U dotačních programů na protipovodňová opatření, která měla zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu, se nepodařilo tento cíl dostatečně zajistit. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz, které vynaložilo ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu protipovodňové ochrany a zadržování vody v krajině. Resort se závěry nesouhlasí, projekty podle něj pomohly, v některých případech ale chyběly peníze.
NKÚ zkontroloval 7,1 miliardy korun. Prověřoval přitom, zda ministerstvo peníze v letech 2020 až 2024 vynakládalo účelně, hospodárně a v souladu s předpisy.
Úřad připomíná, že povodně způsobily v tuzemsku v posledních 27 letech škody za celkem 260 miliard korun. Ministerstvo ve své Strategii 2030 stanovilo cíle, jejichž naplnění měly sloužit kromě jiného dotační programy, uvádí NKÚ. Zjistil, že resort u tří z osmi kontrolovaných dotačních programů jejich plánované cíle neplnil, a to hlavně pokud šlo o zlepšení retenční (zadržovací) schopnosti krajiny.
Ministerstvo snižovalo plánované cíle, uvádí NKÚ
MZe tvrdí, že dotační programy podpořily 1758 projektů a všechny pomohly zlepšit ochranu obyvatel před povodněmi a zadržovat vodu v krajině. „Pokud v některých oblastech nedošlo k naplnění celkových cílů, bylo to dáno čistě rozpočtovými důvody, nikoliv nevhodným nastavením programů. (...) Jinými slovy, MZe nemohlo některých cílů dosáhnout pouze proto, že na projekty nezískalo v rámci státního rozpočtu dostatečné prostředky,“ sdělilo ministerstvo.
NKÚ zjistil, že u programů na podporu opatření na drobných vodních tocích a malých nádržích se ministerstvu nepodařilo dosáhnout stanovených hodnot u deseti z celkem patnácti ukazatelů a u sedmi ukazatelů se nepodařilo cíle splnit ani z poloviny.
„U zbývajících dvou programů, kde nebyly plněny plánované cíle, je MZe opakovaně snižovalo, aby bylo možné jejich plnění vykázat alespoň formálně,“ uvedl NKÚ. Například původní cíl týkající se retenčního objemu byl splněn na 22 procent, ale po jeho snížení už se ho podařilo naplnit na více než sto procent.
„Při kontrole vybraných 35 projektů u sedmi příjemců dotací NKÚ zjistil, že příjemci vynaložili peněžní prostředky určené na realizaci projektů z velké části účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy,“ konstatovali kontroloři.
Nedostatky v účelnosti zjistil NKÚ u čtyř projektů – z toho dva vyhodnotil jako účelné s mírnými nedostatky a u dalších dvou projektů vyhodnotil účelnost jako omezenou. Šlo například o to, že koryto potoka bylo kvůli nedostatečné údržbě zaneseno naplaveninami.
Ministerstvo uvedlo, že při posledních rozsáhlých povodních předloni fungovalo 427 vybudovaných protipovodňových opatření, z toho 355 plnilo ochranu zcela a 62 do dosažení navrhovaného průtoku. Opatření, která vznikla od roku 2000, chrání podle resortu před dopady povodní přes milion obyvatel.
