Etiopie otevřela největší africkou hydroelektrárnu

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Etiopský premiér Abiy Ahmed při slavnostní inauguraci uvedl, že přehrada je velký úspěch, který světu ukáže, čeho jsou Afričané schopni dosáhnout. Ceremoniálu se zúčastnily desítky afrických státníků, z nichž mnoho podle agentury AP vyjádřilo zájem uzavřít s Etiopií smlouvu o dodávkách elektřiny.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters/CCTV Beijing/MAXAR Technologies/UNTV/Ethiopia Prime Ministers's Office

„S hrdostí oznamuji, že brzy podepíšeme s etiopskou vládou smlouvu o dodávkách elektřiny z přehrady, která bude přínosem pro naše nemocnice a školy,“ řekl prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. S Etiopií jedná o možných dodávkách energie rovněž Keňa, její prezident William Ruto označil přehradu za celoafrický projekt.

Káhira v úterý v protestním dopise adresovaném Radě bezpečnosti OSN uvedla, že jednostranné rozhodnutí Etiopie provozovat GERD na Modrém Nilu je v rozporu s mezinárodním právem. „Egypt si vyhrazuje právo přijmout veškerá opatření zaručená mezinárodním právem a Chartou OSN k obraně zájmů svého lidu,“ uvedlo egyptské ministerstvo zahraničí v dopise.

Egypt a Súdán mají strach o vodu

Výstavbu přehrady kritizuje Egypt spolu se Súdánem dlouhodobě, jejich zástupci opakovaně vyslovili obavy, že stavba sníží množství vody proudící do jejich zemí. Etiopie jejich obavy odmítá. „Egyptu a Súdánu jasně vzkazujeme – přehrada pro ně nepředstavuje hrozbu, ale společnou příležitost,“ uvedl už dříve premiér Ahmed.

Nová přehrada leží čtrnáct kilometrů východně od hranic se Súdánem. Široká je zhruba 1,8 kilometru, na výšku měří 145 metrů a má celkovou kapacitu 74 miliard krychlových metrů vody. Výstavba začala v dubnu 2011 a cena vodního díla přesáhla pět miliard dolarů (103 miliard korun).

Součástí přehrady je i hydroelektrárna s výkonem 5150 megawattů, která se řadí mezi dvacet největších vodních elektráren světa. Elektrárna by měla zdvojnásobit nynější výrobu energie v Etiopii, tamní vláda označila nedostatek elektřiny v zemi za kritický.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev si vyžádal dvě oběti, terčem úderů se stal i Charkov

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo balistickými raketami na ukrajinskou metropoli Kyjev. Útok si vyžádal nejméně dva mrtvé, dalších šest lidí bylo zraněno, informovaly podle deníku The Kyiv Independent úřady. Terčem ruských úderů se stal i Charkov, napsala agentura AFP.
před 13 mminutami

Katar měl tajně finančně i vojensky pomáhat Íránu, pohár teď přetekl

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.
před 33 mminutami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Napsaly to agentury.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Kandidát na šéfa tajných služeb USA odmítl říct, kdo vyhrál volby v roce 2020

Kandidát amerického prezidenta Donalda Trumpa na ředitele tajných služeb Jay Clayton odmítl na slyšení v Senátu říct, že demokrat Joe Biden vyhrál prezidentské volby v roce 2020. V senátním výboru pro zpravodajské služby se na to federálního prokurátora Claytona ptali demokraté. Trump opakovaně zpochybňuje výsledek voleb, v nichž s Bidenem prohrál. Republikán ve čtvrtek plánuje promluvit k národu o zabezpečení voleb několik měsíců před listopadovými volbami do Kongresu. Píše o tom deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

V Kanadě zuří přes 830 požárů, Toronto špatnou kvalitou vzduchu předstihlo Dillí

V Kanadě zuří více než 830 lesních požárů. S nejvydatnějšími z nich se potýká provincie Ontario, kde oheň pohlcuje husté lesy a uvolňuje do ovzduší obrovské množství kouře. Toronto ve středu obsadilo první příčku v globálním žebříčku velkých měst s nejvíce znečištěným ovzduším, který sestavuje švýcarský portál IQAir. Vítr žene hustý kouř z Kanady do USA, což bude od středy až do konce týdne znamenat nebezpečné zhoršení kvality vzduchu pro miliony Američanů na středozápadě a severovýchodě země. Píší o tom média.
před 7 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 9 hhodinami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.