Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil tamní premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit na Světovou obchodní organizaci.
Trump zahájil novou obchodní válku, píší média
8 minut
Události: USA uvalí cla na Kanadu, Mexiko a Čínu
Trudeau podle agentur uvedl, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za dalších 125 miliard. Kanadský premiér upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety, a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice; příští týdny prý budou perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.
Trump v sobotu pozdě večer středoevropského času podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Cla vstoupí v platnost od úterý a budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států. Součástí nového nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.
„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ řekl Trudeau podle serveru BBC News a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za své obyvatele a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA. V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě.
„Méně než jedno procento fentanylu mířícího do USA pochází z Kanady. Méně než jedno procento nelegálních migrantů mířících do Spojených států pochází z Kanady,“ uvedl Trudeau. Dodal, že to neznamená, že by nebylo co zlepšovat, ale „obchodní akce proti Kanadě není nejlepší způsob, jak můžeme skutečně spolupracovat na záchraně životů“.
Bývalý velvyslanec Česka v Kanadě Bořek Lizec v České televizi řekl, že se Ottawa sice na tento krok připravovala, přesto je to pro ni konec jedné éry. Té, kdy měla Spojené státy jako velkého spojence. Ostatně aktuálně do USA míří téměř 80 procent kanadského exportu.
„Situace je velmi vážná. Ekonomická závislost Kanady na Spojených státech je obrovská. (...) Hovoří se o tom, že bude třeba vytvořit nějaký systém, který bude připomínat ten covidový. To znamená podpory pro nezaměstnané, kteří budou nejspíše rychle přibývat,“ prohlásil Lizec.
„Desetiprocentní cla na kanadské energie téměř okamžitě zvýší jejich cenu zejména v severních amerických státech. A pro Evropu to znamená možné zdražení ropy a plynu, protože s tímto clem bude těžké pro kanadské energie dostat se do světa,“ dodal analytik společnosti Datarun Petr Bartoň. Ropa a plyn, které USA prodávají do světa, jsou ve skutečnosti kanadské, upozornil.
Německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz varoval před dopadem amerických cel na světový obchod, informoval berlínský deník BZ. Předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU a možný budoucí kancléř Friedrich Merz uvedl, že ho americká cla uvalená na Kanadu, Mexiko a Čínu znepokojují. Podle něho v konečném důsledku dolehnou na americké spotřebitele.
Mexiko odmítlo spolčení s kartely
Trudeau a mexická prezidentka Sheinbaumová se v telefonickém rozhovoru dohodli na pokračování spolupráce v oblastech společného zájmu a rozvoji silných bilaterálních vztahů mezi oběma zeměmi. Hovořili rovněž o snahách obou zemí posílit kontrolu hranic a bojovat proti výrobě a distribuci drog, píše se v nedělním sdělení úřadu kanadského premiéra.
Kanadská velvyslankyně v USA Kirsten Hillmanová zároveň v rozhovoru s televizní stanicí ABC News vyjádřila naději, že cla na dovoz z Kanady v úterý v platnost nevstoupí. Dodala, že kanadská strana je o tom připravena dál jednat s Trumpovou administrativou.
Zdroj agentury AFP z kanadské vlády poté uvedl, že Kanada napadne Trumpova cla u Světové obchodní organizace (WTO). Kanadská vláda podle zdroje považuje cla za jasné porušení pravidel WTO i dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA).
Trudeau dříve na tiskové konferenci potvrdil, že obě země spolupracují, aby americkým clům čelily. Sama Sheinbaumová oznámila v noci na neděli na síti X, že v reakci na cla uvalená Trumpem pověřila ministra hospodářství zavedením celních i netarifních opatření na obranu zájmů země. Doplnila také, že kategoricky odmítá „pomluvy“ Bílého domu, že by mexická vláda byla spolčena s drogovými kartely.
Sheinbaumová sdělila, že mexická vláda během čtyř měsíců zabavila více než čtyřicet tun drog, včetně dvaceti milionů dávek fentanylu. Rovněž bylo podle ní zatčeno více než deset tisíc lidí napojených na zločinecké skupiny. „Mexiko nechce konfrontaci,“ napsala a vyjádřila ochotu ke spolupráci a koordinaci, nikoliv však k podřízenosti. Navrhuje proto Trumpovi vytvořit společnou pracovní skupinu. „Problémy se neřeší uvalením cel, ale dialogem,“ dodala. Podle AFP později uvedla, že čeká na Trumpovu reakci na její návrh na dialog, a doplnila také, že podrobnosti o odvetných opatřeních představí v pondělí.
Trump v neděli na sociální síti Truth Social napsal, že „Spojené státy dotují Kanadu stovkami miliard dolarů, ačkoli nic od svého severního souseda nepotřebují“. Kanaďany také znovu vyzval, aby se připojili k USA, čímž by získali lepší vojenskou ochranu a zbavili se cel.
Cla pocítí internetoví prodejci
Co se týče Číny, je velice pravděpodobné, že americká cla budou mířit na balíčky za nízkou cenu do 800 dolarů (asi 19 300 korun), které byly dosud od cel osvobozeny. „Statistiky ukazují, že tyto malé zásilky tvoří víc než desetinu čínského vývozu do Spojených států,“ podotkla zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. Tyto zásilky využívají zejména internetoví prodejci levného spotřebního zboží, například oděvů.
Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že odpoví na cla uvalená Trumpem odpovídajícími opatřeními. „Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ informoval resort. Ohlásil, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“. Peking také podle ministerstva podá stížnost na Washington u Světové obchodní organizace (WTO), protože uvalení cel prý vážně porušuje pravidla WTO. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vyzvalo Spojené státy, aby „se zapojily do upřímného dialogu a posílily spolupráci“.
„Fentanyl je americký problém,“ poznamenalo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové, varovala podle agentur čínská diplomacie.
Evropa by si prý nenechala líbit „svévolná“ cla
Podle agentury Reuters se nyní Trump chystá na zavedení cel vůči Evropě. Evropská komise v neděli avizovala, že by si takový krok nenechala líbit. „EU by silně zareagovala na jakéhokoliv obchodního partnera, který by zavedl nespravedlivá či svévolná cla na zboží z EU,“ řekl podle agentury AFP mluvčí Evropské komise. „EU lituje amerického rozhodnutí zavést cla na Kanadu, Mexiko a Čínu,“ doplnil mluvčí, podle kterého tento krok poškozuje všechny strany.
„Cla se dají vyjednávat pouze na evropské úrovni. (...) My jsme aktivní v Evropě a v zájmu Česka je, aby tady neexistovaly bariéry,“ sdělil premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce s tím, že Evropa by nemusela „tahat za kratší konec“, ale je třeba jednat.
Podle médií začala nová obchodní válka
Podle listu Financial Times USA „připravily půdu pro ekonomickou válku, která se v nadcházejících týdnech projeví na trzích“. Komentátorka tohoto listu potom dává začátek druhého Trumpova období do souvislosti s celkovým kulturním posunem. Slušnost podle ní vyšla z módy a začíná éra „bez přetvářky“.
„Cla jsou ústředním bodem Trumpovy ekonomické strategie a součástí snahy o zvýšení daňových příjmů a ochranu pracovních míst,“ připomněl web listu USA Today. Trump také opakovaně používal cla jako nástroj k vyjednávání, kdy hrozil jejich zavedením, aby dosáhl konkrétních ústupků v jiných oblastech, dodal deník.
„Nyní je možná vhodná doba na koupi auta. Cestou můžete přibrat nějaká rajčata nebo tequilu,“ zahajuje web listu The Wall Street Journal svůj velký přehled zboží, které Američanům v příštích měsících zdraží. „Zvýšení cen těchto položek vás možná překvapí,“ avizuje WSJ.
I podle agentury AP by cla, pokud zůstanou v platnosti, mohla způsobit výrazné zhoršení inflace, ačkoliv Trump v předvolební kampani sliboval snížení cen potravin, benzinu, bydlení, automobilů i dalšího zboží. Trump zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do země, obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.
Během Trumpova prvního funkčního období vedly USA a Čína od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody. Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard dolarů (8,9 bilionu korun). Čína reagovala recipročně a obrátila se i tehdy na WTO.
