Protipovodňová opatření

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.

Vodohospodáři s předstihem dokončují práce na protipovodňové ochraně na jihu Olomouce. Řece Moravě se vrátilo jedno z původních ramen i možnost rozlivu. Nově tudy má bezpečně protéct až čtyřsetletá voda. Další etapu protipovodňových opatření pak chystá Brno na Svratce a Svitavě, práce mají odstartovat na začátku příštího roku.

Rok po povodních, které loni v září zasáhly především Moravu a Slezsko, zůstávají v obcích i městech stále patrné stopy živelní pohromy. Přestože se podařilo obnovit základní infrastrukturu, řada mostů, komunikací a veřejných budov na opravy čeká. A obyvatelé stále pracují na obnově bydlení. Dárci na pomoc domácnostem poslali 950 milionů korun. V zasažených oblastech stále působí pracovníci humanitárních organizací. Vláda vyčíslila celkové škody na majetku na 70,6 miliardy korun.

Česko v přípravě na klimatické změny výrazně pokročilo, věří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho předchůdce ve funkci Richard Brabec (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou varoval, že výsledky opatření se projeví za dekády, adaptace je proto nezbytná.

Cestující musí počítat s omezeními na železniční trati mezi Brnem a Střelicemi a dál směrem do Zastávky u Brna či Moravských Bránic. Správa železnic totiž začala rekonstruovat most přes řeku Svratku mezi brněnským hlavním a heršpickým nádražím. Stará konstrukce byla narušená v prosinci roku 2022 a od té doby je na místě dočasné mostní provizorium.

Dělníci v Brně dokončují první etapu protipovodňových opatření na řece Svratce. Upravují břehy i dno koryta řeky. Stavba je zdražila asi o tři sta milionů, nakonec vyjde na 1,5 miliardy korun. Termín dokončení se několikrát odkládal a nestihne se ani dubnový. Hotovo zřejmě bude až v průběhu června. Práce se protáhly i kvůli loňským zářijovým povodním.

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Až téměř na jeden bilion eur (asi 25 bilionů korun) by se podle odhadů mohly do roku 2050 vyšplhat škody způsobené záplavami nebo stoupající hladinou moří ve městech. V dánské Kodani kvůli tomu už od roku 2020 budují obří tunel, který by měl pohltit takzvanou stoletou vodu. Nákladný projekt chtějí úřady dokončit do dvou let. Poslední studie ale ukázala, že povodněmi je ohrožena více než polovina dánských měst a obcí.

V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.

Nový územní plán Brna v úterý 54 hlasy schválili zastupitelé. Dokument platný od února příštího roku, který umožňuje rozvoj města a zajišťuje ochranu vybraných lokalit, má Brno po třiceti letech, usiluje o něj déle než dvacet let. V červnu 2022 zastupitelé již hotový územní plán neschválili a nechali jej znovu přepracovat. Zastupitelé v úterý schválili také návrh rozpočtu na příští rok.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Ministerstvo životního prostředí chce snadnější vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé brání stavbám protipovodňových projektů. Po zkušenostech se zářijovou katastrofou navrhuje novelu zákona, která to umožní. Je právě v připomínkovém řízení. Díky ní by stavby chránící před velkou vodou mohly vznikat rychleji. Získaly by status objektů ve veřejném zájmu podobně jako dálnice nebo železnice.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.

Před vydatnými dešti varují i meteorologové v sousedních zemích. Německo vyhlásilo nejvyšší stupeň výstrahy v patnácti okresech, Rakousko by měly zasáhnout bouřky i sněžení. V Polsku hrozí záplavy na jihu a v jihozápadní části státu, na Slovensku se nejhorší situace čeká v povodí řeky Moravy na západě země.

Obyvatelé Olomouce si na nové náplavce, která se otevřela jen nedávno, všimli děr a prasklin. Objevily se poté, co vodohospodáři snížili hladinu řeky Moravy kvůli kontrole a údržbě jezu. Podle techniků Povodí Moravy se však není čeho obávat. Tvrdí, že jde pouze o kosmetické vady. Náplavka v Olomouci za stovky milionů korun vznikla v rámci další etapy protipovodňových úprav Moravy.

Realitní makléři odhadují, že ročně se prodají až stovky nemovitostí sice za příznivou cenu, ale se skrytými problémy. Ty mohou odhalit až banky nebo pojišťovny – a pojistku pak zdražit nebo odmítnout. Týká se to například domů poblíž vody, kterým hrozí zaplavení.

Práce na protipovodňových opatřeních na řece Svratce v Brně se nejspíš protáhnou, hotovo by mělo být zhruba za rok. Správa železnic už začala s opravou přilehlého viaduktu v ulici Uhelná. Na jeho sloupech se na konci loňského roku objevily praskliny. A to nedlouho poté, co město s pracemi začalo.

Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Zahájení stavebních prací na přehradní hrázi se předpokládá v roce 2027. Náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy, řekla v pondělí Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry, který výstavbu přehrady připravuje.

Zhruba dvacet let čekali na ochranu před velkou vodou, teď se obyvatelé Ústí na Hranicku dočkali. Povodí Moravy dokončilo úpravy řeky Bečvy. Součástí přírodě blízkých opatření je i obnovení původního koryta nebo vybudování tůní, které mají zadržovat vodu v krajině.

Záplavová území se na řadě míst výrazně rozšiřují. Povodí už rozeslalo do jednotlivých krajů aktualizované mapy. Obce přitom v posledních letech stavěly protipovodňové stěny za stovky milionů a teď si stěžují, že jejich investice byly zbytečné. Místa, kde se podle nových map nebude smět vůbec stavět, totiž mají sahat daleko za vybudované ochrany. Obce i lidé, kteří v nich žijí, proti rozšíření zón protestují.

Nové vedení Heřmanova Městce couvá od plánu vytvořit u města suchý poldr. Radnice ho začala připravovat po bleskové povodni, která v létě roku 2020 město vážně poškodila. Nynější radní však tvrdí, že by bylo levnější a zároveň šetrnější k přírodě chránit se před velkou vodou jinak.

Výluka na železničním mostě přes Svratku v Brně v pátek večer skončila. Provoz na koridoru mezi Brnem a Břeclaví je díky tomu bez omezení. Kolej na Jihlavu zůstává zavřená. Na Twitteru o tom informovala Správa železnic (SŽ). Provoz na mostě je omezený od čtvrtečního večera kvůli narušeným pilířům a klenbě. Provizorní přemostění řeky začali dělníci budovat ve čtvrtek. Ještě kolem pátečního poledne plánoval správce železniční sítě dokončit práce v sobotu.