Irské parlamentní volby skončily patrně velmi těsným výsledkem. Naznačují to odhady, podle kterých se zisky tří největších stran liší jen v rámci desetin procentního bodu. Těsně první je středopravicová Fine Gael premiéra Lea Varadkara s 22,4 procenta hlasů, následuje levicově nacionalistická Sinn Féin s 22,3 procenta hlasů a třetí je opoziční středopravicová Fianna Fáil s 22,2 procenta hlasů. Sčítání hlasů začalo v neděli dopoledne.
Údaje vycházejí z takzvaného exit pollu, tedy průzkumu prováděného u volebních místností, který zpracovala společnost Ipsos MRBI a zveřejnil ho deník The Irish Times a také televizní stanice RTÉ a TG4.
Irská veřejnoprávní vysílací společnost RTÉ čísla komentovala tak, že vítěze parlamentních voleb není možné určit. Ipsos MRBI uváděla statistickou odchylku svého modelu na úrovni 1,3 procentního bodu, konečné pořadí politických stran by tedy nakonec mohlo být zcela odlišné.
Podle tohoto průzkumu se do parlamentu dostaly ještě čtyři menší levicové strany: zelení (7,9 procenta), labouristé (4,6 procenta), sociální demokraté (3,4 procenta) a Solidarita – lidé před ziskem (2,8 procenta), neboť v Irsku není žádná hranice pro vstup do parlamentu. Dalších 14,5 procenta hlasů obdrželi nezávislí kandidáti.
Politiky čekají složitá jednání
„Premiér dosavadní menšinové vlády Varadkar musí být zklamaný. Do voleb šel s tím, že chce získat většinu,“ uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Varadkar chtěl podle něj využít své pozice, kdy dokázal zemi bez větších potíží provést první částí jednáních o brexitu a ukázat se jako správný lídr i pro nastávající rozhovory o obchodní dohodě mezi Velkou Británií a EU, která bude pro Irsko vzhledem k jeho napojení na britskou ekonomiku stěžejní.
„Historické vítězství naopak zažila nacionalistická levicová strana Sinn Féin, která ani nečekala, že by mohla mít takový průlom v oblibě. Proto ani nepostavila dostatečný počet poslaneckých kandidátů,“ dodal Vostal.
Jak Varadkarova strana Fine Gael, tak i opoziční Fianna Fáil ale předem slíbily, že s Sinn Féin nebudou kvůli její minuloti jednat. „Každopádně irskou politiku čekají velmi komplikovaná vyjednávání. Voliči ale dali najevo, že očekávají změnu,“ přiblížil zpravodaj.
Těsný výsledek naznačovaly i průzkumy
Mimořádně vyrovnaný souboj předpovídaly už předvolební průzkumy. V úplně posledním měly uvedené tři subjekty rovněž prakticky stejnou podporu, napsala agentura AP. Fine Gael, Fianna Fáil a Sinn Féin si zřejmě rozdělí drtivou většinu ze 160 křesel v irském parlamentu, zároveň ale nejspíše stejně jako po minulých volbách žádná strana nebude moci vládnout sama.
Fine Gael si oproti předchozím volbám z roku 2016 o tři procentní body pohoršila, Fianna Fáil dostala o dva procentní body méně. Naopak zisk Sinn Féin je o osm procentních bodů vyšší, uvedl na Twitteru Simon Carswell z deníku The Irish Times.
Varadkar chtěl volbami předejít pádu vlády
Varadkarova strana Fine Gael v Irsku od roku 2016 vládla, aniž by měla v parlamentu většinu. Umožňovala to dohoda s hlavní opoziční stranou Fianna Fáil. Řádné parlamentní volby se měly konat až v roce 2021, v polovině ledna se ale 41letý Varadkar rozhodl předejít pádu svého kabinetu a vypsat předčasné volby.
Obě větší středopravicové strany odmítají spolupráci s levicově nacionalistickou Sinn Féin. Mimo jiné proto, že tato strana si klade jako podmínku pro vstup do koalice uspořádání referenda o sjednocení Irska se Severním Irskem do roku 2025. Fine Gael i Fianna Fáil si sjednocení ostrova přejí, nyní na něj podle nich ale není vhodná doba.
Jako další důvody uváděly daňovou politiku Sinn Féin, jakož i její historické vazby na polovojenskou skupinu Irská republikánská armáda (IRA).
