rychetského dobře naváže. Pavel také navštívil v Brně Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Důvěra Čechů v ústavní a další politické instituce podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM) mírně klesla. Oproti začátku roku je to nejvýraznější u hejtmanů a krajských zastupitelstev. V čele žebříčku dlouhodobě zůstávají starostové a obecní zastupitelé. Hlava státu v aktuální tabulce není, protože v době dotazování se prezidenti střídali.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Britská opoziční Labouristická strana v pondělí představila plán A New Britain (Nová Británie). Navrhuje v něm mimo jiné zrušení Sněmovny lordů, nevolené horní komory britského parlamentu. Nahradila by ji menší a méně nákladná komora, která by důsledněji odrážela rozložení sil v království. Strana by chtěla posílit také skotskou autonomii nebo přesunout řadu pracovních míst do regionů. Labouristé jsou dvanáct let v opozici. Aktuálně však mají v průzkumech výrazný náskok před vládnoucí Konzervativní stranou.

Senátní volby letos vyhrála ODS před KDU-ČSL a ANO. Občanští demokraté získali osm mandátů z 27, přičemž na Jihlavsku opět zvítězil předseda Senátu Miloš Vystrčil. KDU-ČSL obhájila všech sedm mandátů, ANO získalo tři senátory a bude jich mít celkem pět. Může tak založit vlastní stranický klub v horní komoře.

Vládní hnutí STAN v souvislosti s korupční kauzou v pražském dopravním podniku prověřuje obdržené dary a jeho zástupci uvedli, že plánují vrátit všechny dary spojené s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem. Ten je v kauze obviněný společně s bývalým náměstkem pražského primátora Petrem Hlubučkem (STAN). V tiskové zprávě hnutí uvedlo, že spojitost s podnikatelem našlo u 300 tisíc korun. Od Starostů budou požadovat vysvětlení Piráti, kteří se STAN kandidovali ve sněmovních volbách v koalici. Uvedl to jejich předseda Ivan Bartoš. Kauzu budou podle mluvčího vlády Václava Smolky řešit předsedové koaličních stran na takzvaném jednání K5.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) na Twitteru oznámila, že odloží zahájení procesu vyhlášení Národního parku Křivoklátsko na září. Původně to mělo být 9. června. O odklad žádali starostové na květnovém setkání s ministryní. Původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku skončí několik dní před volbami.

Jednací řád Poslanecké sněmovny by se mohl měnit ještě během tohoto volebního období. Připouštějí to někteří členové pracovní skupiny, která má řešit právě změny této normy. Sejít se má poprvé v příštím týdnu. Důvodem jsou obstrukce opozice, které podle vládní koalice blokují jednání sněmovny. Opozice je ale ke změnám zdrženlivá.

Koalice pro komunální volby na řadě míst nebudou takové jako do loňských sněmovních voleb, přestože k tomu vedení stran regiony vyzvalo. Na půdorysu koalic SPOLU nebo Pirátů se Starosty nepůjdou straníci do voleb ani ve velkých městech, jako je Brno nebo Liberec. V hlavním městě pak bude kandidovat jen jedno z těchto uskupení.

Senátoři ve čtvrtek umožnili zmrazení platů ústavních činitelů na loňské úrovni, přestože se k návrhu negativně vyjádřily dva klíčové výbory. Zákon bez projednání poslali prezidentovi. Horní komora také schválila zvýšení příspěvku na bydlení kvůli rostoucím cenám energií. Projednávání nastavení dotační podpory zemědělcům Senát neschválil.

Starostové řeší každý rok stovky povinností. Zatímco úkoly jim přibývají, lidí, kteří by tuto práci chtěli vykonávat, ubývá. Podle Svazu měst a obcí je reálné, že při letošních komunálních volbách se trend ještě posílí. Roli hrají i peníze – v závislosti na velikosti obce mohou mít starostové plat více než deset tisíc pod průměrem.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.

V Česku ve středu přibylo 21 126 potvrzených případů koronaviru, víc než před týdnem. Po úterním mezitýdenním poklesu byl tentokrát přírůstek proti minulé středě asi o 3100 vyšší. V nemocnicích bylo ve středu s koronavirem 6561 pacientů, z nich 1064 bylo v těžkém stavu. Incidenční číslo se dostalo zpět nad 1200, ke čtvrtku na 100 tisíc obyvatel za sedm dní připadá 1222 nově potvrzených nákaz, předchozí den to bylo 1194. Reprodukční číslo aktuálně činí 1,01. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) chce s Anticovid týmem nové vlády probrat pandemický zákon.

V pondělí 8. listopadu se ve dvě hodiny odpoledne poprvé od voleb sejdou noví poslanci. Ti nejprve složí slib a poté je čeká nabitý program se 17 body. Mezi nimi je například volba předsedy dolní komory a jejích místopředsedů. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty, které také sestavují nový kabinet. První schůze bude pokračovat i v následujících dnech.

Koalice Pirátů a hnutí Starostové skončila ve volbách třetí se ziskem 15,62 procenta hlasů. Ve sněmovně získá 37 mandátů, 33 z nich Starostové, Piráti čtyři. V předchozí Poslanecké sněmovně přitom byla situace opačná a slabším členem bylo hnutí STAN. Šéf Pirátů Ivan Bartoš připouští, že nečekal, že kroužkovací kampaň stavem pirátských poslanců tak zahýbá.

Skoro dvě stě milionů korun utratily zatím sněmovní strany a hnutí v kampani před říjnovými volbami. Do podzimu se má částka ještě zdvojnásobit. Nejvíce ze samostatných stran investuje hnutí ANO. Srovnatelně s ním mají v plánu zaplatit obě opoziční koalice Spolu a Piráti se Starosty, po devadesáti milionech, což je také zákonem daný strop. Ten je stejný, ať kandidují samostatně, či v koalici.

Šumavská Železná Ruda čelí odlivu stálých obyvatel. Ceny tamních nemovitostí už se vyšplhaly tak vysoko, že na ně většina lidí nedosáhne. Místní už dokonce začali prodávat své byty, protože v sousedních obcích postaví levněji rodinný dům. Radnice proto chystá výstavbu nájemních bytů a věří, že nové obyvatele do Železné Rudy znovu přiláká.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.