Ústava strana 3 z 5

Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Pro mě je to dobrý signál fungování justičního systému, řekl ke zproštění obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Uvedl to v pořadu Události, komentáře. Zdůraznil, že jde o důležité rozhodnutí, které však není pravomocné. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba ctít presumpci neviny. Místopředseda STAN Jan Lacina uvedl, že názor na Babiše nezměnil. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy délka soudního řízení vzbuzuje otázky. Politici hovořili i o nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL) náměstkem na ministerstvu životního prostředí poté, co jej prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem.

Prezident republiky Miloš Zeman odmítl, že by porušil ústavu tím, že odmítl jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Na svém rozhodnutí trvá, řekl Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Dodal, že o svém rozhodnutí předem zpravil premiéra Petra Fialu (ODS) a nechce se k němu vracet.

Prezident republiky nemůže blokovat jmenování členů vlády, domnívá se ústavní právník Jan Wintr, podle kterého Miloš Zeman má jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Postup současného prezidenta označil za nesprávný. Wintr byl hostem Interview ČT24, kde také zhodnotil Zemanovo působení v úřadu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla. Ústavu jako takovou nicméně považuje za základní kámen svobodné, demokratické a samostatné republiky. Řekl to na slavnostím setkání v Panteonu Národního muzea v předvečer 30. výročí přijetí Ústavy ČR. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila dokument za záruku liberálně-demokratického právního státu. V úvodu čtvrteční parlamentní konference u příležitosti výročí také uvedla, že česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti.

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Tunisko se po roce a půl dočká nového parlamentu. Volby, které se konají 17. prosince, však bojkotuje většina politických stran. Vyjadřují tak nesouhlas s postupem prezidenta Kaíse Saída, který v údajné snaze dostat zemi z krize nejprve provedl „ústavní převrat“, když rozpustil parlament a vládu, a poté si pojistil novou ústavou takřka neomezenou moc. Rodiště arabského jara, které sloužilo jako jediný vzor úspěšného přechodu k demokracii, se tak zmítá v hluboké ekonomické a politické krizi. Tisíce frustrovaných Tunisanů se letos pokusily dostat na lodích do Evropy. Rozčarování z arabského jara dvanáct let od začátku protestů pociťuje celý Blízký východ. Myšlenka demokratizace v regionu pomalu ale jistě umírá.

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil informace o jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.

„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

Po středeční výzvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jeho příznivcům, aby ukončili blokády silnic, zbývalo ve čtvrtek ráno místního času už jen asi sedm desítek blokovaných míst z původních několika stovek. Důvodem protestů byla prohra současného prezidenta v nedělních volbách hlavy státu. Zástupci jeho vlády už ale zahájili jednání o předání moci s týmem vítěze voleb, levicového politického veterána Luize Inácia Luly da Silva. Lula nastoupí do úřadu 1. ledna.

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Soud nemůže přezkoumat, natožpak zrušit prezidentskou milost. Upozornil na to Nejvyšší správní soud, když zdůvodňoval, proč odmítl žalobu proti milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil pravomocně odsouzenému šéfovi lánské lesní správy Miloši Balákovi.

Senátor Zdeněk Hraba vystupuje z hnutí Starostové a nezávislí. Viní ho z aktivistické politiky, která se podle něj blíží postojům Pirátů. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že se politické postoje Hraby a hnutí vzdalovaly, jeho odchod považuje za vhodné řešení pro obě strany.

Nejspornějším bodem při projednávání Ústavy České republiky byla otázka územněsprávního uspořádání republiky. Tak to alespoň vypadalo na základě vyjádření jednotlivých politických stran. Opoziční strany prosazovaly obnovení takzvaného zemského zřízení. Podle české vlády by naopak přijetí tohoto návrhu vedlo k vytvoření dalšího československého modelu se všemi jeho nedostatky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.