Přehrada

Po útoku ukrajinských sil na přehradu nedaleko ruského města Bělgorod z ní prosakuje voda, která zaplavuje okolí. Podle médií poškození přehrady pocítí ruské jednotky, které útočí v sousední Charkovské oblasti. Některé z jejich pozic v okolí města Vovčansk tak byly fakticky odříznuty od hlavních invazních sil. Sobotní útok potvrdil o den později velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Obě válčící strany proti sobě v noci na pondělí vyslaly další bezpilotní letouny.

Moskva v noci na sobotu vyslala na Ukrajinu rakety a drony a zabila nejméně čtyři lidi. Dvě oběti jsou po útocích na Kyjev a další dva lidé přišli o život při úderech v Dněpropetrovské oblasti, píší agentury s odvoláním na místní úřady. Ukrajinské letectvo oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a padesát z šedesáti dvou dronů vyslaných Ruskem. Agentura Reuters uvedla, že úder Ukrajiny poškodil přehradu v ruské Bělgorodské oblasti. Kyjev se k útoku zatím nevyjádřil.

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Přemnožení invazivního vodního salátu na největší salvadorské přehradě ohrožuje klíčový zdroj energie v zemi. Tato plovoucí rostlina, jejíž růst urychluje znečištění, dusí původní vegetaci a ucpává vodní cesty. Místní úřady a obyvatelé pracují na odstraňování tisíců tun této rostliny. Nádrž ve městě Suchitoto je zároveň domovem pro mnoho stěhovavých ptáků a vodních živočichů, kteří jsou tak v ohrožení.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.

Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD) je hotová, oznámil premiér země Abiy Ahmed. Vodní dílo, které je největší v celé Africe, budí kontroverze už od začátku výstavby. Egypt a Súdán totiž mají dlouhodobé obavy, že přehrada bude narušovat tok životně důležitého Modrého Nilu.

Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku v referendu vyjádřili souhlas se stavbou protipovodňové přehrady. Ta zatopí část obce. Před sedmnácti lety se v plebiscitu naopak postavili proti projektu a obec pak musela podnikat jen kroky, které znemožňovaly stavbu. V Uhách na Kladensku souhlasili lidé v referendu se stavbou větrných elektráren. V Menharticích na Třebíčsku zastupitelé naopak zrušili kvůli tlaku obcí referendum o větrném parku.

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.

Stavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku by měla začít nejpozději v říjnu 2027. Stavební práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků, sdělil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Vydání stavebního povolení ministr očekává v polovině roku 2026, poté by měl následovat mezinárodní tendr na firmu, která přehradu postaví. O vodním díle budou znovu v referendu hlasovat obyvatelé obce, její současné vedení ale odpor klást nechce.

Minimálně tři bruslaři už se probořili na Lipenské přehradě. Po oteplení je tam tloušťka ledu hodně proměnlivá a často nedostatečná, stejně jako na většině rybníků a nádrží v Česku. Přesto lidé mnohde bruslí dál.

Ministerstvo zemědělství získalo územní rozhodnutí pro stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. V pátek o tom informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Rozhodnutí už nikdo nemůže rozporovat, doplnil. Úřad podle něho nyní začne jednat se zbývajícími čtyřmi majiteli pozemků o jejich výkupu a stavebním řízení. Stavba přehrady, která mohla omezit škody při letošních povodních, tak podle něj může začít v roce 2027. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

Ministerstvo životního prostředí chce snadnější vyvlastňování pozemků, jejichž majitelé brání stavbám protipovodňových projektů. Po zkušenostech se zářijovou katastrofou navrhuje novelu zákona, která to umožní. Je právě v připomínkovém řízení. Díky ní by stavby chránící před velkou vodou mohly vznikat rychleji. Získaly by status objektů ve veřejném zájmu podobně jako dálnice nebo železnice.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) informoval prezidenta Petra Pavla o programech, které jeho resort připravuje na obnovu vodohospodářské infrastruktury či lesních cest poškozených při zářijových povodních. Celkem je v nich připraveno přes deset miliard korun.

V Londýně začal jeden z největších soudů anglické historie. Přes šest set tisíc Brazilců, 46 místních samospráv a přibližně dva tisíce podniků žaluje nadnárodní společnost BHP. Ta je podle nich zodpovědná za protržení důlní přehrady na jihovýchodě země v listopadu 2015. Vlna červeného toxického bahna tehdy usmrtila devatenáct lidí, zaplavila lesy a znečistila na 660 kilometrů řek. Nakonec se vlila do Atlantského oceánu.

Přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, která má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) začne stavět v roce 2027. Pokud se příprava podaří urychlit, tak možná i o rok dříve, dodal Výborný během návštěvy Moravskoslezského kraje.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní povodně téměř na celou zemi s výjimkou západu Čech. Na více než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.

Před očekávaným deštěm vodohospodáři zvyšují odtoky z velkých přehrad a nádrží. Třeba Orlík by mohl zadržet skoro dvojnásobné množství vody než v roce 2013. Právě na objemově největší vodní nádrži v Česku závisí, jak dokáže Vltavská kaskáda případným škodám zabránit. Klíčové je podle Povodí Vltavy také Lipno. Například přehrada Vrané na opačné straně kaskády totiž nemá kapacitu větší množství vody zadržet.

Meteorologové vydali výstrahu na povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí, která začne od pátku platit zejména pro východní polovinu republiky. Už ve čtvrtek dorazí do Česka velmi vydatné až extrémní srážky. Nejvíce má pršet v oblasti Jeseníků. Nejvážnější povodňová situace nastane na řekách, které odvodňují toto pohoří a další horské oblasti na severovýchodě země. Situace ohledně předpovědi extrémních srážek je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Orlík má být odolnější proti ještě větším povodním. Na přehradě vzniká nový bezpečnostní přeliv, který ji má připravit až na takzvanou „desetitisíciletou vodu" a posílit bezpečnost hráze i ochranu území pod ní. Nutnost úprav ukázaly hlavně záplavy z roku 2002. Skoro půl kilometru dlouhá a přes osmdesát metrů vysoká hráz zadržuje až sedm set milionů kubíků vody, tedy více než dvě Lipna dohromady. A vodu vzdouvá osmašedesát kilometrů daleko až k Týnu nad Vltavou. Hotovo má být za tři roky.

Po protržení přehrady Arbaat ve východním Súdánu přišlo o život nejméně třicet lidí, přičemž konečný počet obětí může dále růst. Záplavy zničily přinejmenším dvacet vesnic a přibližně 50 tisíc lidí přišlo o své domovy. Podle OSN jsou však dopady ještě nejasné, protože část postižené oblasti zůstává nedostupná. Rovněž hrozí nedostatek pitné vody v přístavním městě Port Súdán. K tragédii došlo po silných deštích. Zemí nadále zmítají ničivé záplavy a válečný konflikt, což zhoršuje humanitární krizi v regionu.

Vodní záchranáři zasahují častěji než loni. Na sedmnácti přehradách už letos vyjeli k víc než tisícovce případů, což je o pětinu více než loni za celou letní sezonu. Přibylo topících se lidí, ale i alergických reakcí po bodnutí hmyzem. Pro bezpečný pobyt ve vodě stačí podle záchranářů dodržovat pravidla, například nechodit se koupat příliš rozehřátý nebo po jídle. Roli hraje i alkohol. Záchranáři také doporučují neplavat daleko od břehu nebo o samotě.