Ústava strana 2 z 5

Do politické diskuze se po delší době vrátilo jedno z velkých politických témat. Kvůli zavedení možnosti celostátních referend chce hnutí ANO prosadit změnu Ústavy –⁠ občané by ve všelidových hlasováních podle avizovaného návrhu rozhodovali o tématech, která nesouvisejí s bezpečností ani s mezinárodními vztahy. Osud návrhu ale není jasný, protože ho vládní strany nepovažují za prioritu.

V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Zákon o snížení mimořádné valorizace penzí, který nakonec prezident Petr Pavel podepsal, bude zřejmě projednávat Ústavní soud. Podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) je to důsledkem chyb vlády, která přes naléhání odborníků neřešila problémy včas a nyní se vymlouvá ze svých „rozpočtových faulů“. Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL) ale kabinet v pořadu Události, komentáře bránila nařčením z blamáže. Situaci ale vláda podcenila i podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Aleše Juchelky, který si myslí, že kvůli tomu prezidenta „zahnala do kouta.“

V případě snížení valorizace penzí je protiústavnost natolik jasná, že pro to nelze hlasovat, uvedl v pořadu Události, komentáře místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK) s tím, že jde o retroaktivitu a zneužití stavu legislativní nouze. Zmínil, že ve středu se ukáže, nakolik je Senát pojistkou demokracie. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS) zmínil, že se o zákonu bude velice vážně diskutovat a rozhodně není jisté, že Senát návrh zákona schválí. Podotkl, že většina jeho klubu se k novele přikloní.

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.

Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadily debatu o vládním návrhu na snížení červnové valorizace penzí, který bude sněmovna projednávat na mimořádném zasedání od příštího úterý. Poslanci podpořili elektornizaci veřejných dražeb a prvním čtením prošel i návrh na zavedení řidičského oprávnění na zkoušku a úpravu bodového systému. Předsedové poslaneckých klubů se dohodli na přerušení schůze do středy 22. února.

Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS) v době, kdy je tato funkce stále obsazená. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl dosluhující šéf ÚS Pavel Rychetský v reakci na avizovaný záměr Miloše Zemana. Dodal také, že by podle něj věc vůbec neskončila u soudu.

Je to světově významná událost. Poražením populismu jsme vstoupili na jeviště světových dějin, řekl v Interview ČT24 bývalý premiér a bývalý dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart ke zvolení Petra Pavla prezidentem. Dodal, že ačkoliv je odpůrcem silných slov, tak zde je musí použít. Zmínil, že světová média bude v příštích dnech zajímat, jak se stalo, že byl tento chytlavý politický styl, který razil Andrej Babiš (ANO), poražen.

Nově zvoleného prezidenta republiky Petra Pavla čeká hned několik hlavních úkolů. Jedním z nich bude také jmenování nového předsedy Ústavního soudu a obměna soudců. Mezi strážci tuzemské konstituce by měla podle emeritního soudce Ústavního soudu Stanislava Balíka převládat široká názorová škála – a Balík má za to, že na to nový prezident bude brát ohled.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.

Sobotní slovenské referendum o ústavních změnách pro předčasné parlamentní volby je kvůli nízké volební účasti neplatné. Zúčastnilo se ho 27,25 procenta voličů. Výsledky sčítání hlasů potvrdila státní volební komise, řekl její předseda Ladislav Orosz. Podmínkou pro platnost hlasování bylo, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Pro mě je to dobrý signál fungování justičního systému, řekl ke zproštění obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Uvedl to v pořadu Události, komentáře. Zdůraznil, že jde o důležité rozhodnutí, které však není pravomocné. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba ctít presumpci neviny. Místopředseda STAN Jan Lacina uvedl, že názor na Babiše nezměnil. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy délka soudního řízení vzbuzuje otázky. Politici hovořili i o nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL) náměstkem na ministerstvu životního prostředí poté, co jej prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl, že by porušil ústavu tím, že odmítl jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Na svém rozhodnutí trvá, řekl Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Dodal, že o svém rozhodnutí předem zpravil premiéra Petra Fialu (ODS) a nechce se k němu vracet.

Prezident republiky nemůže blokovat jmenování členů vlády, domnívá se ústavní právník Jan Wintr, podle kterého Miloš Zeman má jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Postup současného prezidenta označil za nesprávný. Wintr byl hostem Interview ČT24, kde také zhodnotil Zemanovo působení v úřadu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.