Ústava

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.

Slovenská sněmovna bude hlasovat o novele ústavy až v září. Důvodem je, že vládní návrh by nyní nezískal potřebnou podporů poslanců, uvedl předseda klubu nejsilnější koaliční strany Smer Ján Richter. Původně bylo hlasování o předloze, kterou premiér Robert Fico (Smer) dříve označil za hráz proti progresivismu, plánováno na úterý odpoledne. Ústava by nově mohla zakotvit jen dvě pohlaví, zakázat adopce pro nesezdané páry nebo upřednostnit slovenské právo před mezinárodním u kulturně-hodnotových otázek. O úpravách se vede dlouhý spor, podpořit je ale chtěla i část opozice.

Dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem měla vyřešit březnová mírová dohoda. Místo podpisu ale na společné hranici narůstá napětí a země se navzájem obviňují z porušování příměří. Je proto otázkou, zda by měl pakt v případě potvrzení váhu, zvlášť pokud za sebou ani jedna ze znepřátelených zemí nemá silného zákulisního hráče, říká expertka Petra Košťálová.

O záporech či kladech korespondenční volby do sněmovny, která je určena českým občanům v zahraničí, hovořil v pořadu Interview ČT24 místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Celý systém považuje za „divný“ a za často složitý na vysvětlování krajanům. Kritizoval také výrok prezidenta Petra Pavla, že nechce ve vládě ty, kteří chtějí vyvést zemi z EU či NATO. „Je to z ideologických důvodů tak dopředu, tak plošně. Je to na hraně chápání ústavy,“ míní. Dodal, že pokud by hnutí ANO skládalo budoucí vládu, tak by trvalo na názoru, že členství v EU je pro Česko příznivé a ke členství v NATO dokonce nemáme ani žádnou bezpečnostní variantu. Rozhovor s Vondráčkem vedla Tereza Řezníčková.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Americká administrativa Donalda Trumpa během svého působení vydala řadu exekutivních nařízení, která se dostala před americké soudy. Pro Trumpův styl vládnutí představuje justice překážku, kterou se snaží dostat pod svou kontrolu, řekl amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy v 90′ ČT24. Další hosté zmiňovali postupy autoritářských režimů, které potlačují nezávislé instituce.

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Slovenská vláda ve středu schválila návrh ústavních změn, podle kterých by země například uznávala jen dvě pohlaví. Předloha také počítá s tím, že si země zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů. Z návrhu vypadlo odborníky kritizované ustanovení, že slovenská ústava má přednost před právem Evropské unie.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala ve čtvrtek agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal nařízení, podle nějž by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem Spojených států nebo nemá v zemi trvalý pobyt.

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Šéf Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa v Otázkách Václava Moravce (OVM) uvedl, že rozhodnutí soudu o zrušení podstatné části novely o střetu zájmů „trochu se soudem zacloumalo“. Přiblížil, že měli silné i protichůdné názory. Podle něj je ale zásadní, aby parlamentní procedura byla přehledná a férová.

Děti by neměly být zatahovány do soudních sporů, které mohou se stejným úspěchem vést jejich rodiče, plyne z nálezu Ústavního soudu (ÚS). Soudy nedaly souhlas s tím, aby matka podala za nezletilou dceru žalobu na nemocnici kvůli uvádění dítěte do narkózy bez přítomnosti rodičů. Důvodem je obava, že vedení sporu na ochranu osobnosti, potenciálně dlouhého a nákladného, by mohlo dítě finančně zatížit. Pokud rodiče usilují o změnu praxe v tuzemských nemocnicích, lze toho dosáhnout i prostřednictvím žaloby, kterou podají sami za sebe, nikoliv za dítě, míní ÚS.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Německý kancléř Olaf Scholz podle očekávání nedostal při pondělním hlasování ve Spolkovém sněmu důvěru. Z celkem 717 přítomných poslanců mu ji vyjádřilo jen 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Dosavadní kancléř po prohraném hlasování o důvěře navrhl prezidentovi Franku-Walteru Steinmeierovi rozpuštění Spolkového sněmu.

Obyvatelé Kataru odsouhlasili ústavní dodatky, které ruší legislativní volby do Poradního shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Všech 45 členů tak bude nově jmenovat emír, jenž má v Kataru hlavní slovo. Skončil tak krátkodobý „experiment“ při volbě větší části členů přímo občany, který začal teprve v roce 2021, píše agentura AP. V bohatém ropném státě Perského zálivu neexistují politické strany ani klasický parlament. V rodinných a osobních záležitostech platí islámské právo šaría.

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat důchodovou reformu, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda by ji chtěl schválit nejpozději do 10. listopadu tak, aby se jí mohl co nejdříve zabývat Senát. „Pokud penzijní reformu dostaneme 11. listopadu, tak předpokládám, že bychom se jí mohli začít zabývat 11. prosince,“ řekl v pořadu Týden v politice znovuzvolený šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V rozhovoru mluvil rovněž o svých plánech pro nové volební období nebo o možném prodloužení třicetidenní lhůty Senátu pro projednávání zákonů.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.