Politické strany

Členové Rady České televize považují fakt, že do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce nebyl dlouhodobě zván předseda SPD Tomio Okamura, za možné narušení demokratické soutěže politických stran. Vyplývá to z usnesení, které radní schválili ve středu na jednání v Brně.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) udělil první pokuty za porušení volebního zákona v souvislosti s letošními sněmovními volbami. Hnutí SPD, ODS, Motoristé a Volte Pravý blok dostali za přestupky ve volební kampani pokuty od deseti do 35 tisíc korun, potvrdil ČT Ivo Kousal z ÚDHPSH. Celkem podle něj úřad dostal padesát podnětů, například za využití komunikačních médií obce k volební kampani.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

Už v pátek začínají volby, ve kterých Češi vyberou nové poslance. Kandidátů je 4463. Míst ve sněmovně jsou dvě stovky. Volit lidé mohou kromě pátku také v sobotu, kompletně sečteno by mělo být v sobotu v podvečer. Už nyní prezident Petr Pavel řekl České televizi, že se chce se zástupci nejúspěšnějších stran sejít hned v neděli. Ptát se hodlá mimo jiné na jejich představy ohledně možných koalic.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

Společnost je stále více polarizovaná a změny vedou k větším společenským rozporům, tvrdí řada expertů. Podle nového výzkumu se to odráží už i v tom, jak voliči přistupují k tomu, komu hodí svůj hlas.

O místa v Poslanecké sněmovně se bude v letošních volbách ucházet celkem 26 volebních uskupení, která v pátek zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet subjektů je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny dvaadvacet stran, hnutí nebo jejich koalic.

Americký miliardář Elon Musk v příspěvku na sociální síti X oznámil vznik nové politické strany ve Spojených státech, která ponese název „Amerika“. Znovu také kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Zbývá přibližně půl roku do voleb do Poslanecké sněmovny, připravují se na ně nejen úřady, ale zejména politická uskupení. Ta právě v této době mimo jiné řeší, jestli budou kandidovat samostatně nebo třeba v koalici s další stranou. Pro samotné strany a pro koalice platí odlišná pravidla.

Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný podepsali v Praze koaliční smlouvu pro podzimní sněmovní volby. Uskupení do nich jde se sedmi základními programovými pilíři. V úterý zahajuje kontaktní kampaň. Koalice zároveň také představila zjednodušené logo a nový vizuální styl, ve kterém modrou barvu nahradily výrazná zelená, meruňková a bílá.

Zástupci mladé generace politiků se v Devadesátce ČT24 shodli, že jim starší kolegové z jejich stran naslouchají a že odraz vzájemné debaty vidí i v některých veřejných vyjádřeních stranických kolegů. Představitelé Mladé ODS, Mladých lidovců, Mladého ANO a Mladého Pirátstva se v pořadu vyjadřovali také k inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a k možným dopadům jeho politiky.

Sněmovna v úterý přerušila druhé čtení vládního návrhu zákona o digitální ekonomice. Návrh čelil kritice ze strany opozičního hnutí ANO, jeho předseda Andrej Babiš řekl, že jde o pokus o omezení slova. Sněmovna nedokončila ani schvalování přísnějších pravidel pro financování volebních kampaní. ANO a SPD by chtěla ze zákona odstranit ustanovení o sankci až dvou milionů korun za zveřejnění nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o kandidující volební straně nebo o jejím kandidátovi.

Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl Soudní dvůr EU. Obě země zažalovala Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. Jestliže země odmítnou nápravu, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty. České ministerstvo vnitra se s rozhodnutím seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.

Členské základny většiny sněmovních stran a hnutí oslabují. Všech sedm subjektů zastoupených v dolní komoře dohromady nemá ani padesát tisíc členů. O něco lépe jsou na tom opoziční hnutí, mírný nárůst pozorují i Piráti.

Za poslední rok ubyli členové skoro všem politickým stranám a hnutím zastoupeným ve sněmovně. Ve svých členských základnách zaznamenaly většinou úbytek kolem tří procent. Nejvíce straníků ztratila meziročně ODS, naopak největší nárůst pozoruje hnutí SPD. Kromě SPD přibyli členové jen Starostům a nezávislým. KSČM a ČSSD, které v dolní komoře po posledních sněmovních volbách nejsou, jich loni ztratily pětinu.

Před parlamentními volbami v červnu 1992 se zformovala nová koalice levicových stran – KSČM a Demokratické levice ČSFR. Dohromady pak tyto strany získaly 35 mandátů. V září téhož roku se k uskupení přidaly další levicové strany a hnutí. Dohodu o vzájemné spolupráci podepsali jejich zástupci na mítinku v Ostravě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 tisíc korun). Informoval o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vláda řešila také zaměstnávání učitelů nebo omezení teroristického obsahu na internetu.

Šíření dezinformací a útoky politiků na média se v současnosti často odehrávají na sociálních sítích. K těmto jevům však docházelo ještě před érou internetu, a to prostřednictvím klasických médií – tisku a televize. V roce 1992 byl často kritizován federální program F1 Československé televize pro údajnou neobjektivitu. Nebylo náhodou, že k takovým slovům se politici uchylovali zejména před volbami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Poslanci ve funkcích potvrdili předsedy sněmovních výborů, které jejich členové volili ve středu a ve čtvrtek. Zvolili i členy stálých sněmovních komisí pro kontrolu různých zpravodajských služeb. Hnutí SPD neprosadilo na program schůze debatu o zrušení nouzového stavu, který vyhlásila končící vláda. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) postup kabinetu před poslanci hájil.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.