Čím menší obec, tím větší roli při rozhodování voličů hrají konkrétní kandidáti a jejich schopnost řešit místní problémy. Ve velkých městech se naopak výrazněji promítají stranické preference a celostátní politika. Podle sociologů Tomáše Kosteleckého a Martina Buchtíka i politologa Václava Šmatery budou letošní komunální volby testem také pro tradiční politické strany, které na lokální úrovni dlouhodobě oslabují.
Komunální volby jsou ze všech nejvíce spojené s každodenním životem voličů. Rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo třeba dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce.
„Velmi záleží na tom, jak velká je obec. Lidé ve velkém městě jsou více náchylní se dívat na politickou orientaci kandidátů, mimo jiné i proto, že je vlastně moc neznají. Takže je to pro ně nějaká informace, za jakou stranu kandidují. A čím je ta obec menší, tím menší roli to hraje.“ vysvětlil sociolog ze Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký.
V nejmenších obcích je podle něj situace často úplně jiná. Kandidátů bývá méně a samotné sestavení kandidátky může být obtížné. „Dělat starostu v malé, zapadlé obci není žádné terno. Ani si nějak extra nevyděláte a je to práce, je to starost, takže tam je někdy problém spíš sehnat kandidáty,“ poznamenal.
Význam má také poloha obce. V zázemí velkých měst mohou volby výrazně ovlivňovat spory o novou výstavbu, územní plán nebo další rozvoj. V periferních oblastech podle Kosteleckého voliči častěji řeší spíš zachování toho, co už obec nabízí.
Celostátní politika se nejvíc promítá ve velkých městech
S rostoucí velikostí města roste i význam politických značek. Podle Kosteleckého se proto do komunálních voleb ve větších sídlech částečně propisují také dlouhodobé celostátní preference. Neznamená to ale, že by aktuální kauzy automaticky rozhodovaly komunální hlasování. „Myslím si, že se to nějak moc do výsledku voleb nepromítne, ale neignoroval bych to úplně. Samozřejmě celostátní preference ukazují nějaké trendy,“ řekl Kostelecký.
Podobně situaci popisuje sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík. Podle něj voliči kombinují několik motivací – stranickou orientaci, místní témata i osobnosti kandidátů. Zvlášť ve velkých městech podle něj často nejprve vědí, koho volit nechtějí. „Jedni nevolí strany vlády, druzí nevolí strany opozice a potom si v táboře, který je pro ně akceptovatelný, hledají toho, kdo jim je nejbližší,“ řekl Buchtík. Rozhodnout pak může konkrétní téma, například dostupnost bydlení, nebo osobnost lídra kandidátky.
Část voličů se navíc podle něj rozhoduje až těsně před volbami. „Řada lidí se rozmýšlí do poslední chvíle třeba nad tím, koho ze dvou nebo tří oblíbených, nebo spíš nejméně neoblíbených stran či hnutí volit a jestli vůbec k těm volbám jít,“ dodal.
Komunální politiku voliči dlouhodobě vnímají jako velmi bezprostřední. „Většina lidí, pokud se dokáže s něčím ztotožnit, tak jsou to komunální politici. Jsou to přece ti starostové, kteří dělají tu nepolitickou politiku, protože chodník není ani liberální, ani konzervativní,“ popsal Buchtík.
Důležitost jednotlivých témat se přitom mění podle životní situace voličů. U rodin s dětmi může hrát velkou roli dostupnost škol nebo bydlení, u starších lidí například zdravotní a sociální služby. Ve velkých městech se dlouhodobě mezi nejvýraznější otázky řadí také doprava.
Volební účast
V menších sídlech může být ještě důležitější samotná zkušenost s kandidátem. „Když se kandidát osvědčil, lidé mají tendenci ho volit znovu, přestože se problémy třeba mění. Vědí, že si s nimi poradí, protože už se osvědčil,“ řekl Kostelecký.
Rozdíly mezi městy a obcemi jsou patrné také u volební účasti. Ve velkých městech chodí podle Kosteleckého k parlamentním volbám více lidí než ke komunálním. S klesající velikostí obce se ale rozdíl zmenšuje. „V úplně nejmenších obcích lidé chodí často více ke komunálním volbám než k parlamentním,“ upozornil.
Buchtík připomněl, že část veřejnosti k volbám nechodí prakticky nikdy, zatímco jiná skupina hlasování téměř nevynechává. „Zhruba 17 až 20 procent lidí nechodí volit nikdy a zhruba stejná část chodí volit v podstatě vždycky,“ uvedl. Vyšší ochotu účastnit se voleb podle něj vykazují například lidé kolem pětadvaceti let a senioři. Naopak v poslední době pozoruje nižší účast u lidí s menšími dětmi, zejména u žen v pozdních třiceti letech.
Politické strany z menších obcí ustupují
Jedním z trendů, které chce Kostelecký v letošních výsledcích sledovat, je postavení klasických politických stran. Jejich vliv podle něj v malých a postupně také ve středně velkých městech dlouhodobě slábne ve prospěch místních sdružení a nezávislých kandidátek. „Před takovými osmi lety už začaly různé kandidátky nezávislých, ad hoc sestavené, vyhrávat i v docela velkých městech, která měla desítky tisíc obyvatel. Jsem zvědavý, jestli to bude pokračovat dál,“ řekl Kostelecký.
Pokračování trendu by podle něj ukazovalo, že politické strany ztrácejí lokální identitu. Za jeden z důvodů považuje nízký počet jejich členů. Strany pak podle něj nemají dost lidí, kteří by je zastupovali v tisících obecních zastupitelstev.
Občanskou angažovanost v malých obcích chce po volbách sledovat také Buchtík. „V České republice máme 6250 obcí, takže těch příběhů bude hodně. Podle mě má smysl sledovat vůbec občanskou angažovanost, zejména v obcích řekněme do dvou tisíc obyvatel,“ podotkl.
Brno: tři hlavní síly a otázka povolební koalice
Prolínání celostátní a komunální politiky je podle politologa z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Václava Šmatery dobře vidět například v Brně. Za tři hlavní síly letošního souboje považuje koalici ODS a TOP 09, hnutí ANO a koalici KDU-ČSL se STAN. „Mezi těmito třemi uskupeními se podle mě najde konečný primátor města Brna. A tato tři uskupení budou hrát v povolební matematice klíčovou roli,“ předpokládá Šmatera.
Připomíná, že všechny tři politické proudy ještě relativně nedávno spolupracovaly ve vedení města. Situaci následně změnil odchod zastupitelů zvolených za ANO z magistrátní koalice a jejich spor s vedením hnutí.
Celostátní preference podle Šmatery budou mít na výsledek vliv, Brno má ale řadu vlastních specifik. Jedním z nich je tradičně silnější postavení lidovců, než jaké mají na celostátní úrovni. „Celostátní politika hraje roli. Mnoho lidí se rozhoduje i podle svých celostátních preferencí, ale je tady ještě mnohem více dalších specifik,“ shrnuje.
Jedno dominantní téma, které by rozhodlo brněnské volby, Šmatera nevidí. Do kampaně vstupují rozdílné představy stran o dopravě, otázka dostupnosti bydlení nebo například budoucnost fotbalového stadionu za Lužánkami. „Nemyslím si, že jedno téma nějakým způsobem volby obsahově převálcuje. Ale kdybych měl vybrat jako zástupce mladé generace, tak pro naši generaci je určitě důležitá tematika dostupného bydlení,“ řekl.
Významnou změnou je také obměna vedení brněnské ODS po dvou volebních obdobích primátorky Markéty Vaňkové. Šmatera ji interpretuje nejen jako snahu reagovat na poptávku části voličů po nových tvářích, ale také jako krok, který může ovlivnit možnosti povolebního vyjednávání. Podle něj může nové personální složení kandidátky zvýšit koaliční potenciál ODS a TOP 09 ve vztahu ke KDU-ČSL, STAN a Pirátům. Právě skládání koalic ve velkých městech bude podle odborníků po volbách jednou z hlavních otázek.
