Leo Varadkar

Irský parlament zvolil novým premiérem předsedu strany Fine Gael Simona Harrise. Ve 37 letech se tak stal nejmladším předsedou vlády v historii země. Harris je posledních osm let ministrem, na starost měl resorty zdravotnictví, vysokého školství a dočasně i spravedlnosti. V čele vlády se chce zaměřit na pomoc malým podnikům a na problém migrace. Svou stranu označuje za proevropskou a odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu. Na postu vystřídá odstoupivšího Lea Varadkara.

Předsedou irské vládní strany Fine Gael byl zvolen sedmatřicetiletý Simon Harris, který se tak stane dosud nejmladším irským premiérem. Žádný jiný kandidát se o post šéfa kabinetu nepřihlásil, píše agentura Reuters. Střídání v čele vládní strany i samotné vlády probíhá poté, co dosavadní premiér Leo Varadkar ve středu na obě funkce překvapivě rezignoval.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Irský premiér Leo Varadkar ve středu potvrdil zprávy tamních médií a oznámil svoji rezignaci. S okamžitou platností končí jako předseda vládní strany Fine Gael, z křesla šéfa vlády podle svých slov odejde hned, jak bude jeho nástupce připravený ujmout se úřadu. Varadkarova rezignace podle agentury Retuers nemusí pro Irsko automaticky znamenat nové volby, nahradit by jej mohl jiný zástupce Fine Gael.

Irové v pátečním referendu jasně odmítli změny ústavy, oznámil v sobotu irský premiér Leo Varadkar. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Výsledky jsou zcela zřejmé, vláda je respektuje a přijímá za ně zodpovědnost, dodal předseda vlády podle serveru deníku The Irish Times.

Pětiletá holčička a jedna žena utrpěly těžká zranění, když je ve čtvrtek v centru Dublinu nožem pobodal muž ve středním věku. Informovala o tom irská policie, která motiv útočníka dosud nezná, a jejíž velitel nevyloučil terorismus. Zranění utrpěl také podezřelý, zřejmě si je způsobil sám a je v nemocnici. Další dvě děti jsou zraněny lehce. Poblíž místa činu podle tiskových agentur AFP a Reuters vypukly ve čtvrtek večer potyčky mezi pořádkovými silami a krajně pravicovými demonstranty.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Severoirská policie vznesla obvinění v případu úmrtí novinářky Lyry McKeeové. Žena přišla o život v dubnu 2019, když přihlížela nepokojům v Londonderry. Podle vyšetřovatelů tehdy 29letou novinářku smrtelně postřelili. Policie teď obvinila dva muže z vraždy.

Mnoho Rakušanů využilo toho, že se po sedmi týdnech mohly otevřít všechny obchody, včetně nákupních center a prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních. Na některých místech se tvořily dlouhé fronty. Španělé vyrazili po sedmi týdnech na procházky, ale jen v daných hodinách. Přesto se zaplnily promenády a veřejná prostranství, zejména v Barceloně. Úřady ve Spojených státech povolily nouzové a omezené používání léku remdesivir, po němž se někteří pacienti s nemocí COVID-19 rychleji uzdravili. Remdesivir vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře.

Předáci irských politických stran Fine Gael a Fianna Fáil se dohodli, že se pokusí poprvé v dějinách země vytvořit společnou vládu. Aby měli v dolní komoře parlamentu většinu, budou muset získat podporu ještě některé menší strany nebo nezávislých poslanců. Jednání o sestavení vlády po únorových parlamentních volbách zastínila krize spojená s šířením koronaviru, kterým se v Irsku nakazilo přes 11 tisíc lidí.

Leo Varadkar se rozhodl opustit premiérské křeslo. V čele irské vlády nicméně zůstane do doby, než se podaří zvolit jeho nástupce. V Irsku se na počátku února konaly předčasné parlamentní volby. Tři velké strany získaly zhruba stejný počet mandátů a cesta k vytvoření nové vlády je vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti složitá. Kvůli rozložení sil není vyloučené ani to, že se budou konat další předčasné volby.

Vítěznou stranou irských předčasných parlamentních voleb se podle počtu získaných křesel těsně stala středopravicová strana Fianna Fáil. Irský preferenční volební systém jí po dvou dnech propočtů přidělil 38 mandátů, tedy o jeden víc než levicově nacionalistické Sinn Féin, jež zaznamenala rekordní úspěch a zvítězila na počet udělených „prvních preferencí“. Na třetím místě skončila s 35 mandáty strana Fine Gael premiéra Lea Varadkara. V parlamentu zasedne ještě 12 zelených, 18 členů malých levicových stran a 20 nezávislých.

Volební komise v Irsku začaly v neděli sčítat hlasy odevzdané při sobotních předčasných parlamentních volbách. Definitivní výsledky možná nebudou známé ani v pondělí, už nyní se nicméně začíná potvrzovat úspěch levicově nacionalistické strany Sinn Féin. Ta má šanci získat srovnatelný počet poslaneckých křesel jako dosud dominantní středopravicové strany Fine Gael a Fianna Fáil a média tak spekulují o scénáři složitých koaličních jednání. Žádná strana nebude s největší pravděpodobností schopna vládnout sama.

Irské parlamentní volby skončily patrně velmi těsným výsledkem. Naznačují to odhady, podle kterých se zisky tří největších stran liší jen v rámci desetin procentního bodu. Těsně první je středopravicová Fine Gael premiéra Lea Varadkara s 22,4 procenta hlasů, následuje levicově nacionalistická Sinn Féin s 22,3 procenta hlasů a třetí je opoziční středopravicová Fianna Fáil s 22,2 procenta hlasů. Sčítání hlasů začalo v neděli dopoledne.

Irové jdou v sobotu k předčasným parlamentním volbám. Vyvolal je premiér Leo Varadkar, který chtěl využít úspěchů v brexitových vyjednáváních pro posílení své středopravicové strany Fine Gael. Kampaň však ovládla témata problémů ve zdravotnictví a bydlení. To nahrává opozici, kterou tvoří dvě hlavní strany: také středopravicová Fianna Fáil a levicově nacionalistická Sinn Féin volající po co nejdřívějším referendu o sjednocení se Severním Irskem podléhajícím Spojenému království.

Irského premiéra Lea Varadkara čeká v sobotu zatěžkávací zkouška v podobě předčasných voleb. I když irská ekonomika vzkvétá, Varadkarova strana Fine Gael nemá vítězství vůbec jisté. Podle průzkumu pro deník The Irish Times je až na třetím místě a na vedoucí Sinn Féin ztrácí pět procentních bodů. Ke dnu může Varadkara poslat mimo jiné bytová krize.

Irský premiér Leo Varadkar vyzval Británii, aby neopakovala minulé chyby a nestanovovala nepřekročitelné červené linie. S Evropskou unií může dosáhnout podobné obchodní dohody, jakou s blokem uzavřela Kanada, věří. Londýn chce zavést celní kontroly a nehodlá dodržovat unijní pravidla. Severoirská premiérka Arlene Fosterová si v takovém případě dokáže jen obtížně představit, jak zabránit kontrolám mezi Británií a Severním Irskem.

Britský premiér Boris Johnson si je jistý vyjednáním dohody s Evropskou unií bez celních tarifů a obchodních kvót ještě letos. Uvedl to během návštěvy Severního Irska, které bylo hlavním bodem sváru v brexitové smlouvě. Její text začala v pondělí po britských poslancích projednávat Sněmovna lordů. Schválit ji musí ještě europoslanci, aby Británie mohla z Unie odejít k 31. lednu.

Britská Dolní sněmovna v úterý večer ve druhém čtení podpořila návrh prováděcího zákona o brexitové dohodě, čímž jej posunula do další fáze schvalovacího procesu. Pro hlasovalo 329 zákonodárců, proti bylo 299 hlasů. Záhy poté ale poslanci odmítli schvalovací harmonogram, který vláda naplánovala. Měli výhrady k tomu, že dostali pouhé tři dny. Premiér Boris Johnson avizoval, že v takovém případě bude britská vláda usilovat o předčasné volby. Šéf Evropské rady Donald Tusk doporučí 27 zemím EU, aby podpořily britskou žádost o odklad brexitu.

Unijní lídři by neměli schválit další odklad brexitu a ani by tak neučinili. Francouzský prezident Emmanuel Macron to uvedl den před klíčovým hlasováním o nové brexitové dohodě v britském parlamentu. Ve stejném duchu se vyjádřil také irský premiér Leo Varadkar, který vidí jako alternativu ke schválení dohody pouze tvrdý brexit k 31. říjnu.

Britský premiér Boris Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar po setkání prohlásili, že „vidí cestu k možné dohodě“ o brexitu. Podle komentátorů je to pozitivní zpráva, protože se vesměs očekávalo, že schůzka žádný výsledek nepřinese. Současný termín brexitu je 31. října.

Velká Británie se připravuje na kolaps jednání s Evropskou unií. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator. Podle bývalé ministryně Amber Ruddové by mohl být zdrojem poradce premiéra Dominic Cummings. Podle opozice se tak snaží sabotovat jednání. Kabinet také představil změny v prozatímním celním režimu, který by vstoupil v platnost v případě odchodu bez dohody. Uvedl, že 88 procent dovozu by nečelilo clům. Do termínu brexitu zbývá 23 dní.

Velká Británie má opustit Evropskou unii na konci října. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu. Hlavní – a zásadní – spor se stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Případný odchod Velké Británie z Evropské unie bez dohody představuje existenční riziko pro britský automobilový průmysl. V dopise adresovaném novému premiérovi Borisi Johnsonovi to napsal generální ředitel britského Svazu výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Mike Hawes. Johnson takzvaný tvrdý brexit připustil ve čtvrtek i ve svém vystoupení v parlamentu.