Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní srážky a záplavy o další oblasti Vysočiny či jižní část Šumavy. Intenzivní déšť se oproti předchozí prognóze dostane od pátku víc na západ země do Ústeckého a Plzeňského kraje. Situaci bude o víkendu navíc komplikovat silný vítr, který zasáhne celou republiku s výjimkou Plzeňského kraje, vyplývá z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách do konce týdne spadne až 400 milimetrů deště, hrozí více než stoletá voda.
Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní srážky a záplavy
„Během následujících dní – minimálně do neděle – bude počasí u nás ovlivňovat tlaková níže Boris spojená s frontálním rozhraním, které bude na většinu území přinášet výrazné srážkové úhrny, v jihovýchodní polovině Česka a místy i na návětří výše položených míst až extrémní,“ uvedli meteorologové.
Během příštích čtyř dnů má na většině území Česka spadnout mimořádné množství srážek, většinou naprší od 150 do 250 milimetrů, tedy litrů vody na metr čtvereční. Kvůli tomu se od pátku a zejména o víkendu začnou zvedat hladiny řek, na některých i výrazně přes třetí, tedy nejvyšší stupeň povodňové aktivity.
Meteorologové proto pro východ, jih a sever země vydali výstrahu na povodně s extrémním stupněm nebezpečí, v dalších regionech včetně středních a severozápadních Čech či Prahy platí povodňová pohotovost s možným překročením druhých stupňů. V ohrožení podle nich nejsou jen klasická záplavová území, bleskové povodně se mohou objevit i v místech, kde obvykle nebývají. Extrémní srážky mohou také způsobit sesuvy půdy.
V Jeseníkách dokonce hrozí i stoletá voda, meteorologové totiž předpokládají, že tam do konce týdne naprší až 400 milimetrů. Situace se podobá roku 1997, kdy Olomoucký kraj po vydatném dešti zasáhly katastrofální záplavy. Tehdy v Jeseníkách zhruba za tři dny spadlo 410 až 480 milimetrů dešťových srážek a voda z rozlitých řek postupně zaplavila značnou část kraje.
Povodně 2024
Do republiky dorazí v pátek večer navíc i silný vítr. V nárazech dosáhne rychlosti až 90 kilometrů v hodině, na horách na severu a severovýchodě země kolem 110 kilometrů v hodině. Nejvyšší denní teploty se mají do konce týdne nejčastěji pohybovat od devíti do čtrnácti stupňů Celsia, chladněji bude zřejmě jen v pátek, kdy mají být v rozmezí od sedmi do dvanácti stupňů Celsia.
Stát, kraje, města, integrovaný záchranný systém i další instituce se od středy chystají na hrozící záplavy, situace by podle předpovědi mohla být podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002. Nyní je ale podle zástupců vlády i odborníků Česko daleko lépe na podobné přírodní katastrofy připraveno, do protipovodňových opatření se investovaly miliardy korun.
Srovnání s předešlými povodněmi
„Oproti roku 1997 bude tentokrát vydatnými srážkami zasaženo poněkud větší území. Stále ale platí, že ty lokálně vůbec nejvyšší úhrny by měly být o něco nižší než tehdy. A oproti roku 2002 povodně postihnou zřejmě většinou jiné oblasti,“ popsal meteorolog ČT Michal Žák.
Nejvydatnější deště se čekají v sobotu. „Během zítřka (pátku) se trvalý a vydatný déšť z Moravy a Slezska bude zvolna rozšiřovat k západu a postupně zasáhne většinu území Čech. V sobotu bude zpočátku vydatně pršet téměř všude, ale odpoledne v severozápadní polovině Čech srážky přechodně ustanou,“ popsal meteorolog.
Další pásmo vydatného deště pak dorazí od východu v neděli, během odpoledne a večera ale začnou srážky na Moravě a ve Slezsku slábnout a místy ustávat. „Nejistota ohledně nedělního rozložení srážek je poněkud větší,“ podotkl ale Žák. V pondělí už by déšť měl být výrazně slabší.
Může pomoct půda, říkají odborníci
Déšť by se mohl z velké části vsáknout do půdy, myslí si odborníci. Ti z projektu Intersucho uvedli, že retenční schopnost půdy zadržet vodu záleží hlavně na jejím druhu. „Lehká písčitá zadrží kolem 50 milimetrů (srážek), těžší, například černozem, až 350 milimetrů. Vliv má sklon svahu, intenzita deště, aktuální nasycení, typ vegetace a podobně,“ vyjmenovali tvůrci projektu.
Velmi vysoká schopnost půdy zadržet vodu je podle map Intersucha na jižní Moravě nebo v Polabí. Vysoká je například na severu Moravy, z části ve Středočeském kraji. Střední a nižší retenční schopnost půdy vykazuje například Vysočina.