V čele irské vlády končí Leo Varadkar, rezignaci potvrdil v projevu

Irský premiér Leo Varadkar ve středu potvrdil zprávy tamních médií a oznámil svoji rezignaci. S okamžitou platností končí jako předseda vládní strany Fine Gael, z křesla šéfa vlády podle svých slov odejde hned, jak bude jeho nástupce připravený ujmout se úřadu. Varadkarova rezignace podle agentury Retuers nemusí pro Irsko automaticky znamenat nové volby, nahradit by jej mohl jiný zástupce Fine Gael.

„Měl jsem tu čest sloužit jako veřejný činitel po 20 let, z toho třináct jako člen kabinetu, sedm jako předseda strany a většinu z toho jako taoiseach (premiér). Byly to nejvíce naplňující léta mého života,“ pronesl na narychlo svolané tiskové konferenci Varadkar.

Veřejnost se o tom, že premiér pravděpodobně odstoupí, dozvěděla ráno, když se náhle sešla irská vláda, napsal portál Irish Independent. Varadkarův kabinet se setkal poprvé od 8. března, kdy Irové v referendu jasně odmítli vládou navrhované změny ústavy.

V referendu hlasovali o vypuštění formulací o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Odmítavý postoj většiny katolické společnosti hodnotila irská média jako velkou porážku pro Varadkarovu vládu.

„Vláda výsledek akceptuje a bude ho plně respektovat. Jako její předseda a jménem vlády přijímám za výsledek odpovědnost. Bylo naší povinností přesvědčit většinu lidí, aby hlasovali pro, a to se nám zjevně nepodařilo,“ řekl tehdy Varadkar.

Varadkar vyzdvihl kroky kabinetu

Ve středu prohlásil, že ke schopnosti vést patří i schopnost rozpoznat, když nastane čas předat žezlo někomu dalšímu a mít odvahu to udělat. „A ten čas nastal nyní,“ zdůraznil. Před novináři vyzdvihl, že jeho vláda učinila zdravotní péči v Irsku dostupnější, snížila finanční zátěž, kterou na rodiče uvalí péče o dítě, po odchodu Británie z Evropské unie zamezila vytvoření pevné hranice mezi Irskem a Severním Irskem, Irsko zmodernizovala a udělala zemi otevřenější vůči menšinám.

Varadkar zůstane na postu šéfa vlády do poloviny dubna, na kdy je naplánovaný výroční sjezd Fine Gael. Do té doby by už mělo být jasné, kdo se stane novým premiérem či premiérkou, uvádí server Politico. Parlamentní volby v Irsku budou nejpozději v únoru příštího roku, mohly by se však konat dříve vzhledem k tomu, že hlavní opoziční strana Sinn Féin si udržuje vedení v průzkumech veřejného mínění.

Varadkar na tiskové konferenci řekl, že věří, že jeho strana bude mít s novým šéfem a premiérem větší šanci ve volbách uspět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...