Povodňová situace bude podobná té z roku 2002, řekl ministr Hladík

„Průměrně se může jednat o padesátiletou povodeň,“ řekl ministr Hladík s tím, že se stavy budou v různých oblastech lišit. V ohrožení podle něj nejsou jen klasická záplavová území, bleskové povodně se podle něj mohou objevit i v místech, kde obvykle nebývají. Komplikovat situaci bude také silný vítr o rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. Situaci srovnal se situací v letech 1997 a 2002. Záplavy v roce 1997 byly v Česku s padesáti oběťmi dosud nejtragičtější, záplavy v roce 2002 byly s odhadovanými škodami 73 miliard korun nejničivější.

Ve středu odpoledne proběhlo on-line jednání se všemi hejtmany. Důvodem je to, aby o situaci informovali starosty a preventivně svolali krajské povodňové komise. „Všichni mají k dispozici přesné informace pro své starosty a krajské povodňové komise,“ napsal Hladík po jednání. Lidé by podle něj měli dbát na rady hasičů, a pokud žijí v záplavových oblastech, měli by si připravit evakuační zavazadlo. Ve čtvrtek zasedne také Ústřední povodňová komise.

Hladík dodal, že situace nemusí být ve výsledku tak špatná, jak současné údaje předpovídají. „Chceme ale být připraveni,“ prohlásil.

Déšť má v sobotu provázet silný vítr

„Situace není dobrá, úhrny budou extrémní,“ řekl ve středu večer v pořadu Události, komentáře ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornil však, že modely se dynamicky vyvíjejí. Proto není možné říci, které území bude zasaženo nejextrémněji. „Budeme to stále zpřesňovat,“ řekl s tím, že protipovodňovým komisím v krajích to umožní pružně reagovat.

Všechny záchranné složky se podle něj připravují na extrémní situaci, která může od pátku až do neděle nastat, dodal ministr zemědělství. Za zvlášť problematické pak považuje to, že v sobotu bude déšť provázen větrem až o rychlosti sto kilometrů za hodinu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) varoval také před možnými sesuvy půdy, které mohou srážky způsobit. Lidé v nejhůře zasažených oblastech by podle něj měli sledovat vývoj počasí či si udržovat nabité mobilní telefony. Dále vyzval organizátory společenských akcí, aby kvůli hrozícím povodním zvážili, zda je jejich konání v pátek a v sobotu bezpečné. „Logicky se to týká hlavně akcí, které jsou někde poblíž vodních toků a podobně. Tam bych výrazně doporučoval, aby skutečně konány nebyly,“ uvedl Rakušan.

Vodohospodáři kvůli očekávaným srážkám ve významných nádržích uvolňují prostor pro zachycení vody. Například z Vltavské kaskády nyní odtéká dvakrát více vody, než do ní přitéká. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je od úterý v kontaktu s vedením všech pěti podniků povodí.

Také řekl, že kvůli očekávaným srážkám Česko nevyhovělo žádosti Němců o snížení průtoku na Labi kvůli spadlému mostu v Drážďanech. Průtok podle něj naopak poroste, protože vodohospodáři vytvářejí prostory pro zachycení vody. „Já věřím, že i saští kolegové pochopí, že most, který fakticky spadl, teď nemůže mít přednost a prioritu před ochranou a zdůrazňuji nejenom majetku a životů občanů České republiky, ale právě také Německa,“ dodal Výborný.

Na extrémní deště se už připravují hasiči, například v Jeseníkách plní pytle tunami písku. Následně je použijí na stavbu provizorních hrází. Zaměstnanci Českých drah budou mít kvůli předpovídaným extrémním srážkám pohotovostní služby. Budou cestující informovat o mimořádných událostech, sdělil mluvčí dopravce Filip Medelský.

Největší srážkové úhrny se čekají v oblasti Jeseníků

Extrémní srážky hrozí od čtvrtka do neděle. „V jihovýchodní polovině území a na horách na severovýchodě a severu Čech jsou očekávané úhrny mezi 150 až 250 milimetry (za čtyři dny),“ uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Tolik obvykle v Česku naprší za celé září, říjen, listopad a prosinec dohromady. „Největší srážkové úhrny očekáváme v oblasti Jeseníků, a to přes 300 milimetrů,“ doplnil ústav. V dalších částech země bude déšť méně intenzivní. Meteorolog Pavel Karas dodal, že v ohrožení jsou také Lužické hory, Beskydy a případně Bílé Karpaty.

„Nad územím střední Evropy vlastně je nebo přijde tlaková níže, která nejdříve přejde naše území k východu a pak se obrátí a půjde zase zpátky. V tom je to podobné s tím rokem 2002, kdy vlastně byly dvě vlny extrémních srážek a ta fatální byla teprve až ta druhá,“ poznamenal šéf ČHMÚ Mark Rieder. 

Od pátku hrozí zejména v severovýchodní a východní části Česka záplavy, největší vzestupy hladin očekávají meteorologové během soboty a neděle. „Hladiny řek budou stoupat, aktuálně koryty řek protéká od dvaceti až po sedmdesát, někde i devadesát procent obvyklého průtoku,“ upozornil Karas.

Značnou část vody by mohla absorbovat půda, která je ve velké části země vysušená. Ráno v neděli 8. září byla půda do jednoho metru nasycená z více než padesáti procent jen v malé části Královéhradeckého kraje a centrální Šumavy. Na mnoha místech byla nasycena pouze do třiceti procent.

Situaci částečně změnil pondělní déšť, na některých místech však podle dat ČHMÚ napršelo pouze do deseti milimetrů srážek. I po tomto dešti tedy zůstává půda spíše suchá, zejména v hlubších vrstvách.

Povodí Moravy chystá nádrže

Během víkendu bude místy také hodně větrno, což může způsobovat v kombinaci s podmáčeným terénem polomy a vývraty stromů.

Povodí Moravy začalo kvůli ohlášeným dešťům snižovat hladiny ve vodních nádržích. Chce tak zajistit prostor pro zachycení či zpomalení možných povodňových průtoků. Vodohospodáři proto od středečního rána zvýšili odtok z vodních nádrží Vranov, Vír, Mostiště, Bystřička, Plumlov a Slušovice. „V návaznosti na výstrahu ČHMÚ Povodí Moravy dále zvýšilo odtoky z vodních nádrží. Retenční prostory jsou volné a na všech vodních nádržích pokračuje uvolňování zásobních prostor,“ uvedl mluvčí podniku Petr Chmelař.

Odtok zvýšilo i Povodí Labe v Královéhradeckém kraji. Zvýšený odtok vodohospodáři nastavili na labské přehradě Les Království u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku a na nádrži Rozkoš na Náchodsku. „Sledujeme předpovědi. Lidi i techniku máme v pohotovosti,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.