Téma Povodně 2024

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.

Ředitelství silnic a dálnic bude investovat do oprav záplavami poničených silnic v Olomouckém a Moravskoslezském kraji jeden a půl až dvě miliardy korun. Velká voda poškodila na severu Moravy desítky silnic spadajících pod ŘSD, na Ostravsku byla zaplavena i část dálnice D1. Velké škody záplavy způsobily také na silnicích 2. a 3. třídy, o které se starají krajské samosprávy. Lidé v zaplavených oblastech pokračují v likvidaci škod po povodních, vysoušejí domy.

Ministerstvo obrany nakoupí dva střední transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Lze je využít k přepravě těžké vojenské techniky i osob. Celková cena zakázky včetně doplňkového vybavení umožňující hašení požárů nebo evakuaci zraněných je 11,3 miliardy korun bez DPH, které je 21 procent. Nákup ve středu odsouhlasila vláda, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vláda také schválila pomoc firmám, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou pracovat. Bude kompenzovat polovinu mzdových nákladů, celkem dá miliardu korun.

Neziskové organizace rozdělí v první fázi mezi 3800 domácností postižených povodněmi 200 milionů korun ze svých sbírek. Každá domácnost, která měla zaplavené obytné prostory, získá padesát tisíc korun na nejnutnější potřeby, další peníze budou rozděleny nejvíce postiženým. S výplatou začnou ve středu, sdělily organizace Adra, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE a Charita ČR, které se dohodly na společném postupu při vyplácení pomoci. V jejich sbírkách se vybralo zhruba půl miliardy korun.

Speciální tým hasičů s drony tvoří v lokalitách, které zaplavila voda, takzvané ortofotomapy a 3D modely. Mapu složenou z dronových snímků bude možné vložit do geodetických softwarů. Pomůže to například s obnovou inženýrských sítí.

Poslanci odhlasovali zvýšení výdajů letošního státního rozpočtu a jeho schodku o třicet miliard korun. Peníze mají jít na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jednání o vládní rozpočtové novele proběhlo zkráceně.

Pole v Dolní Lutyni na Karvinsku, kde má vyrůst gigafactory, byla během povodní pod vodou. Přesto na nich podle autorů povodňové studie půjde postavit továrnu. Státní investiční a rozvojová společnost, která zónu pro investora připravuje, tvrdí, že povodně přesně odpovídaly vypočítaným modelům a voda na pole převážně napršela. Místní oponují, že se do polí vylily řeky. S výstavbou továrny většina místních obyvatel stále nesouhlasí.

Šedesát dětí z České Vsi na Jesenicku, kterou postihly povodně, našlo dočasné útočiště na druhém konci republiky. V rámci projektu „Děti v suchu“ jim hostitelské školy ze Stříbra na západě Čech zajistily na týden nejen ubytování, ale i jídlo a zábavu. Ocení to i rodiče dětí, kteří se budou moct naplno věnovat obnově svých domovů.

Správa státních hmotných rezerv ráno vypravila první z pětadvaceti provizorních mostů určených do zaplavených obcí. Most dlouhý jednadvacet metrů bude sestaven v Bělé pod Pradědem na Jesenicku, k provozu by měl být připraven ještě v tomto týdnu. Další mosty by kromě Olomouckého kraje měly být vybudovány v Moravskoslezském kraji. Mostní provizoria vzniknou tam, kde povodeň původní most strhla nebo výrazně poškodila.

Obyvatele Jesenicka trápí při likvidaci následků škod po záplavách obrovská prašnost. Prach vznikl z vyschlého bláta, které do ulic měst a obcí naplavily rozbouřené toky. Starostové proto do ulic nasazují zametače či kropicí vozy. Na situaci upozorňují i hygienici, poukazují na to, že vdechování kontaminovaného prachu při likvidačních pracích má zdravotní rizika. Znovu proto apelují na lidi z těchto oblastí, aby používali ochranu dýchacích cest.

Tisíce dobrovolníků stále pomáhají v zatopených oblastech. Nejdříve vyklízeli domy, teď hlavně odstraňují nánosy bahna a odvážejí odpad. Třeba do Karlovic na Bruntálsku jich o víkendu přijely více než dvě stovky. Tam řeka Opava a místní potok zaplavily téměř celou obec.

Zářijové povodně výrazně vstoupily do života na severní Moravě a ve Slezsku. Zároveň byly první, na které se dokázala společnost a záchranné složky alespoň částečně připravit. I přesto se začalo hovořit o budování dalších protipovodňových opatření, například přehrady v Nových Heřminovech. Ochránit měla zatopená města Krnov a Opavu. O tom v pořadu Zkraje debatovali ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti), europoslanec Evžen Tošenovský a klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.