Zátor na Bruntálsku a Troubky na Přerovsku jsou dvě obce, které si řada lidí spojuje s ničivými povodněmi v roce 1997. Teď tam znovu rostou hráze. I po více než čtvrtstoletí vzbuzuje zatažené nebe u místních respekt i obavy.
Troubky a Zátor se znovu s obavami připravují na velkou vodu
Zátor nebo Troubky se připravují na extrémní srážky (zdroj: ČT24)
Takzvaná stoletá voda v roce 1997 Troubky zcela zaplavila. Více než tři sta domů z dvoutisícové vesnice zmizelo, živelnou katastrofu nepřežilo devět místních. Po více než dvaceti letech se lidé v obci velké vody bojí znovu.
Déšť by měl podle meteorologů v následujících dnech zvýšit hladiny řek až na třetí povodňový stupeň. „Lidé se ptají, volají i nám. My se je snažíme uklidnit, krizová místa si nějakým způsobem obejít. Zajistili jsme si protipovodňové pytle, vaky a snažíme se připravit na vylití vody z Bečvy,“ popsal starosta Troubek Martin Frgal (nestr.).
Troubky zasáhla velká voda dvakrát
Po povodních z roku 2010 mají v obci okolo řeky Bečvy vyvýšený terén do zhruba tří metrů. Dočasná hráz by měla obec ochránit před až padesátiletou vodou.
Mluvčí povodí Odry Šárka Vlčková upřesnila, že oproti době před dvaceti sedmi lety je situaci jiná i v připravenosti povodí a dalších složek. „Dnes je propracovanost postupů, spolupráce s dalšími subjekty a připravenost na diametrálně vyšší úrovni. Máme zpracovaný plán na zvládání extrémních hydrometeorologických jevů. Podle něj nyní postupujeme,“ popsala.
V Zátoru mají připravené náhradní ubytovaní
Obec Zátor na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji je dalším ze symbolů povodní roku 1997. I tam si voda vyžádala lidské životy a napáchala velké škody na majetku. „Co bylo mobilní, tak jsem stěhovala na půdu, z ní nás pak vzal vrtulník. Člověk má strach,“ vzpomíná obyvatelka Zátoru Marie Kučerová.
Předpovědi meteorologů radnice nepodceňuje, pro obyvatele chystá i náhradní ubytování. „Máme ho zajištěné na faře, případně v mateřské škole a máme k dispozici další obecní budovy,“ popsala místostarostka Zátoru Jiřina Míčková (SNK).
Když hladina vystoupá na třetí stupeň, ustele si tam i Zdeněk Kadlčík s manželkou. Ve svém věku už si chránit svůj dům netroufnou. „V domě jsme měli v přízemí vodu do půlky gumáků. Elektřina se musela opravovat, čistit vypínače, zásuvky. A jestli se to přihrne letos, tak nás bohužel čeká totéž,“ míní senior.
Protipovodňová opatření někde stále chybí
Dobrovolní hasiči obou obcí jsou v pohotovosti. Pokud by se však předpověď meteorologů naplnila, budou jako před lety spoléhat i na pomoc profesionálních jednotek odjinud.
Ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař sdělil, že v kraji je připraveno tři sta devadesát jednotek hasičů a chystá se i technika. K dispozici bude například jeden z vrtulníků policie, který bude minimálně do pondělí na základně v Ostravě. Kromě osádky z řad policistů v něm budou také letečtí záchranáři moravskoslezských hasičů.
Přestože od katastrofálních povodní v roce 1997 se situace v regionu výrazně změnila, na některých místech stále chybí protipovodňová opatření. „Tam, kde se nedaří, tak je to především pro velmi komplikované majetkoprávní vztahy,“ vysvětlil hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO). Konkrétně jde právě o Zátor, Brantice, Nové Heřminovy, Krnov, části Opavy, Jeseník nad Odrou, Petrovice u Karviné, Polanku nad Odrou, Starý Jičín či Kravaře-Dvořisko.
Meteorologové vidí v současné situaci paralelu s lety 1997 a 2002 (zdroj: ČT24)
Povodeň přišla nadvakrát
Meteorologové v současné situaci vidí paralely s tím, co předcházelo ničivým povodním v letech 1997 a 2002. Tehdy tlaková níže přešla přes naše území nejdřív k východu a pak zase zpátky. A druhá vlna intenzivních srážek byla fatální.
„Vyloučit nemůžeme ani zítra kroupy a také vydatné srážky, takže můžeme počítat i s tím a měli bychom se připravit na to, že voda leckde způsobí velké potíže,“ předpovídala 4. července 1997 meteoroložka Taťána Míková.
Za dva dny už se na severní Moravě vylévaly řeky z břehů. Na některých místech napršelo během pěti dnů tolik, co běžně za půl roku. Začala urychlená evakuace. Někteří lidé ale odmítali domovy opustit, například kvůli obavě z rabování. Vládní politici tvrdili, že obyvatelé byli včas varováni. Místní ale říkali opak. Protržení hráze nečekali.
Voda se rozšířila na jižní Moravu
Vody přibývalo a povodeň se rozšiřovala na jižní Moravu. Zaplavila přes pět set měst a obcí. Zemřelo šedesát lidí, z toho devět v Troubkách na Přerovsku, které voda zaplavila během několika desítek minut.
„Za dva dny měly být v Troubkách nad Bečvou hody. Možná už nikdy nebudou. Vesnice je mrtvá. Někteří lidé s sebou nemají vůbec nic. Holé životy zachraňovali třeba i skokem do vody. V ní zůstaly veškeré úspory,“ popisoval situaci 9. července 1997 reportér Josef Kvasnička. Když začala voda opadávat, přišly další srážky. A další ohrožení pro domy, které první vlnu ustály.
O pět let později další povodeň
O pět let později přišla povodeň také nadvakrát. Meteorologické modely to nedokázaly tenkrát předpovědět. Sedmého srpna 2002 Českou republiku postihla další vlna přívalových dešťů. Na některých jihočeských řekách platil nejvyšší stupeň povodňové aktivity, tedy stav ohrožení. Za tři dny přišla v jižních Čechách další vlna silných srážek.
Voda se následně přes Prahu valila dál do povodí Labe. Symbolem zkázy se staly Zálezlice na Mělnicku, kde voda smetla přes sto dvacet domů. Podobně jako o pět let dřív povodně zasáhly třetinu Česka. Zemřelo sedmnáct lidí.
V horských oblastech Moravskoslezského kraje naprší podle odhadů od pátku do neděle celkem 210 až 240 milimetrů srážek, tedy až 240 litrů vody na metr čtvereční. Vyplývá to z aktualizované prognózy Povodí Odry. Co konkrétně takové množství srážek může způsobit a jaká rizika v regionu hrozí, nyní pracovníci státního podniku propočítávají. Tak katastrofické povodně jako v roce 1997 aktuálně v Moravskoslezském kraji podle nich nehrozí. „Tehdejší úhrny srážek byly totiž výrazně vyšší, až stovky milimetrů za jediný den,“ popsala mluvčí povodí Vlčková.
