Ústava strana 3 z 5

Za 34 dní se otevřou volební místnosti a lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila ČT sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, co je pro jmenování premiéra po volbách rozhodující – jestli vítězství, nebo koaliční potenciál. Kandidáti také odpovídali, jak se staví k milostem.

Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský. Baxa potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil informace o jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace.

Bílý dům odsoudil výrok bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval ke zrušení pravidel včetně částí ústavy, aby po „zfalšovaných“ volbách mohl být jmenován prezidentem. Kritiku si Trump vyslechl i od části republikánů – řada z nich odsoudila jeho nedávné setkání s popírači holocaustu v jeho floridském sídle Mar-a-Lago.

„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

Po středeční výzvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jeho příznivcům, aby ukončili blokády silnic, zbývalo ve čtvrtek ráno místního času už jen asi sedm desítek blokovaných míst z původních několika stovek. Důvodem protestů byla prohra současného prezidenta v nedělních volbách hlavy státu. Zástupci jeho vlády už ale zahájili jednání o předání moci s týmem vítěze voleb, levicového politického veterána Luize Inácia Luly da Silva. Lula nastoupí do úřadu 1. ledna.

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Soud nemůže přezkoumat, natožpak zrušit prezidentskou milost. Upozornil na to Nejvyšší správní soud, když zdůvodňoval, proč odmítl žalobu proti milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil pravomocně odsouzenému šéfovi lánské lesní správy Miloši Balákovi.

Senátor Zdeněk Hraba vystupuje z hnutí Starostové a nezávislí. Viní ho z aktivistické politiky, která se podle něj blíží postojům Pirátů. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že se politické postoje Hraby a hnutí vzdalovaly, jeho odchod považuje za vhodné řešení pro obě strany.

Nejspornějším bodem při projednávání Ústavy České republiky byla otázka územněsprávního uspořádání republiky. Tak to alespoň vypadalo na základě vyjádření jednotlivých politických stran. Opoziční strany prosazovaly obnovení takzvaného zemského zřízení. Podle české vlády by naopak přijetí tohoto návrhu vedlo k vytvoření dalšího československého modelu se všemi jeho nedostatky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Chilané v nedělním referendu jasně odmítli návrh nové ústavy. Proti se vyslovilo 62 procent voličů, zastánců bylo 38 procent, uvedla ústřední volební komise po sečtení 99,9 procenta hlasů. Levicový prezident Gabriel Boric, který byl horlivým zastáncem ústavy, řekl, že co nejdříve začnou práce na novém návrhu základního zákona. Oznámil také, že provede změny ve vládě, která je přitom v úřadu necelý půlrok.

Nejdůležitější hlasování za tři desetiletí čeká v neděli obyvatele Chile, kteří se v referendu vysloví k nové ústavě. Její návrh rok připravovalo shromáždění vybrané lidmi ve volbách, z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik. Po nové ústavě volaly stovky tisíc Chilanů na podzim 2019 při masových nepokojích, jež si vyžádaly tři desítky obětí, a před dvěma lety necelá polovina voličů rozhodla, že novou ústavu chce. Podle průzkumů to ale vypadá, že Chilané nyní text ústavy odmítnou.

V Bratislavě se konal akt slavnostního podpisu nové Ústavy Slovenské republiky. „Historičnost a dalekosáhlý význam tohoto aktu vidíme v tom, že Ústava Slovenské republiky je dokumentem nejvyšší právní síly, kterým se zakládá suverénní slovenská státnost,“ prohlásil při té příležitosti předseda Slovenské národní rady a pozdější prezident Ivan Gašparovič.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Česká vláda projednávala ideový návrh Ústavy České republiky. Premiér Václav Klaus představil hlavní myšlenky a body, které by ústava určitě měla obsahovat. Zároveň nastínil podobu českého parlamentu, územněsprávního členění státu a pravomocí prezidenta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Bratislavě se sešla delegace předsedů a místopředsedů České a Slovenské národní rady. Na schůzi se projednávalo znění Ústavy Slovenské republiky. Předsedové národních rad pak na tiskové konferenci potvrdili společnou koordinaci při přijímání ústav obou republik a vytvoření komisí České i Slovenské národní rady, které měly zpracovávat otázky o budoucí vzájemné spolupráci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Tunisané v pondělním referendu, které provázela slabá účast, velkou většinou podpořili změny ústavy posilující prezidentské pravomoci. Podle agentury Reuters to vyplývá z průzkumu provedeném na základě dotazování u hlasovacích místností. Prezident Kaís Saíd, který právě před rokem rozpustil parlament v zájmu ukončení politické krize a převzal většinu pravomocí, vyzýval občany k účasti. Opozice, včetně donedávna nejsilnější parlamentní strany An-Nahda, vyzvala k bojkotu.

Předsedové české a slovenské Národní rady, Milan Uhde a Ivan Gašparovič, se setkali v Brně, kde řešili vnitropolitickou krizi. Ta vznikla den předtím, kdy do dlouho diskutované otázky rozdělení Československa na dva státy Slovenská národní rada přijala deklaraci o svrchovanosti Slovenska a po prezidentově rezignaci. Oba politici tentokrát řešení nenašli, ale shodli se, že společný stát by neměl mít podobu spolkového systému.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První kolo prezidentské volby se v Česku odehraje přesně za půl roku. Už nyní ale ve společnosti vzbuzují emoce jména prvních ohlášených i možných kandidátů, kteří chtějí nahradit současnou hlavu státu Miloše Zemana. Podle bývalého kandidáta a spisovatele Michala Horáčka je současný způsob voleb demokratičtější než dřív. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský je ale naopak přesvědčen, že zavedení přímé volby prezidenta byl populistický krok. Společně s historikem Michalem Stehlíkem a komentátorem Davidem Klimešem diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Doplňovací volby do horní komory japonského parlamentu vyhrála podle projekcí vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP). Nynější šéf LDP a premiér Fumio Kišida po zveřejnění projekcí mimo jiné hovořil o potřebě revitalizovat japonskou ekonomiku. Volby se konaly ve stínu události  tragické pro celé Japonsko. V čele strany stál v minulosti bývalý premiér Šinzó Abe, který v pátek přišel o život při atentátu.

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. Oznámil to v neděli prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.