Etiopie otevřela největší africkou hydroelektrárnu

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Etiopský premiér Abiy Ahmed při slavnostní inauguraci uvedl, že přehrada je velký úspěch, který světu ukáže, čeho jsou Afričané schopni dosáhnout. Ceremoniálu se zúčastnily desítky afrických státníků, z nichž mnoho podle agentury AP vyjádřilo zájem uzavřít s Etiopií smlouvu o dodávkách elektřiny.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters/CCTV Beijing/MAXAR Technologies/UNTV/Ethiopia Prime Ministers's Office

„S hrdostí oznamuji, že brzy podepíšeme s etiopskou vládou smlouvu o dodávkách elektřiny z přehrady, která bude přínosem pro naše nemocnice a školy,“ řekl prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. S Etiopií jedná o možných dodávkách energie rovněž Keňa, její prezident William Ruto označil přehradu za celoafrický projekt.

Káhira v úterý v protestním dopise adresovaném Radě bezpečnosti OSN uvedla, že jednostranné rozhodnutí Etiopie provozovat GERD na Modrém Nilu je v rozporu s mezinárodním právem. „Egypt si vyhrazuje právo přijmout veškerá opatření zaručená mezinárodním právem a Chartou OSN k obraně zájmů svého lidu,“ uvedlo egyptské ministerstvo zahraničí v dopise.

Egypt a Súdán mají strach o vodu

Výstavbu přehrady kritizuje Egypt spolu se Súdánem dlouhodobě, jejich zástupci opakovaně vyslovili obavy, že stavba sníží množství vody proudící do jejich zemí. Etiopie jejich obavy odmítá. „Egyptu a Súdánu jasně vzkazujeme – přehrada pro ně nepředstavuje hrozbu, ale společnou příležitost,“ uvedl už dříve premiér Ahmed.

Nová přehrada leží čtrnáct kilometrů východně od hranic se Súdánem. Široká je zhruba 1,8 kilometru, na výšku měří 145 metrů a má celkovou kapacitu 74 miliard krychlových metrů vody. Výstavba začala v dubnu 2011 a cena vodního díla přesáhla pět miliard dolarů (103 miliard korun).

Součástí přehrady je i hydroelektrárna s výkonem 5150 megawattů, která se řadí mezi dvacet největších vodních elektráren světa. Elektrárna by měla zdvojnásobit nynější výrobu energie v Etiopii, tamní vláda označila nedostatek elektřiny v zemi za kritický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel, což je nejvíce od roku 1992, píše agentura AP. Čtyři mandáty jsou navíc ještě ve hře. Celkem v dolní komoře amerického parlamentu zasedá 435 zákonodárců.
před 3 hhodinami

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského prostoru, byly ruské střely

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Podle agentury Reuters to uvedli polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
před 4 hhodinami

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V Benghází expolodovala ruská loď, podle zdrojů AP na ni zaútočily ukrajinské drony

Na ruské korvetě Merkurij kotvící na námořní základně v libyjském Benghází v neděli nastala exploze a vypukl požár. Podle dvou východolibyjských vojenských představitelů šlo o útok ukrajinských námořních dronů, který loď vážně poškodil. Ruské ani ukrajinské úřady se k incidentu nevyjádřily, k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Dva zdroje z lékařského prostředí uvedly, že nejsou hlášena žádná úmrtí, blíže neurčený počet lidí však utrpěl zranění.
před 6 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 9 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 10 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 11 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.