V úterý ráno začala platit dodatečná desetiprocentní cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na dovoz z Číny. Ta už oznámila odvetná cla na americkou ropu, uhlí či zkapalněný zemní plyn (LNG). Podala také stížnost ke Světové obchodní organizaci a zahájila vyšetřování aktivit americké firmy Google. Trump v pondělí prohlásil, že obě země budou o clech jednat do 24 hodin. Nová cla na výrobky z Mexika a Kanady o měsíc odložil.
USA uplatňují nová cla vůči Číně. Ta zahájila odvetu
Čínské ministerstvo financí v reakci na krok USA oznámilo, že zavede nová patnáctiprocentní cla na dovoz amerického uhlí a LNG. Desetiprocentní cla se budou vztahovat na surovou ropu, zemědělské stroje či některá auta, uvedla agentura AP. Opatření mají začít platit 10. února.
„Jsme rezolutně proti tomuto neoprávněnému zvýšení cel. Domníváme se, že je v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace, a proto k ní Čína podává stížnost. Zdůrazňujeme, že v obchodní válce není vítěze. Doufáme, že se Spojené státy budou zabývat svými vlastními problémy a najdou řešení, které bude výhodné nejen pro ně samotné, ale i pro celý svět. A upřímně řečeno, nemyslím si, že zvýšení cel je výhodné pro USA,“ podotkl čínský velvyslanec při OSN Fu Cong.
Pekingem oznámená cla jsou ale zatím podle analytiků výrazně skromnější než ta americká. Podle odhadu se dotknou asi dvanácti procent celkového dovozu v hodnotě maximálně 20 miliard dolarů ročně. Americká se týkají ročního importu za zhruba 450 miliard dolarů.
Podle odhadů agentury Bloomberg by Trumpova desetiprocentní cla mohla vyřadit 40 procent čínského vývozu do Spojených států. To by ohrozilo 0,9 procenta čínského HDP. Americké úřady také prověřují, jak Čína plní obchodní dohodu z prvního Trumpova období. Pokud se potvrdí, že nenakupuje americké zboží tak, jak se zavázala, mohou přijít další sankce.
Čína rozšířila černou listinu
Peking také v úterý oznámil, že zahajuje antimonopolní vyšetřování společnosti Google a přidal dvě americké firmy na svůj „seznam nespolehlivých subjektů“. Rozrostl se o PVH, což je holdingová společnost pro značky, jako je Calvin Klein, a o americkou biotechnologickou firmu Illumina. Podle čínského ministerstva obchodu se chovají diskriminačně vůči čínským podnikům a poškozují legitimní práva a zájmy čínských společností.
Čínský státní úřad pro regulaci trhu pak uvedl, že Google je podezřelý z porušení antimonopolního zákona země a že v souladu se zákonem zahájil vyšetřování společnosti. Neposkytl žádné další podrobnosti o vyšetřování ani o tom, co Google podle něj udělal, že porušil zákon. Vyhledávač Googlu Čína blokuje, ale firma spolupracuje s místními partnery, jako jsou inzerenti.
„Čína může také omezit vývoz významných nerostných surovin, vzácných zemin, které jsou důležité pro výrobu moderních technologií. Takové kroky ostatně už učinila v prosinci. Může také devalvovat měnu. To je obecně řešení, které ekonomové považují za dost pravděpodobné, protože by tím částečně vykryla nová (americká) cla. Může také navazovat nová obchodní partnerství s jinými zeměmi. Čína je známá tím, že v každé krizi vidí příležitost,“ upozornila zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Dodatečná desetiprocentní cla čínská ekonomika podle zpravodajky pocítí, protože v současné době stagnuje. „Dopadá na ni krize realitního trhu, slabá domácí spotřeba a export je hlavním hnacím motorem ekonomiky, vláda kvůli tomu podporuje výrobu. Ceny zboží jdou dolů, protože v Číně je dlouhodobě deflace,“ popsala situaci Šámalová.
Trump svůj krok zdůvodňuje mimo jiné neochotou Pekingu bojovat proti pašování drogy fentanyl do USA. „Čína nepodniká žádné kroky proti výrobcům prekurzorů, látek, ze kterých se fentanyl vyrábí. Ty se dělají v Číně legálně a výrobci je prodávají mexickým kartelům, které je pašují do Spojených států,“ uvedla Šámalová.
O věci jednala s asijskou velmocí už administrativa Joea Bidena, přičemž se Peking zavázal, že proti výrobcům zakročí a zpřísní legislativu. „Dlouho ale nekonala, až loni prvního září před prezidentskými volbami v USA začala platit nová regulace, která se vztahuje na tři prekurzory fentanylu, ale těch látek je daleko více,“ konstatovala zpravodajka.
Odklad cel vůči Kanadě a Mexiku
Nový šéf Bílého domu v sobotu podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na dovoz zboží z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Změny měly ve všech případech vstoupit v platnost od úterý.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ale po rozhovoru se svým americkým protějškem v pondělí oznámila měsíční odklad opatření. Mexiko podle ní „posílí severní hranici deseti tisíci příslušníky Národní gardy, aby se zabránilo pašování drog z Mexika do Spojených států, zejména fentanylu“, a USA se zavázaly „pracovat na zabránění pašování vysoce výkonných zbraní do Mexika“.
Mexický tisk v úterý informoval o prvních přesunech vojáků na hranici. Podle deníku El Universal začala armáda přesouvat z jižních oblastí zhruba tisíc vojáků letecky. Deník La Jornada pak tvrdí, že zhruba dva tisíce příslušníků armády a národní gardy odjely ze základny u hlavního města, aby začaly působit na severu. Podle prezidentky nechalo ministerstvo obrany odvelet vojáky z oblastí, kde nejsou tak akutní problémy s kriminalitou. Národní garda a armáda se v Mexiku totiž čím dál častěji podílí na udržování veřejného pořádku.
Rovněž kanadský premiér Justin Trudeau po druhém pondělním telefonátu prohlásil, že uvalení cel na kanadské zboží se nejméně o třicet dnů odkládá. Trump rozhovor označil za velmi dobrý a odložení cel potvrdil. V nadcházejících třiceti dnech se podle něj ukáže, jestli je možné dospět k finální ekonomické dohodě s Ottawou.
Trump chce v tomto týdnu dál jednat i s Pekingem. „V příštích čtyřiadvaceti hodinách budeme pravděpodobně s Čínou mluvit. Nechceme, aby se fentanyl dostal do naší země. Uvidíme, co se stane. Ale tohle byla jen úvodní salva. Pokud se s Čínou nedokážeme dohodnout, pak budou cla velmi, velmi značná. Cla jsou velmi silná, jak z ekonomického hlediska, tak při získávání všeho ostatního, co chcete,“ míní šéf Bílého domu.
„Na rozdíl od Kanady a Mexika je pro USA a Čínu zjevně těžší dohodnout se na tom, co Trump ekonomicky a politicky požaduje. Předchozí optimismus trhu ohledně rychlé dohody stále vypadá nejistě. I když se obě země mohou v některých otázkách dohodnout, je možné, že cla se budou používat opakovaně, což může být letos klíčovým zdrojem kolísání trhu,“ řekl Reuters analytik Gary Ng z hongkongské společnosti Natixis.
Dopady Trumpova kroku
Trumpovo rozhodnutí zřejmě rozpoutá právní bitvy, které prověří hranice prezidentovy výkonné moci. Je to totiž vůbec poprvé, kdy šéf Bílého domu k takovému kroku použil padesát let starý zákon o mimořádných ekonomických pravomocích. Norma byla minulými administrativami používána jen k uzákonění sankcí.
Trump navíc riskuje zažehnutí nového obchodního konfliktu mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa, píše agentura Reuters. „Spojené státy mají oproti Evropské unii nebo Mexiku výhodu, že jsou více uzavřenou ekonomikou, na druhou stranu veškeré studie ukazují, že tarifové přestřelky, obchodní války nakonec končí čistou ztrátou pro obě strany. Ziskem mohou být krátkodobé příjmy pro státní kasu, to je něco, s čím Trump operuje, ale co se bude ve finále poměřovat, bude, kdo víc v obchodních válkách ztratí,“ míní hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš.
„Je otázka, nakolik je uklidňující zpráva, že cla vůči Mexiku a Kanadě byla odložena. Bylo překvapivé, s jakou razancí Trump vtrhl na své dva sousedy. Popravdě jsem neočekával, že by okamžitě cla přerušil, ale u Trumpa do poslední chvíle nevíte. U Mexika jsem nátlak ještě chápal, ale u Kanady to ratio nevidím,“ poznamenal Bureš.
Napětí v EU
Americký prezident v pondělí zopakoval, že cla na výrobky z Evropské unie nařídí zavést už „velmi brzy“. Důvodem je podle něj dlouhodobě nespravedlivá obchodní bilance, kdy Evropská unie vyváží do Spojených států více zboží, než kolik ho z Ameriky zase doveze.
EU už dříve dala najevo, že je připravena zavést vlastní opatření, prioritou je ale pro ni spolupráce. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý zdůraznila, že Unie bude připravena na tvrdá jednání s USA, aby ochránila své zájmy před hrozbou zvýšených obchodních cel. EU má se Spojenými státy ty nejpevnější vazby a sdílí s nimi řadu stejných zájmů, ať již jde o regionální stabilitu či globální ekonomiku, řekla.
„Evropská unie a Spojené státy společně představují téměř třicet procent celosvětového obchodu se zbožím a službami. A víc než čtyřicet procent celosvětového HDP. Evropské společnosti v USA zaměstnávají 3,5 milionu Američanů. Další milion amerických pracovních míst přímo závisí na obchodu s Evropou. Jde o to, že pro obě strany je toho hodně v sázce,“ prohlásila šéfka Komise.
Podle ní existují pracovní místa, podniky i průmyslová odvětví v Evropě i v USA, která spoléhají na transatlantické partnerství. „Takže chceme, aby to fungovalo. A to nejen kvůli našim historickým vazbám,“ dodala von der Leyenová.
Podle lucemburského ministra zahraničí Xaviera Bettela není obchodní válka s EU ani v zájmu Trumpa. „Vím, že chytřejší obvykle ustoupí. Ale na toto musíme odpovědět – když někdo útočí, musíte se bránit. Nakonec to zasáhne americké produkty – pokud se budou dovážet do Evropy a budou dražší než ostatní, nebudou konkurenceschopné,“ varoval.
Trump neupřesnil, kdy přesně zátěž na zboží z Evropské unie uvalí ani čeho by se cla měla týkat. Výrazně během pondělí padaly hlavně akcie automobilek.
Trumpova strategie hrát na cla není úplně nová. Už za svého prvního funkčního období zavedl cla na ocel a hliník, což vyvolalo odpor v Kanadě, Mexiku i v Evropské unii. Podle ekonomů ale byla tehdejší opatření co do rozsahu omezenější, připomíná BBC.