Ústava strana 4 z 5

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

V Bratislavě se konal akt slavnostního podpisu nové Ústavy Slovenské republiky. „Historičnost a dalekosáhlý význam tohoto aktu vidíme v tom, že Ústava Slovenské republiky je dokumentem nejvyšší právní síly, kterým se zakládá suverénní slovenská státnost,“ prohlásil při té příležitosti předseda Slovenské národní rady a pozdější prezident Ivan Gašparovič.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Česká vláda projednávala ideový návrh Ústavy České republiky. Premiér Václav Klaus představil hlavní myšlenky a body, které by ústava určitě měla obsahovat. Zároveň nastínil podobu českého parlamentu, územněsprávního členění státu a pravomocí prezidenta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Bratislavě se sešla delegace předsedů a místopředsedů České a Slovenské národní rady. Na schůzi se projednávalo znění Ústavy Slovenské republiky. Předsedové národních rad pak na tiskové konferenci potvrdili společnou koordinaci při přijímání ústav obou republik a vytvoření komisí České i Slovenské národní rady, které měly zpracovávat otázky o budoucí vzájemné spolupráci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První kolo prezidentské volby se v Česku odehraje přesně za půl roku. Už nyní ale ve společnosti vzbuzují emoce jména prvních ohlášených i možných kandidátů, kteří chtějí nahradit současnou hlavu státu Miloše Zemana. Podle bývalého kandidáta a spisovatele Michala Horáčka je současný způsob voleb demokratičtější než dřív. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je ale naopak přesvědčen, že zavedení přímé volby prezidenta byl populistický krok. Společně s historikem Michalem Stehlíkem a komentátorem Davidem Klimešem diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Doplňovací volby do horní komory japonského parlamentu vyhrála podle projekcí vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP). Nynější šéf LDP a premiér Fumio Kišida po zveřejnění projekcí mimo jiné hovořil o potřebě revitalizovat japonskou ekonomiku. Volby se konaly ve stínu události  tragické pro celé Japonsko. V čele strany stál v minulosti bývalý premiér Šinzó Abe, který v pátek přišel o život při atentátu.

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. Oznámil to v neděli prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud v USA ve čtvrtek zamítl omezování skrytého nošení zbraní ve státě New York jako neústavní. Podle soudu je toto newyorské opatření v rozporu s druhým dodatkem ústavy, který zajišťuje Američanům právo vlastnit zbraň. Podle agentury AP jde o zásadní rozšíření práva týkajícího se zbraní. Prezident Joe Biden vyjádřil nad verdiktem politování.

Jedenáct dní po volbách do Federálního shromáždění, konaných 5. a 6. června 1992, se lídři vítězných stran, Václav Klaus za ODS a Vladimír Mečiar za slovenskou HZDS, dohodli na společné vládě. Novinářům poté objasnili, jak si nové nastavení představují. Jejich postoj ke způsobu rozhodnutí o rozdělení Československa se však stále lišil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Policie odložila případ podpisu prezidenta Miloše Zemana na listině o svolání ustavující schůze nově zvolených poslanců. Podle vyšetřovatelů prezident listinu podepsal sám, dobrovolně a při vědomí, sdělil mluvčí pražských státních zastupitelství Aleš Cimbala. Zeman dokument podepsal během své hospitalizace loni v říjnu. Listinu mu do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) přinesl bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a podepsanou ji pak ukázal médiím. Následně se začalo spekulovat o pravosti podpisu a policie řešila trestní oznámení kvůli možnému padělání veřejné listiny a přisvojení pravomoci úřadu.

Bývalý americký prezident Donald Trump neuspěl s žádostí, aby soud zamítl projednávání případů, v nichž čelí obvinění z podněcování k útoku na Kapitol z 6. ledna loňského roku. Soudce Amit Mehta v pátek rozhodl, že Trumpa v tomto případě nechrání imunita, protože jeho projev před útokem nespadal do oficiálních prezidentských povinností, informovala agentura Reuters.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Italský prezident Sergio Mattarella zůstane ve funkci i v dalším sedmiletém období. Poté, co zákonodárci a zástupci regionů nedokázali od pondělí zvolit jeho nástupce, souhlasil s návrhem vládních stran, aby ve funkci dál pokračoval. Mattarellovo pokračování v úřadě v sobotu večer politici oficiálně stvrdili sedmým kolem volby.