Moldavská volební komise z účasti v nedělních parlamentních volbách vyloučila proruskou stranu Velké Moldavsko (Moldova Mare), informuje agentura Reuters. Podle představitelů tak učinila kvůli podezření na nelegální financování. Jde o druhou proruskou stranu, které bylo několik dní před hlasováním, jež má rozhodnout o proevropském směřování země, znemožněno se boje zúčastnit, připomíná agentura.
Rozhodnutí volební komise přijala v pátek pozdě večer v souvislosti s obavami z ruského vměšování. Dospěla k němu na základě zjištění, že strana využívala nehlášené finanční zdroje a zahraniční prostředky. Rovněž měla voličům poskytovat peníze ve snaze ovlivnit volební výsledek.
Úředníci podle Reuters pojali podezření, že subjekt je nástupcem již dříve zakázané strany vedené proruským uprchlým obchodním magnátem Ilanem Šorem, jenž nyní žije v Moskvě.
Předsedkyně strany Victoria Furtunaová podle agentury Moldpres verdikt prohlásila za zaujatý a avizovala, že se proti němu odvolá.
Z účasti ve volbách byla již minulý týden vyloučena jiná strana, Srdce Moldavska, která je podle Reuters součástí proruského vlasteneckého bloku.
„Mezi ruským a západním světem“
Moldavští voliči o směřování země rozhodnou v neděli. Volby v této bývalé sovětské republice a zároveň kandidátovi na členství v Evropské unii určí vládu na další čtyři roky.
„Moldavsko je stále rozkročeno mezi ruským a západním evropským světem,“ shrnula z Comratu zpravodajka ČT Darja Stomatová. Podle ní je volba pro obyvatele složitá, protože například mají známé a rodinu jak na Západě, tak v Rusku.
Ani průzkumy veřejného mínění podle ní nedokážou napovědět o výsledku. „Každý třetí není schopen odpovědět, koho zvolí. Buď se nerozmyslel, nebo říká, co se od něj chce slyšet, tedy že bude volit vládní stranu PAS,“ komentovala.
Prezidentka Maia Sanduová varovala, že Kreml se bude snažit zemi „dobýt přes volební urny“, aby ji využil jako „odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii“. Na ruské zásahy, které zahrnují dezinformace nebo třeba kupčení s hlasy, upozornila i před evropskými zákonodárci.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku devadesátých let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
