Bohumil Vostal

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Zastavení nelegální migrace do Spojených států bylo jedním z hlavních předvolebních slibů nyní už přes měsíc úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa. Od převzetí moci podepsal víc než desítku příkazů zaměřených na reformu přistěhovaleckého systému, celkový počet vyhoštěných ale i tak zůstává oproti předchozí administrativě nižší. Brzy však plánuje zavést národní soupis migrantů, do něhož se budou muset dotyční sami registrovat, nebo systém takzvané zlaté karty.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

Malé letadlo se zřítilo v noci z pátku na sobotu v americké Filadelfii. Na palubě bylo podle úřadů šest lidí pocházejících z Mexika, kteří nehodu nepřežili. Na zemi poté v důsledku havárie zemřela jedna osoba a 19 dalších utrpělo zranění, uvedla pozdě odpoledne středoevropského času starostka Filadelfie Cherelle Parkerová. Tři lidé již byli z nemocnice propuštěni. Stroj krátce po startu spadl do hustě obydlené části města a způsobil rozsáhlý požár. Příčina havárie se vyšetřuje.

Srážku komerčního letounu s vojenským vrtulníkem ve Washingtonu nikdo nepřežil, uvedl americký prezident Donald Trump. Virginský guvernér Glenn Youngkin agentuře Reuters sdělil, že těla většiny obětí se již podařilo vyzvednout. Na palubě letadla bylo 60 cestujících a čtyři členové posádky, ve vrtulníku tři vojáci. Oba stroje spadly do řeky Potomac. Federální úřad pro letectví v předběžné zprávě o nehodě uvedl, že počet dispečerů v řídicí věži letiště „nebyl normální pro tuto denní dobu a objem provozu“.

Počet potvrzených obětí požárů v kalifornském Los Angeles a okolí vzrostl na nejméně dvacet čtyři, oznámily v neděli místní úřady. Předchozí údaje hovořily o šestnácti mrtvých. Počet obětí by mohl dále stoupat, očekávají úřady. Vzrostl i počet pohřešovaných, policie jich podle deníku The New York Times eviduje už 23. Hasiči zaznamenávají místy pokroky v hašení požáru. V oblasti by však měl zesílit vítr, obávají se tak dalšího šíření ohně.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů do listopadové prezidentské volby Kamala Harrisová si za svého kandidáta na viceprezidenta vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze. Informaci serveru televize CNN potvrdila v příspěvku na Instagramu, kde vyzdvihla Walzovo úsilí o ochranu reprodukčních práv žen či jeho vztah k rodině. Společně pak vystoupili na volebním mítinku ve Filadelfii, kde Harrisová Walze představila jako člověka, který tvrdě pracuje pro svou zemi. Současný guvernér Harrisové poděkoval za důvěru, a za to, že do kampaně „přinesla zpět radost“.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

„Stát střední velikosti nemá vždycky příležitost být vyslyšen, a proto je pozvání premiéra Fialy poctou a současně i oceněním za širokou podporu, kterou Česká republika poskytla Ukrajině,“ řekl v rozhovoru o návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u prezidenta USA Joea Bidena České televizi uznávaný profesor politologie na Middlebury College ve Vermontu Michael Kraus.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Pátrací a záchranné práce na zříceném mostě v Baltimoru budou dál pokračovat, řekl ČT starosta města Brandon Scott a dodal, že mosty se dají nahradit, ale životy ne. Podle něj jde o tragédii pro město i stát Maryland. Sám napřed nevěřil, že se něco takového skutečně stalo, když se o nehodě dozvěděl. Se starostou mluvil zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Ve čtvrtek to oznámil americký prezident Joe Biden po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem a informovala o tom také čínská státní média. Si podle nich řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání „zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu“.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Štáb České televize byl přepaden a okraden při natáčení v americkém San Franciscu, kde se uskuteční schůzka prezidenta Joea Bidena s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle zástupce šéfredaktora ČT Martina Řezníčka jsou zpravodaj i kameraman v pořádku.

Odvolaný předseda americké Sněmovny reprezentantů, republikán Kevin McCarthy, se o post znovu ucházet nebude. Svým spolustraníkům to oznámil na jednání několik hodin po svém odvolání. Jedna z nejvyšších amerických ústavních funkcí je prozatímně obsazená McCarthyho spojencem ze Severní Karolíny Patrickem McHenrym. Bílý dům mezitím vyzval dolní komoru Kongresu k urychlenému obsazení pozice. Republikáni nicméně o novém předsedovi hodlají hlasovat až příští týden, píše stanice CNN.