Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
Estonské ministerstvo obrany plánuje vytvořit vojenskou základnu v Narvě – městě, které se nachází na hranici s Ruskem. Ve středu o tom informoval náčelník generálního štábu obranných sil Vachur Karus.
„Obyvatelům města dáme jasný signál o přítomnosti estonského státu. (…) Armáda bude součástí jejich každodenního života ve městě a svým způsobem bude tento krok ukázkou toho, že Narva je nedílnou součástí Estonska,“ prohlásil Karus.
Podle náčelníka by na základně měla být umístěna jednotka o dvou stech až dvě stě padesáti lidech s tím, že by se mělo jednat o aktivní vojenský personál, brance a záložníky. Vojáci budou na základnu vysíláni na základě rotace z jiných estonských měst, dodává server Meduza.
Agentura Bloomberg uvedla, že Tallin nyní místo pro menší základnu hledá, a dodala, že by se do ní mohly zapojit i jednotky spojenců NATO, kteří už v zemi své vojáky mají, jako je Británie a USA.
Od Ruska odděluje Narvu stejnojmenná řeka, kterou je možné přejít po mostu o délce 162 metrů. Na druhé straně řeky se nachází ruské město Ivangorod.
Narva je dlouhodobě ohniskem napětí s Moskvou. Téměř pro všechny z padesáti tisíc obyvatel je rodným jazykem ruština, nikoliv estonština a mnozí z nich mají ruské občanství, připomíná Bloomberg.
Společná pobaltská obrana
V rámci posilování obranyschopnosti začne Estonsko na podzim roku 2025 budovat také první obranné bunkry. Kromě nich je plánováno i vybudování protitankových překážek a palebných postavení podél ruské hranice. Východní hranici se snaží chránit také Litva a Lotyšsko – všechny tři pobaltské státy se v loňském roce dohodly na vytvoření „obranné linie“.
Ruskojazyčná odnož Deutsche Welle tehdy informovala, že Estonsko, Lotyšsko a Litva v příštích letech vybudují na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem různé obranné struktury, jejichž účelem bude „odstrašení a v případě potřeby ochrana před vojenskými hrozbami“.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur uvedl, že „baltská obranná zóna“ je „pečlivě promyšlený projekt, jehož nutnost vyplývá z bezpečnostní situace“. „Ruská válka na Ukrajině ukázala, že k obraně Estonska potřebujeme nejen vybavení, munici a lidi, ale také fyzickou obranu hranic od prvního metru,“ prohlásil.
Odstoupení od Ottawské úmluvy
Pobaltské státy spolu s Polskem dále zvažují odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje pěchotní miny. Tento krok už si v polovině března odhlasovalo Lotyšsko.
„Odstoupení od Ottawské úmluvy poskytne našim ozbrojeným silám manévrovací prostor v případě vojenské hrozby, aby použily všechny možné prostředky k obraně našich občanů,“ uvedla podle agentury AFP předsedkyně parlamentního zahraničního výboru Inára Múrnieceová.
Rozhodnutí vstoupí v platnost šest měsíců poté, co Lotyšsko formálně oznámí tento krok OSN, podotkla AFP.
Všechny zmíněné státy, které schválily či zvažují odstoupení od Ottawské úmluvy, v příštím roce razantně zvýší výdaje na obranu. Více než čtyři procenta HDP plánuje vydávat Lotyšsko, Polsko poté pět procent a pět až šest procent Estonsko s Litvou.
Status Rusů v Pobaltí
Podle údajů z roku 2023 žilo v pobaltských zemích na 887 tisíc etnických Rusů. Největší počet žije v Lotyšsku, téměř půl milionu. Skoro tři sta tisíc poté v Estonsku a necelých 150 tisíc v Litvě.
V době sílících obav z vměšování Moskvy do vnitřních záležitostí Estonska letos v březnu tamní parlament schválil novelu ústavy, která zakazuje většině cizích státních příslušníků účast v místních volbách. Norma se má v praxi týkat právě občanů Ruska a také Běloruska žijících v pobaltské zemi.
Tallin nedávno také zrušil výuku ruštiny a zaměřil se na prokremelskou ruskou pravoslavnou církev, čímž riskuje sociální napětí s největší menšinou v zemi, připomněl Bloomberg.
Rádio Svobodná Evropa zase minulý rok na podzim napsalo o tom, že ruští občané, kteří mají v Lotyšsku trvalý pobyt, ale neudělali požadovanou zkoušku z lotyštiny, začali dostávat dopisy s upozorněním, že mají do třiceti dnů odjet, jinak jim hrozí „nucená deportace“.
Dopisy vydala lotyšská migrační služba a jsou adresovány bývalým občanům Sovětského svazu (většinou lidem starším šedesáti let), kteří přišli do Lotyšska v sovětské éře a po obnovení nezávislosti země se rozhodli nezískat lotyšský pas, ale přijmout ruské občanství. Žijí v Lotyšsku s povolením k trvalému pobytu, ale zpravidla nemluví lotyšsky a o lotyšskou kulturu se příliš nezajímají, informuje rádio Svobodná Evropa s tím, že zprávy získávají z ruských médií a často jsou proruští. Lotyši nesmějí mít dvojí ruské občanství.
V sousední Litvě se diskuze o zrušení výuky ruštiny vedou od roku 2022. Podle listu Le Monde byly v zemi před dvěma lety také přijaty zákony, které omezují právo Rusů žádat o litevské občanství a zakazují jim po dobu jednoho roku kupovat v zemi nemovitosti.
