Kvůli povodním muselo své domovy opustit už více než deset tisíc lidí. Po návratu do zničených obydlí mají být opatrní a nezačít s vysoušením dřív, než voda opadne, radí Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který působí i na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy Báňské – Technické univerzity Ostrava. Vysoušení bude podle něj trvat řádově měsíce a lidé musejí počítat s tím, že stěny budou podmáčené.
PŘEHLEDNĚ: Na co dát pozor při návratu domů po povodni
Expert Danihelka radí, co dělat po návratu domů po povodni (zdroj: ČT24)
„Paradoxně asi první věc je srovnat si myšlenky a srovnat si, že zdraví a život je cennější než jakýkoliv majetek, a potom být stále opatrní. To znamená, že opatrnost začíná, už když se budu blížit k domu, protože je potřeba nezapomenout na to, že cesty mohou být podemleté, krajnice mohou být uvolněné a de facto pod cestou je bahno,“ upozornil Danihelka.
On-line přenos
Povodně 2024
- 03:04
Hasiči ve Zlínském kraji i nadále odčerpávají vodu ze zatopených domů. V celém kraji jsou tři místa, kde hladiny řek dosahují třetího stupně povodňové aktivity. Dvě z nich jsou na řece Moravě.
- 02:52
Ve Středočeském kraji platí třetí povodňový stupeň na několika místech – na Labi v Mělníku a v Kostelci nad Labem nebo třeba na Sázavě v Nespekách nedaleko Benešova.
- 02:40
V celém Česku bylo dvě hodiny po půlnoci 56 míst, kde voda dosahovala třetího stupně povodňové aktivity. Situace označovaná jako extrémní povodeň ale už na žádném místě nebyla.
Důležité je podle něj také nevstupovat do záplavové vody, pokud to není nezbytně nutné, zvláště ne do tekoucí. „Může se stát, kde je trochu voda, tam může být past – například otevřený poklop od kanálu. A opatrně při příjezdu,“ řekl.
Je potřeba také zdokumentovat škody a fotografovat všechno kvůli komunikaci s pojišťovnou.
Lidé by také měli být doma extrémně opatrní například při zapojení elektřiny. „Stěny jsou vlhké, může to probíjet a ohrožuje to lidi na zdraví,“ varoval. V této souvislosti zmínil také, že důležitá je opatrnost při drobných poraněních a jejich ošetření, protože v domě je voda infekční.
Co dělat s potravinami
Všechny zemědělské plodiny, které byly zaplaveny povodňovou vodou, kaly nebo bahnem, je zapotřebí považovat za zdravotně závadné. To znamená, že by je nikdo neměl jíst. Mnoho lidí se v takovém případě rozhodne využít takové potraviny, aby jimi nakrmili hospodářská zvířata. O tom by ale měl rozhodnout veterinář, nikoliv majitel.
Zemědělské plodiny, když byly zatopené jen částečně a nadále rostou, se používat mohou, ale s několika podmínkami. Hygienici doporučují vyčkat s tím nejméně tři týdny, a to až po hygienické kontrole. Ovoce na stromech a keřích, které se vyhnulo zaplavení, se může jíst po důkladném omytí pitnou vodou.
Všechny potraviny zaplavené povodňovou vodou, kalem a bahnem s výjimkou těch hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy) se jíst nesmí. I ty dostatečně izolované ale mohou představovat hrozbu: některé bakterie a další znečištění se totiž mohou zachytit na jejich povrchu a infikovat člověka při manipulaci. Takové konzervy je tedy nutné před použitím očistit a dezinfikovat: nejprve odstranit papírovou nebo plastovou nálepku, pak je omýt v dezinfekčním roztoku a nakonec v pitné vodě. Údaje z nálepky (zejména ty o obsahu a trvanlivosti) je dobré si zapsat a nakonec je zase na konzervu nalepit.
Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených se likvidují uložením do označených kontejnerů, které by měly být v zaplavených oblastech k dispozici. Za narušenou konzervu se považuje i taková, která má „jen“ silně pomačkaný povrch.
Bohužel je zapotřebí zlikvidovat také chlazené a mražené potraviny, pokud nebyly delší dobu při vyhovující teplotě. U chlazených to znamená déle než čtyři hodiny při teplotě nad šest stupňů, u mražených víc než dvě hodiny, když roztají.
Ve znečištěné vodě, která byla delší dobu na nějakém území, se explozivně množí bakterie způsobující různě závažná onemocnění, zejména střevní – nejčastěji se jedná o úplavici, salmonelózu, ale občas i leptospirózu. Příznaky těchto chorob nejčastěji začínají bolestí břicha, nevolností a teplotami nebo zimnicemi – v takovém případě je zapotřebí navštívit lékaře. V závažných případech, hlavně u jinak oslabených osob, mohou někdy takové nákazy skončit i smrtí.
Zásadní je pít pouze pitnou vodu, která je balená a dobře chráněná před jakýmkoliv znečištěním.
Hygiena zachraňuje zdraví
Výše popsané znečištění vody znamená vážné riziko i pro ty, kdo se v oblastech zasažených povodní jen pohybují, případně manipulují s nějakými předměty. „Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím. Dále vždy, než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC,“ radí Státní zdravotní ústav.
Protože se v těchto dnech současně i ochladilo a lidé, kteří se vracejí do svých domovů, jsou fyzicky i duševně oslabení, může u nich dojít k případům respiračních nemocí. Pokud potřebují smrkat, neměli by na to pro jistotu raději používat kapesníky látkové, ale jen papírové, jednorázové.
Pokud dojde ke kontaktu s potenciálně infekčním materiálem, je nutné suché ruce dezinfikovat, nejlépe přípravky s obsahem alkoholu. Zásadním pravidlem pro jakýkoliv úklid je používání ochranných pomůcek, aby se nechráněná kůže nedostala vůbec do kontaktu s vodou, kterou je zapotřebí považovat vždy za kontaminovanou.
Drobné neviditelné oděrky jsou otevřenou cestou pro patogeny, jichž je povodňová voda plná. Za dostatečnou ochranu se dají považovat gumové rukavice a pevná nepromokavá gumová obuv.
Co dělat se zaplaveným domem
Zasažené domy a byty se musí v prvé řadě co nejrychleji vyvětrat – stačí k tomu většinou průvan. V další fázi nastupuje vysoušení, je-li to zapotřebí. K tomu už se využívají speciální přístroje.
Příprava domu na opětovné obývání může představovat dlouhodobý proces, jenž může trvat až několik týdnů, podle toho, jak moc je stavba vodou zasažená. Mezi první kroky patří nechat odborně zkontrolovat statiku objektu a stanovit rozsah poškození a návrh postupu asanačních prací. Domů by se lidé neměli vracet, aniž by nechali zkontrolovat a zprovoznit inženýrské sítě: elektřinu, plyn, telefon, vodu.
Logicky se musí odklidit všechny nečistoty, nánosy bahna, zeminy, zničené předměty a zařízení. Z místnosti je zapotřebí vyklidit veškerý poškozený nábytek, koberce a předměty, postupovat by se mělo přitom od horních pater směrem dolů.
Je nutno zlikvidovat všechny výrobky z nasákavých a porézních materiálů, které byly zasaženy záplavovou vodou nebo bahnem, tedy papír, filtrační materiály, dřevo a folie z plastů.
Elektrická a strojní zařízení, kde je demontáž problematická a neodborný zásah nebo opětovné neodborné smontování výrobku by mohlo ohrozit uživatele a obsluhu, je nutný odborný zásah. Tyto úkony tedy má provádět servisní služba nebo výrobce. Čistit a dezinfikovat je nutné všechny části výrobku včetně skrytých prostor a otvorů z vnější i vnitřní strany. Pokud tato zařízení či výrobky přicházejí do přímého styku s potravinami a po provedené sanitaci vykazují viditelné změny (popraskání, poškrábání, odloupání povrchových vrstev, zrezivění apod.) nebo zapáchají, mění barvu a chuť, nelze je pro styk s potravinami použít. To stejné platí i pro keramické výrobky, plastové tenkostěnné obaly a plastové kanystry.
Co když je zasažená studna
Studna nebo vrt mohou být zasažené viditelně nebo skrytě. Kontaminovaná voda se do nich může dostat shora při povodni, anebo i zespoda, když se zvýší hladina spodní vody. „Očista a dezinfekce studní se provádí za přítomnosti nejméně tří osob, pro případ poskytnutí první pomoci osobě, která sestupuje do studny,“ doporučují hygienici. Ve studnách se totiž mohou hromadit plyny jako například metan.
Základní postup spočívá v mechanickém očištění vnější stěny studny a čerpacího zařízení od nánosů bahna a nečistot a opravě poškozené části vnějšího krytu studny. Všechno je nutné důkladně opláchnout čistou vodou, nejlépe tlakovou.
Studna se musí otevřít a vypumpovat z ní veškerá voda. K tomu patří i zjištění, jestli u dna nejsou výše zmíněné jedovaté plyny – „nejjednodušší způsob kontroly je spuštění zapálené svíčky na dno studny. V případě bezkyslíkatého prostředí svíčka zhasne, v případě výskytu metanu dojde ke vzplanutí,“ popisují experti Státního zdravotního ústavu.
Vnitřní stěny studny je nutné pořádně očistit a omýt 0,05procentním roztokem chlornanu sodného, nakonec očistit čistou vodou – a všechny zbytky opět odčerpat.
Totéž se týká dna, kde se doporučuje jeho pokryv úplně odstranit a nahradit ho, případně ho alespoň velmi silně proprat. Až potom se dá studna znovu napustit – a až pokud není voda v ní zakalená, tak má smysl odebírat vzorek pro laboratorní kontrolu.
U vrtů je vše mnohem složitější, a většinou je proto nutné najmout expertní firmu, která k tomu má specializované nástroje.
Tomu, jak komunikovat s pojišťovnou, kdy začít s likvidací následků a jak v krizové situaci komunikovat s nejbližšími, se věnoval i pořad Černé ovce.
Černé ovce: Jak se vypořádat s následky povodně? (zdroj: ČT1)