Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
„Kabinet schválil návrh, který jsem předložil společně se svým přítelem, ministrem obrany Jisra'elem Kacem, na vyhlášení a regulaci devatenácti nových osad! Bráníme vzniku palestinského teroristického státu. Budeme pokračovat v rozvoji, budování a osidlování země našich předků,“ napsal na síti X izraelský ministr financí Becalel Smotrič.
Podle náměstka zvláštního koordinátora OSN pro blízkovýchodní mírový proces Ramize Alakbarova letos dosáhla výstavba osad nejvyšší úrovně od začátku sledování OSN v roce 2017. Alkabarov židovský stát vyzval, aby dodržoval své závazky podle mezinárodního práva.
Na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě žije podle odhadů 700 tisíc izraelských osadníků ve 160 sídlištích. Kromě jejich rostoucí agresivity tam letos zvýšila aktivitu i izraelská armáda, která z domovů vyhnala desítky tisíc Palestinců.
„Důrazně odsuzujeme bezprecedentní nárůst násilí ze strany osadníků proti palestinským civilistům všech vyznání a denominací na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, přičemž rok 2025 byl nejnásilnějším rokem v historii. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) došlo jen v říjnu k více než 260 útokům na Palestince a jejich majetek,“ konstatoval vyslanec Velké Británie při OSN James Kariuki.
Situace ještě může eskalovat, míní Kalhousová
Podle Kalhousové vláda židovského státu mezi Izraelci kromě zabránění vzniku palestinského státu výstavbu osad obhajuje ještě dvěma dalšími argumenty. „Jeden je bezpečnostní, že po tom, co se odehrálo v Gaze, nejlepší záruka, aby se neopakovala situace ze 7. října (2023), je židovská přítomnost na palestinském území. To znamená židovské osady. A další argument je náboženský – že Západní břeh představuje území, kterému Izraelci často říkají Judea a Samaří – území, které je pro Židy nejposvátnější.“
Podle expertky přítomnost osadníků skutečně komplikuje jakékoliv jednání o dvoustátním řešení v regionu. „Palestinci nevěří Izraelcům, že to s dvoustátním řešení myslí vážně,“ říká. „Pokud by k jednáním došlo, je to otázka osad. Jak se z nich budou Izraelci stahovat, bude jedno z nejcitlivějších témat,“ je přesvědčená.
Situace na Západním břehu může dle Kalhousové navíc ještě eskalovat, dění tam ale podle ní dosud zastiňovaly události v Gaze. „Další úroveň násilí byla ze strany radikálních osadníků, kteří ví, že v současné době policie ani izraelská armáda nezasahují, protože armáda má či měla plné ruce práce jinde – ale také a především, protože jejich násilí má politické krytí. Jejich představitelé sedí v izraelské vládě,“ upozorňuje expertka.
