Přehrada

V Londýně začal jeden z největších soudů anglické historie. Přes šest set tisíc Brazilců, 46 místních samospráv a přibližně dva tisíce podniků žaluje nadnárodní společnost BHP. Ta je podle nich zodpovědná za protržení důlní přehrady na jihovýchodě země v listopadu 2015. Vlna červeného toxického bahna tehdy usmrtila devatenáct lidí, zaplavila lesy a znečistila na 660 kilometrů řek. Nakonec se vlila do Atlantského oceánu.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní povodně téměř na celou zemi s výjimkou západu Čech. Na více než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Meteorologové vydali výstrahu na povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí, která začne od pátku platit zejména pro východní polovinu republiky. Už ve čtvrtek dorazí do Česka velmi vydatné až extrémní srážky. Nejvíce má pršet v oblasti Jeseníků. Nejvážnější povodňová situace nastane na řekách, které odvodňují toto pohoří a další horské oblasti na severovýchodě země. Situace ohledně předpovědi extrémních srážek je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Orlík má být odolnější proti ještě větším povodním. Na přehradě vzniká nový bezpečnostní přeliv, který ji má připravit až na takzvanou „desetitisíciletou vodu" a posílit bezpečnost hráze i ochranu území pod ní. Nutnost úprav ukázaly hlavně záplavy z roku 2002. Skoro půl kilometru dlouhá a přes osmdesát metrů vysoká hráz zadržuje až sedm set milionů kubíků vody, tedy více než dvě Lipna dohromady. A vodu vzdouvá osmašedesát kilometrů daleko až k Týnu nad Vltavou. Hotovo má být za tři roky.

Po protržení přehrady Arbaat ve východním Súdánu přišlo o život nejméně třicet lidí, přičemž konečný počet obětí může dále růst. Záplavy zničily přinejmenším dvacet vesnic a přibližně 50 tisíc lidí přišlo o své domovy. Podle OSN jsou však dopady ještě nejasné, protože část postižené oblasti zůstává nedostupná. Rovněž hrozí nedostatek pitné vody v přístavním městě Port Súdán. K tragédii došlo po silných deštích. Zemí nadále zmítají ničivé záplavy a válečný konflikt, což zhoršuje humanitární krizi v regionu.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.

Vodohospodáři a rekreanti v tomto týdnu zaznamenali plošné znečištění hladiny přehradní nádrže Seč na Chrudimsku. Původně měli podezření na únik ropných nebo odpadních látek, nakonec se ale zřejmě jedná o řasy. Jenže i to je problém, protože voda z nádrže se čerpá také jako pitná. Na to, jak ji vyčistit, odborníci odpověď nemají.

Významný posun k zachování největšího kempu na Orlíku – Radavy udělali zastupitelé v Kovářově na Písecku. Schválili první kroky ke změně územního plánu a k napravení chyby z historie. Provedou legalizaci táboření na břehu přehrady, přičemž bez ní by milevský stavební úřad vyžadoval okamžité ukončení provozu. Pro majitele kempu, kterým je Povodí Vltavy, jde o klíčový pozemek a kemp chce zachovat.

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

V posledních desetiletích ve světě prudce stoupl počet přehrad, které se stavějí kvůli poptávce po vodě nebo kvůli zajištění energie. Jejich výstavba ale vyvolává obavy ze zvýšeného rizika sesuvů půdy. Nová studie německých vědců teď zjistila průkaznou souvislost přinejmenším s jedním případem.

Čínský vlastník největšího povrchového dolu v Srbsku musel dočasně přerušit těžařské práce. Způsobily to protesty místních obyvatel, lidé z vesnice ohrožené těžbou totiž zablokovali jednu z přístupových cest. Tvrdí, že důl ohrožuje jejich zdraví a majetky, čínská firma ani srbské úřady jim prý nenabízejí ani odpovídající odškodnění.

Silnice, která vede kolem přehrady Souš v Jizerských horách, zůstává zavřená. Liberečtí krajští silničáři ji zavírají vždy, když nasněží – kvůli ochraně pitné vody ji nemohou v zimě udržovat. Nyní už jsou sněhu jen nepatrné zbytky, přesto zůstává nad Desnou spuštěná závora, která brání průjezdu. Silničáři to vysvětlují předpovědí počasí, podle níž by ještě mohlo nasněžit. Pro řidiče to znamená, že když jedou třeba z Tanvaldu nebo Harrachova do Hejnic či Frýdlantu, výrazně si zajedou. Horskou silnici využívají turisté, ale i lidé, kteří jezdí do práce či za příbuznými.

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Vodní nádrž Baška na Frýdecko-Místecku je už skoro rok bez vody. Loni na podzim tam vodohospodáři přehradu vypustili a na jaře měli začít s opravami hráze, jenže nakonec začali až letos na podzim. Vypuštění přehrady má velký dopad na podnikatele v okolí. Majitelé restaurací nebo kempu si stěžují na to, že se chybějící voda výrazně podepsala na jejich tržbách. Baška, která má rozlohu asi 33 hektarů, je nejmenší přehradou na povodí Odry.

V Lipenské a vranovské přehradě je na podzim méně vody než před rokem. Důvodem je nedostatek srážek a slabý přítok. Například vranovská přehrada je aktuálně naplněna zhruba z poloviny. Na Lipně hladina nádrže pro změnu klesla za poslední měsíc o šedesát centimetrů. Zatímco lodě po ní plují většinou bez omezení, majitelé jachet v přístavech mají problémy.

Svratka v Brně po několika letech zezelenala a její povrch pokrývají sinice. Už přes dva týdny mohou Brňané vidět, co se stane v současném teplém a suchém počasí, když Povodí Moravy přestane aktivně bránit růstu sinic na Brněnské přehradě. Mluvčí Petr Chmelař uvedl, že na přehradě povodí demontovalo aerační věže a k 27. září ukončilo vypouštění síranu železitého na přítocích. Povodí totiž v současnosti pracuje na náhradě věží, čtvrtá etapa opatření má vodu v přehradě pomáhat udržovat čistou lépe než dosud.

Energetici přebudují elektrárnu pod hrází orlické přehrady. Má přečerpávat vodu přes nové turbíny, a to ze spodní nádrže Kamýk. Díky tomu by měla hospodařit s energií výhodnějším způsobem. Celá zakázka bude stát několik miliard korun.

Podle vědců byly nedávné záplavy v Libyi kvůli klimatické změně až padesátkrát pravděpodobnější. Domnívají se totiž, že emise skleníkových plynů vyvolaly až o polovinu silnější srážky, než je v tomto období běžné. Před více než týdnem způsobila záplavy silná bouře a mohutné deště, kvůli kterým se protrhly dvě přehrady u města Darná. Humanitární situace je v zasažené oblasti velmi špatná, lidé navíc stále nacházejí další těla obětí.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.