PŘEHLEDNĚ: Co se bude dít po volbách do Poslanecké sněmovny

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

V Poslanecké sněmovně zasednou strany nebo hnutí, které ve volbách dostaly pět a více procent hlasů, potom dvojkoalice s minimálně osmi procenty hlasů a troj- a vícekoalice s alespoň jedenácti procenty hlasů.

Vítězná uskupení si mezi sebou dělí celkem dvě stě poslaneckých křesel. To, kolik jich kdo získá, se vypočítává na dvou úrovních. Tou první je úroveň kraje, na níž jsou hlasy rozděleny takzvanou Imperialiho kvótou. Hlasy stran, které v krajích nestačí k zisku mandátu, se přesunou na celorepublikovou úroveň, kde jsou přerozděleny takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou.

  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.

Mandáty se pak rozdělují podle pořadí na kandidátce (volebním lístku). Poslancem se ale může stát i kandidát s vyšším číslem, pokud dostal z celkového počtu hlasů pro zvolené uskupení alespoň pět procent preferenčních hlasů.

Ustavující schůze

První schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny se musí uskutečnit nejpozději třicet dnů od voleb. Na ustavující schůzi volí poslanci svého předsedu a místopředsedy a skládají se jednotlivé sněmovní výbory. Schůze může trvat i několik dní.

„Po konci ustavující schůze podává stávající vláda demisi, kterou následně přijme prezident,“ popisuje další kroky ústavní právník Marek Antoš.

Vyjednávání o vládě

Zatímco ustavující schůze se musí uskutečnit v zákonem stanovené lhůtě, pro sestavení vlády žádná taková lhůta neexistuje. „To podstatné se bude odvíjet od schopnosti dohody nebo nedohody politických stran,“ vysvětluje politolog Lukáš Jelínek.

„To bude souviset s tím, kdo se dostane do sněmovny, kolik to bude stran, jak se bude utvářet nějaká většina (ve sněmovně), jestli to bude pouze většina, která sice bude mít nějaký názorový průnik, jako třeba současná opozice, ale zároveň, jestli dokáže tato většina sestavit vládu, jestli se dokáže na nějaké vládě dohodnout,“ vypočítává politolog.

Zmiňovaná většina je při vyjednávání důležitá z toho důvodu, že vláda musí následně získat důvěru sněmovny, i kvůli tomu, aby byla schopná získávat během následujících čtyř let dostatečnou podporu pro své návrhy. Historicky nejdéle čekala samostatná Česká republika na novou vládu 83 dní po volbách v roce 2014.

Sestavení a jmenování vlády

Jak upozorňuje ústavní právník Antoš, i když to nestanovuje ústava ani zákon, pověření k jednání o sestavení vlády uděluje prezident. U stávající i minulé vlády dostal toto pověření pokaždé budoucí premiér, konkrétně Petr Fiala (ODS), respektive Andrej Babiš (ANO). Není to však pravidlem. „Po pádu druhé vlády Václava Klause v roce 1998 byl pověřen sestavením vlády Josef Lux a výsledkem byla vláda Josefa Tošovského,“ uvádí pro příklad Antoš.

Stát by se to mohlo i po letošních sněmovních volbách. „Prezident Petr Pavel naznačil, že ten, kdo bude pověřen sestavením vlády, nemusí být za všech okolností příštím premiérem. Může to být třeba i člověk, který vládu vyjedná, ale premiérství potom někomu svěří,“ říká politolog Jelínek.

Následně, přičemž délka vyjednávání o složení vlády opět není nijak legislativně vymezena, jmenuje prezident premiéra.

Kdo jím bude, nemusí být dopředu vůbec jasné. „Politickým stranám vůbec nic nepředepisuje, koho můžou navrhnout na předsedu vlády. Může to být vlastně úplně kdokoliv. Nemusí to být ani poslanec. Může to být jakákoliv osoba, která bude schopná vládu dát dohromady,“ vysvětluje Jelínek. „Každopádně si myslím, že tlak na to, aby to byl zkušený politik, je poměrně dost velký,“ dodává.

Jmenovaný premiér potom navrhuje prezidentovi jména lidí, kteří ve vládě zasednou. Vládu kromě jejího předsedy tvoří místopředsedové a ministři jednotlivých resortů. „Prezident je povinen jmenovat předsedu vlády,“ uvádí Antoš. „V některých specifických příkladech ale může nejmenovat člena vlády. Třeba když má pochybnosti o jeho bezúhonnosti,“ dodává ústavní právník.

Do třiceti dnů od svého jmenování pak musí vláda získat důvěru sněmovny. Pro musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina poslanců z minimálně 67 přítomných.

Co když vláda nezíská důvěru?

Pokud na první pokus nezíská vláda důvěru, musí podat demisi a následuje druhý pokus. Prezident znovu jmenuje premiéra a na jeho návrh další členy vlády. Jmenovaná vláda pak opět zamíří do sněmovny s žádostí o důvěru.

Případný třetí pokus se už od prvních dvou liší. Nového premiéra tentokrát navrhuje předseda dolní komory. K tomu ale ještě nedošlo. „Historicky byly nejvíc dva pokusy,“ říká Antoš s tím, že teoreticky je možný i případný čtvrtý pokus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 2 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 6 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
12:33Aktualizovánopřed 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pátek 20. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 15 hhodinami

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
před 16 hhodinami

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
včera v 20:48‌‌

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí předškolního věku. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a čtyři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán. Provoz se v místě nehody na silnici I/27 obnovil před 20. hodinou, sdělil mluvčí krajské policie Michal Schön.
včeraAktualizovánovčera v 20:39‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.