Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

8 minut
Události: Trumpova cla na hliník a ocel
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.

„Dnes zjednodušuji naše cla na ocel a hliník, aby každý pochopil, co to znamená. Je to 25 procent, bez výjimek. Týká se to každé země,“ řekl Trump v Bílém domě podle agentury AFP. Ta tento krok označila za novou fázi obchodní války, vedené americkým prezidentem proti zbytku světa.

Trump podle agentury AP odstranil výjimky ze svých cel na ocel z roku 2018, což znamená, že na veškerý dovoz oceli se bude vztahovat minimálně pětadvacetiprocentní clo. A u svých cel na hliník zvýšil tarif z 10 na 25 procent. „Je čas, aby se naše velká průmyslová odvětví vrátila do Ameriky,“ prohlásil.

Podle počátečních informací měla 25procentní cla na ocel a hliník vstoupit v platnost 4. března. Z dokumentů zveřejněných americkou vládou nicméně vyplývá, že budou platná až od 12. března.

Podle serveru BBC News Trump také uvedl, že zvažuje dodatečná cla na automobily, léčiva a počítačové čipy. „Nevadí mi to,“ odpověděl novinářům na otázku ohledně případných odvetných cel dotčených zemí.

Kdo to pocítí

Tyto kroky jsou součástí prezidentova agresivního tlaku na nové nastavení globálního obchodu, poznamenala AP. Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a společnosti nakupující zahraniční produkty nakonec posílí domácí výrobu. Cla by ale zasáhla spojence, protože nejvíce oceli se do USA dováží z Kanady, Brazílie, Mexika a Jižní Koreje, dodala AP.

Upozornila, že Trump také hodlá tento týden obnovit americká cla na veškerý dovoz tak, aby svou výší odpovídaly tarifům jiných zemí. To vše se přidává k desetiprocentním dodatečným clům, které již uvalil na Čínu. Trump pohrozil cly také Kanadě a Mexiku, ale jejich zavedení bylo pozastaveno do 1. března.

Zatímco tarify vůči oceli a hliníku mají z pohledu Washingtonu za terč hlavně čínskou globální dominanci v ocelářském průmyslu, prezident Trump jejich pomocí zvyšuje tlak i na Kanadu, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

„Pokud si to vyrobíme v USA, nepotřebujeme pak pro to Kanadu. To my budeme mít pracovní místa. Proto by se Kanada měla stát naším 51. státem,“ prohlásil Trump.

Na změny v americké celní politice už reagovala Austrálie. Tamní premiér Anthony Albanese oznámil, že s Trumpem telefonicky mluvil, přičemž rozhovor označil za konstruktivní. „Americký prezident souhlasil s tím, že se zvažuje výjimka v zájmu obou našich zemí,“ tvrdí politik. Kanadský ministr průmyslu považuje opatření za absolutně neoprávněné.

Inflace v USA

Cla s sebou nesou inflační rizika v okamžiku, kdy jsou voliči již unaveni vysokými cenami a obávají se, že zvýšení cen zastíní jakýkoli přínos. Trump tvrdí, že cla vyrovnají podmínky v obchodu a učiní americké továrny více konkurenceschopnými, takže se jakékoliv potíže, pociťované spotřebiteli a podniky, nakonec vyplatí.

„USA budou muset nést náklady zahrnující vyšší ceny pro spotřebitele, odvetná cla v zahraničí, ztrátu pracovních míst v USA i konkurenceschopnosti ve firmách zasažených vyššími vstupními náklady,“ sdělil AP ekonom Benn Steil.

Podle šéfa Americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella je však americká ekonomika silná a dobře připravená na rizika či nejistoty, které před ní stojí. Protože inflace zůstává zvýšená a trh práce je v pořádku, ponechá základní úrokovou sazbu zatím beze změny.

10 minut
Zpravodaj ČT Vostal k Trumpovým clům a dalším krokům
Zdroj: ČT24

Evropská unie chystá tvrdou a přiměřenou reakci

„Neoprávněná cla vůči EU nezůstanou bez odezvy – vyvolají tvrdá a přiměřená protiopatření,“ prohlásila předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. „Velmi lituji rozhodnutí USA uvalit cla na evropský vývoz oceli a hliníku,“ uvedla dále s tím, že EU bude jednat na ochranu hospodářských zájmů. „Budeme chránit naše pracovníky, podniky a spotřebitele,“ uzavřela.

Také německý kancléř Olaf Scholz, jako představitel nejsilnější evropské ekonomiky, uvedl, že Evropa bude na zavedení cel reagovat jednotně. Němce varoval, že zemi čekají těžké časy, zároveň ale slíbil, že je Německo zvládne. Byl to jeho poslední projev ve Spolkovém sněmu před volbami, ve kterých jeho strana SPD není favoritem.

Evropská komise je exekutivním orgánem EU a na starosti má rovněž obchodní politiku Unie. Portfolio je v gesci slovenského komisaře Maroše Šefčoviče. Ten na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku řekl, že oznámená cla na dovoz zboží do USA jsou neodůvodněná a ekonomicky nesmyslná vzhledem k obchodní provázanosti mezi EU a USA.

„Cla jsou daně, špatné pro podnikatele, horší pro spotřebitele,“ řekl Šefčovič s tím, že celní válka povede k inflaci a zvyšování nákladů pro obyvatele. Připomněl, že téměř polovina unijního hrubého domácího produktu závisí na vývozu, že třicet milionů lidí pracuje v EU na pracovních místech spojených s vývozem a že dvě třetiny výroby v EU potřebují vstupy ze zahraničí.

„Vždy budeme chránit naše zájmy, pokud jsou to neodůvodněná opatření. Zvažujeme rozsah právě oznámených opatření. Budeme reagovat pevným a přiměřeným způsobem protiopatřeními,“ řekl Šefčovič. Dodal, že EU je zároveň připravena s USA „konstruktivně vyjednávat“ a hledat „vzájemně výhodná řešení“.

„Je to Evropská komise, kdo určí, které sektory budou předmětem odvetných opatření,“ sdělil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot televizi TF1. „Donald Trump už to udělal v roce 2018, a my jsme na to zareagovali. Zareagujeme zase,“ doplnil.

Reakcí by mělo být jednání, ne odveta

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) se v pondělním pořadu Události, komentáře shodli, že Evropa by měla reagovat jednáním, ne odvetnými cly a rozpoutáním obchodní války. Evropa může podle nich Spojeným státům nabídnout například vyšší odběr zkapalněného plynu.

„Evropa se Spojenými státy má dvojnásobný obchod, než mají USA s Čínou, takže to není tak, že bychom byli jakkoliv marginální,“ prohlásil europoslanec Jan Farský (STAN) a upozornil, že v Evropě se vyrobí více aut a oceli než v USA.

„Teď je to o jednání, ale to jednání nemůže být z pozice doprošujícího se, ale musí to být z pozice síly,“ míní europoslanec. Dodal, že EU a USA jsou silnější dohromady a z rozpojení transatlantického spojenectví by největší prospěch měla Čína.

8 minut
Studio ČT24: Jan Farský (STAN) k americkým clům
Zdroj: ČT24

Možností je i snížení tarifů na dovoz aut. Na americké vozy v Evropě totiž platí clo deset procent, zatímco opačně jsou to jen 2,5 procenta. „My jako Evropa nepatříme mezi nějak extra významné dovozce těchto konkrétních materiálů, to znamená ani oceli, ani hliníku do Spojených států. Tam to nejvíc schytá opět Kanada a Mexiko,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Obchod EU a USA podle posledních kompletních dat z roku 2023 přesahoval 1,5 bilionu dolarů (skoro 40 bilionů korun). Unijní státy vyvážely více zboží. Naopak export z USA těžil hlavně ze služeb – například těch digitálních. České firmy dodaly do Ameriky své výrobky za 112 miliard korun. Spojené státy tak byly jedenáctým nejvýznamnějším exportním trhem.

Celkem vyvážely české podniky do USA zboží a služby v objemu skoro tří procent HDP – z toho část tvořily nepřímé vývozy přes Německo. Zavedení dalších cel by mohlo snížit ekonomický růst Česka.

Republikán Trump zavedl cla už za svého prvního funkčního období. Tehdy se vývoz těchto surovin z EU do USA snížil na polovinu, připomněla agentura DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Dal k dispozici talent a pracoval neúnavně.“ Trump se rozloučil s Muskem

Podnikatel Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přinesl „kolosální změnu do způsobu, jak se dělají věci ve Washingtonu“. Dal k dispozici svůj talent a pracoval neúnavně, ocenil ho na tiskové konferenci u příležitosti Muskova konce v čele úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE), jehož cílem je výrazně zredukovat státní správu. Tiskovou konferenci jsme přinesli v původním znění.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Velká Británie od června zakáže jednorázová vapovací zařízení

Velká Británie se rozhodla zasáhnout proti kouření mladých. Konkrétně proti vapování, tedy vdechování páry z elektronického zařízení. Od prvního června bude prodej těchto jednorázových zařízení zakázaný. V poslední době se jejich popularita mezi dospívajícími v Británii ztrojnásobila a kouří je téměř každé desáté dítě ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Podle odborníků jsou přitom právě tato zařízení těmi startovacími, která u uživatelů způsobí závislost na nikotinu. Někteří výrobci ale míní, že jejich zákaz může část zákazníků nasměřovat zpět k tabáku. Policie pak upozorňuje, že ti, kteří přesto touží po jednorázovém zařízení, se nejspíš obrátí na černý trh.
před 1 hhodinou

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nový plán příměří je nadějí pro blízké unesených Izraelců

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.
před 3 hhodinami

Obyvatelé z okolí zavalené švýcarské vesnice se obávají záplav

Švýcarské úřady připravují obyvatele z okolí zavalené vesnice Blatten na možné evakuace. Po sesuvu půdy a ledu, které přehradily tamní řeku Lonza, hrozí v této části Bernských Alp záplavy. Trosky z přehrazené řeky záchranáři s podporou armády odstranit nemohou, masa je totiž nestabilní. I kvůli tomu úřady zastavily pátrání po dosud pohřešovaném muži, který byl v oblasti navzdory varování ještě před sesuvem. Podle předběžných odhadů by zřícenina mohla naplnit přes 36 tisíc nákladních železničních vagónů.
před 4 hhodinami

Trumpova administrativa může zrušit ochranu migrantů ze čtyř zemí, rozhodl soud

Americký nejvyšší soud v pátek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může zrušit dočasnou ochranu migrantů ze čtyř amerických zemí. Týká se to půl milionu lidí z Venezuely, Kuby, Haiti a Nikaraguy, píší agentury Reuters a AP. Mnohým z nich tak může hrozit deportace ze Spojených států.
před 6 hhodinami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 7 hhodinami
Načítání...