Vměšování

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

V Moldavsku se konaly parlamentní volby, pokládané za klíčové pro budoucnost země. Místnosti se uzavřely v osm večer SELČ, tedy v devět hodin místního času. První předběžné výsledky se očekávají kolem půl desáté. Mohly by rozhodnout, zda tato bývalá sovětská republika a jedna z nejchudších zemí Evropy bude pokračovat v cestě do Evropské unie, anebo se vrátí do sféry vlivu Moskvy.

České úřady řeší aktivitu stovek falešných účtů na sociální síti TikTok, které podle zdrojů ze státní správy zřejmě chtějí ovlivnit sněmovní volby v zemi, informoval Deník N. Podle něj tyto profily šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu. Také propagují subjekty jako SPD a Stačilo!. Český telekomunikační úřad se zabývá především tím, že jde pravděpodobně o robotické účty.

Moldavská volební komise z účasti v nedělních parlamentních volbách vyloučila proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare), informuje agentura Reuters. Podle představitelů tak učinila kvůli podezření na nelegální financování. Jde o druhou proruskou stranu, které bylo několik dní před hlasováním, jež má rozhodnout o proevropském směřování země, znemožněno se boje zúčastnit, připomíná agentura.

Moldavané půjdou v neděli k – opět – nesmírně důležitým parlamentním volbám. O další čtyři roky u moci v nich usiluje proevropská vláda, proti které se staví několik opozičních otevřeně či skrytě proruských stran. Moskva podle Kišiněva i řady médií před hlasováním znovu vyostřila svou hybridní kampaň, kterou proti zemi dlouhodobě vede a jejímž cílem je prozápadní směřování země narušit. Kromě skryté podpory některých stran či šíření dezinformací se také pokouší uplácet voliče a vyvolávat nepokoje.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.

Rumunský ústavní soud odmítl žádost o zrušení prezidentské volby, kterou podal neúspěšný krajně pravicový kandidát George Simion. Soud podle tiskového prohlášení dospěl k závěru, že žádost je neopodstatněná. Simion se dožadoval zrušení hlasování kvůli údajnému vměšování ze strany Francie a Moldavska.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi, upozornil v úterý podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň už je přitom v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Rumunsko v neděli čeká první kolo voleb prezidenta, během půl roku už podruhé. Předchozí listopadové první kolo, které vyhrál krajně pravicový a proruský politik Calin Georgescu, anuloval ústavní soud kvůli podezření na vměšování Moskvy. Zneplatnění hlasování ostře kritizovala administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Georgescu se nových voleb účastnit nesmí, favoritem je ale jiný krajně pravicový kandidát – George Simion.

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.

Rumunská centrální volební komise zakázala krajně pravicovému proruskému politikovi Calinu Georgescovi kandidovat v květnovém opakovaném kole prezidentských voleb, napsala v neděli agentura Reuters. Rozhodnutí, které odsoudili představitelé rumunské krajní pravice jako nedemokratické, lze napadnout u ústavního soudu.

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.

Rumunské úřady odhalily podrobnosti o pokusu o vměšování do prezidentských voleb v zemi prostřednictvím sociální sítě TikTok a série kybernetických útoků. Masivní kampaň a snahy o krádeže přístupových údajů k on-line volebnímu systému, které byly podle zpravodajské služby organizované ze zahraničí, měly hrát ve prospěch krajně pravicového kritika NATO Calina Georgesca, který tak překvapivě postoupil do druhého kola volby hlavy státu, píše server BBC.

Moldavané rozhodovali o budoucím směřování země. Lidé volili nového prezidenta a rozhodovali i o tom, jestli nechají zapsat do ústavy, že by země měla vstoupit do Evropské unie. Prozápadní prezidentka Maia Sanduová, která usiluje o znovuzvolení, se tak snažila pojistit, že se budoucí vlády nevydají jiným směrem. Především k Rusku, které se snaží volby ovlivnit. Volební místnosti se uzavřely ve 20:00 SELČ. Očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později.

Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Australská rozvědka zmařila pokus o vměšování nejmenované zahraniční vlády do parlamentních voleb, které jsou plánovány na první polovinu letošního roku. Informoval o tom šéf australské zpravodajské služby ASIO Mike Burgess.

Americké ministerstvo financí zavedlo sankce proti sedmi ukrajinským občanům, včetně zákonodárce z vládní strany, a čtyřem ukrajinským médiím kvůli vměšování do amerických voleb. Jde o součást sítě zahraničního vlivu spojeného s Ruskem, uvedlo ministerstvo a zdůraznilo, že ruské dezinformační kampaně ohrožují demokracii v USA. Sankce spočívají ve zmrazení majetku ve Spojených státech a zákazu vstupu do USA.

Ruská společnost, kterou Washington viní z vměšování do prezidentských voleb v roce 2016, se chystá podat žalobu na Spojené státy s požadovanou náhradou škody ve výši padesát miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské firmy Concord Management and Consulting, kterou vlastní miliardář a blízký spojenec Kremlu Jevgenij Prigožin.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie. Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.