Od čtvrtka do neděle mají většinu území České republiky zasáhnout výjimečně intenzivní srážky, které podle meteorologů mohou vést k nebezpečným situacím. Zejména povodně a v některých oblastech i silný vítr mohou být kombinací, která může představovat až extrémní stupeň nebezpečí. Jak se na takto extrémní počasí připravit?
Manuál pro povodně: Jak se připravit, co dělat, kam se obrátit
Na situaci jsou připravené krizové složky státu, krajské povodňové komise, povodí řek i další organizace, které mají pomáhat hrozbu zvládnout. Přesto je důležité, aby se i každý občan staral o bezpečí sebe a svých blízkých – zejména těch, kteří se o sebe nemohou postarat sami. Následující rady se týkají lidí, kteří žijí v oblastech s extrémní hrozbou, jak ji definuje Český hydrometeorologický ústav.
Základní doporučení
Nepanikařte, informace mají pomoci riziko snížit, nikoliv zbytečně zvyšovat pocit nebezpečí, a tedy zhoršovat schopnost rychle reagovat na aktuální dění.
Sledujte pravidelně seriózní zpravodajství a dbejte rad a pokynů integrovaného záchranného systému (IZS). Situace se může měnit poměrně rychle, a to i v noci. Je lepší „přehnat“ přípravu než riziko podcenit.
Může docházet k výpadkům dodávek elektřiny, zejména v souvislosti se silným větrem nebo poškozením rozvodných sítí. Je ideální mít k ruce vždy plně nabitý mobilní telefon a ideálně i powerbanku. Jednoduše je dobré mít mobil doma pořád připojený k nabíječce.
Pokud žijete v záplavových oblastech, mějte pro jistotu připravené evakuační zavazadlo. Jeho příprava není náročná.
Zabezpečte svou domácnost před nejhoršími škodami. Detailní rady najdete níže.
Předem na možné riziko připravte nejzranitelnější členy domácnosti, zejména děti a seniory. Budou pak v případě nouze reagovat rychleji, vyhnete se panice. Myslete i na své zranitelné sousedy, kamarády a další, kteří by mohli potřebovat pomoc.
Co dělat při evakuaci
Pokud má občan pocit, že mu v jeho domově hrozí nebezpečí, měl by se evakuovat. Ale evakuace může být také nařízená, a to složkami IZS. Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou těch, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.
Výzvám oprávněných orgánů k evakuaci (velitel zásahu IZS, starosta obce nebo orgány krizového řízení) je fyzická osoba povinna se podrobit. Povinnost může odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných lidí.
Přednostně se přitom evakuují děti do 15 let, pacienti ve zdravotnických zařízeních, osoby umístěné v sociálních zařízeních, zdravotně postižení a doprovod výše uvedených osob. O způsobu provedení evakuace se lidé dozví z vysílání Českého rozhlasu, České televize nebo z místního veřejného rozhlasu.
Všechno je závislé na konkrétní situaci, ale vždy je nutné respektovat nařízený způsob evakuace, aby nedošlo ke zbytečné panice a dopravním problémům. Zodpovědné orgány mají většinou více informací než běžní občané, proto se vyplatí dbát na jejich doporučení.
Jaké zdroje sledovat
V největším ohrožení budou lidé žijící v záplavových oblastech, což jsou místa, kde se sice smí stavět, ale jen za přísnějších pravidel. Mapa povodňových území se dá najít například ZDE. On-line nástrojů je více, ale některé nemusí fungovat, protože jejich weby mohou být přetížené.
To stejné, tedy možné přetížení internetových zdrojů, se týká i sledování či zjišťování veškerých dalších informací – proto není od věci vybavit se i nějakým prostředkem, který umožnuje sledovat zprávy jinak, ideální je bezdrátové (ne internetové) rádio.
Základní informace o počasí se dají najít na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
Důležité informace o povodních, včetně plánů pro zvládání povodňových rizik, jsou na stránkách POVIS, které spravuje ministerstvo životního prostředí.
Nejdůležitější telefonní čísla jsou tato: 112 pro Integrovaný záchranný systém České republiky, 158 pro Policii České republiky, 155 pro Zdravotnickou záchrannou službu a 150 na Hasičský záchranný sbor České republiky. Linka 156 je pro obecní policii (strážníky) a na čísle 603 111 158 funguje SMS tísňová linka pro neslyšící.
Na síti X připravila redakce ČT seznam relevantních zdrojů.
Jak má vypadat evakuační zavazadlo
Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události a nařízené evakuace. Jako evakuační zavazadlo může sloužit například batoh, cestovní taška nebo kufr. Zavazadlo označte svým jménem a adresou. Obsahuje zejména:
- základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb, a hlavně pitnou vodu,
- předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor,
- osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti,
- přenosné rádio s rezervními bateriemi,
- toaletní a hygienické potřeby,
- léky, svítilnu,
- náhradní prádlo, oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku,
- kapesní nůž, zápalky, šití a další drobnosti.
Jak zabezpečit domácnost před povodní
Zásadní je vždy uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče a uzavřít všechny přívody plynu a vody. Při evakuaci je možné, že dojde k rozdělení rodiny, menší děti by tak u sebe měly mít kontakt na rodinné příslušníky, případně alespoň cedulku se jménem a adresou – pro jistotu lze napsat telefon na rodiče dítěti přímo na ruku.
Než opustíte a uzamknete byt, označte dveře oznámením, že je opuštěný – ušetří to čas záchranářům. A nezapomeňte zkontrolovat, zda se stejně zachovali i sousedé, zejména pokud jde o seniory nebo lidi, kteří by mohli riziko z nějakého důvodu podcenit nebo by nemuseli být schopní evakuaci sami zvládnout.
Mezi další doporučená opatření patří uzavření oken a dveří, utěsnění všech otvorů, kterými by se mohla dostat voda do vaší nemovitosti. Přestěhujte cenný majetek do vyšších podlaží. Skladujete-li v domě nějaké nebezpečné, zejména chemické, látky (například i přípravky na úklid domu), odstraňte je z ohroženého prostoru.
V okolí budovy odstraňte nebo řádně zajistěte snadno odplavitelné předměty. Auta, pokud se neevakuujete s nimi, přeparkujte na bezpečné výše položené místo, za oknem vozu nechte telefonní kontakt. Zaparkované auto nesmí překážet zasahujícím složkám IZS.
Evakuace zvířat
Kočky a psi se mohou evakuace také zúčastnit, policie ale doporučuje jejich transport v uzavřených schránkách, případně také domácí mazlíčky opatřit náhubky, vodítky. Policie zároveň radí: „Exotická zvířata, která přežijí delší dobu, nechte doma, zásobte je před odchodem potravou.“
Jiná pravidla se týkají hospodářských zvířat – ta by měl majitel zavést na bezpečná místa, kde se k nim voda nedostane, tedy co nejvýš. V některých místech to není možné, ať už z geografických, nebo časových důvodů. Pak by se měla dát zvířatům volnost, aby měla alespoň šanci se dostat sama pryč. A to vše s ohledem na to, aby pak třeba stádo dobytka nezablokovalo třeba silnici nebo někoho jinak neohrozilo.
Jak se chovat v zaplavených oblastech
Dá se předpokládat, že se množství obyvatel Česka ocitne v oblastech, jež budou do určité míry zaplavené. Voda při povodních bývá často kontaminovaná nejrůznějšími nečistotami – chemikáliemi, mrtvými zvířaty, obsahem septiků a podobně. Hygienici proto doporučují několik zásad, jimiž se v takovém případě řídit.
Pokud člověk musí nějak se záplavovou vodou přijít do styku, měl by si mýt ruce pitnou vodou a mýdlem a utírat si je do papírových ubrousků. To se týká i styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, a to vždy před jídlem či pitím. Při styku s potenciálně infekčním materiálem by se měly suché ruce dezinfikovat, nejlépe přípravky s obsahem alkoholu. K pití je možné používat pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena.
Při všech pracích je nutné používat ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv. Hygiena varuje před konzumací zaplavených potravin s výjimkou těch hermeticky balených ve skle a plechu, tedy konzerv. I ty je ale nutné před použitím očistit a dezinfikovat.
Stejná pravidla se týkají i zaplavených zemědělských plodin, které se automaticky považují za zdravotně závadné. Plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, je doporučené využívat až po hygienické kontrole, nejdříve však po třech týdnech po skončení záplav.
Jak pomáhat
V případě, že občan není povodněmi osobně postižený, může sám pomoci a nabídnout pomoc ostatním.
Osobní pomoc může zahrnovat například plnění pytlů s pískem či poskytnutí dopravních prostředků. S nabídkou pomoci pro zasažená místa se doporučuje obracet se prostřednictvím příslušného krizového štábu na obce s rozšířenou působností v zasažené oblasti. Naopak se dlouhodobě varuje před dobře myšlenou, ale nekoordinovanou osobní pomocí, která byla v minulosti kontraproduktivní.
Zcela nevhodné a neetické jsou pak cesty do povodňových oblastí za účelem sledování průběhu povodně a záchranných prací – tedy takzvaná povodňová turistika.
Poskytování věcné a finanční pomoci při povodních často organizují nestátní neziskové organizace, které k tomu zřizují speciální bankovní účty, kam lze přispět. Mezi ověřené organizace, které v minulosti úspěšně při živelných pohromách pomáhaly a sbírky organizovaly, patří v tuzemsku například Červený kříž, ADRA, Charita, Člověk v tísni a řada dalších.