Ústava

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala ve čtvrtek agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal nařízení, podle nějž by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem Spojených států nebo nemá v zemi trvalý pobyt.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Šéf Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa v Otázkách Václava Moravce (OVM) uvedl, že rozhodnutí soudu o zrušení podstatné části novely o střetu zájmů „trochu se soudem zacloumalo“. Přiblížil, že měli silné i protichůdné názory. Podle něj je ale zásadní, aby parlamentní procedura byla přehledná a férová.

Děti by neměly být zatahovány do soudních sporů, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče, plyne z nálezu Ústavního soudu (ÚS). Soudy nedaly souhlas s tím, aby matka podala za nezletilou dceru žalobu na nemocnici kvůli uvádění dítěte do narkózy bez přítomnosti rodičů. Důvodem je obava, že vedení sporu na ochranu osobnosti, potenciálně dlouhého a nákladného, by mohlo dítě finančně zatížit. Pokud rodiče usilují o změnu praxe v tuzemských nemocnicích, lze toho dosáhnout i prostřednictvím žaloby, kterou podají sami za sebe, nikoliv za dítě, míní ÚS.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat důchodovou reformu, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda by ji chtěl schválit nejpozději do 10. listopadu tak, aby se jí mohl co nejdříve zabývat Senát. „Pokud penzijní reformu dostaneme 11. listopadu, tak předpokládám, že bychom se jí mohli začít zabývat 11. prosince,“ řekl v pořadu Týden v politice znovuzvolený šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V rozhovoru mluvil rovněž o svých plánech pro nové volební období nebo o možném prodloužení třicetidenní lhůty Senátu pro projednávání zákonů.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.

Volby do třetiny Senátu a do zastupitelstev krajů se uskuteční v pátek a v sobotu 20. a 21. září. Termín vyhlásil prezident Petr Pavel, jak informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Rozhodnutí hlavy státu ještě musí spolupodepsat premiér Petr Fiala (ODS). Před čtyřmi lety se krajské a senátní volby konaly na začátku října.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Nepokoje, které na začátku týdne propukly na tichomořském ostrově Nová Kaledonie, si vyžádaly už šest mrtvých. Nejnovější úmrtí v sobotu způsobila přestřelka na severu tohoto francouzského zámořského území. Metropole Nouméa, která je epicentrem násilností, je podle starostky daleko od návratu k normálu, jakkoli byly poslední dvě noci klidnější.

Otázka korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí nadále rozděluje vládu a opozici. Zatímco vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) hodnotí poměrně kladně některé pozměňovací návrhy, které z jednání ve sněmovně vzešly, místopředseda ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích zopakoval, že podle ANO by mělo být hlasování ze zahraničí usnadněno jinak a že v navrhované podobě naruší princip tajnosti hlasování.

Irský premiér Leo Varadkar ve středu potvrdil zprávy tamních médií a oznámil svoji rezignaci. S okamžitou platností končí jako předseda vládní strany Fine Gael, z křesla šéfa vlády podle svých slov odejde hned, jak bude jeho nástupce připravený ujmout se úřadu. Varadkarova rezignace podle agentury Retuers nemusí pro Irsko automaticky znamenat nové volby, nahradit by jej mohl jiný zástupce Fine Gael.

Irové v pátečním referendu jasně odmítli změny ústavy, oznámil v sobotu irský premiér Leo Varadkar. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Výsledky jsou zcela zřejmé, vláda je respektuje a přijímá za ně zodpovědnost, dodal předseda vlády podle serveru deníku The Irish Times.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.