Súdán

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Letecký úder súdánské armády na trh v Severním Dárfúru zabil více než sto lidí, několik stovek dalších bylo zraněno. Uvedla to místní lidskoprávní organizace Emergency Lawyers. V regionu zuří boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Po útoku na město Omdurmán u metropole Chartúmu odpoledne zemřelo dalších pětašedesát lidí a stovky byly zraněny, úřady z útoku obviňují RSF.

„Svět se stal nebezpečnějším. Vidíme, že se znovu zažehává studená válka,“ míní jeden z nejuznávanějších vojenských expertů Eeben Barlow. Zkušený armádní veterán z Jihoafrické republiky přijel do Prahy na konferenci o dezinformacích a jejich vlivu v Africe. Pro Události, komentáře poskytl rozhovor na téma globální bezpečnosti či aktuálních válek.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Ve východoafrickém Súdánu zuří už rok a půl násilný boj o moc, který provází rabování muzeí a cenných archeologických památek. UNESCO kvůli tomu vyzvalo mezinárodní společenství k ochraně súdánského kulturního dědictví a k boji proti nelegálnímu obchodu s artefakty. Jen z národního muzea v Chartúmu bylo uloupeny desítky tisíc předmětů, tvrdí tamní pracovník. Riziko pro památky ale představují i sami Súdánci, kteří prchají před boji.

Oblastí strategicky významného Afrického rohu hýbe v posledních měsících rostoucí napětí mezi klíčovými regionálními hráči – Etiopií, Egyptem a Somálskem. Egypt poprvé za více než čtyřicet let doručil zbraně Somálsku. Země se sblížily poté, co Etiopie podepsala předběžnou dohodu se Somalilandem, separatistickou provincií Somálska, aby si od něj pronajala pobřeží výměnou za možné uznání nezávislosti. Podle analytiků hrozí, že v už tak křehkém regionu nezůstane jen u slovních přestřelek.

Po protržení přehrady Arbaat ve východním Súdánu přišlo o život nejméně třicet lidí, přičemž konečný počet obětí může dále růst. Záplavy zničily přinejmenším dvacet vesnic a přibližně 50 tisíc lidí přišlo o své domovy. Podle OSN jsou však dopady ještě nejasné, protože část postižené oblasti zůstává nedostupná. Rovněž hrozí nedostatek pitné vody v přístavním městě Port Súdán. K tragédii došlo po silných deštích. Zemí nadále zmítají ničivé záplavy a válečný konflikt, což zhoršuje humanitární krizi v regionu.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Už pět milionů lidí je vlivem konfliktu v Súdánu na pokraji hladomoru, upozorňují mezinárodní organizace. Bilance konfliktu se navíc podle nich stále zhoršuje. Organizace Human Rights Watch současně představila zatím nejpodrobnější zprávu o etnických čistkách v Západním Dárfúru. Polovojenské jednotky, které proti súdánské armádě bojují od loňského dubna, prý cíleně povraždily tisíce nearabských obyvatel.

Již deset měsíců trvá konflikt v Súdánu a konec je zatím v nedohlednu. Od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi armádou vedenou generálem a faktickým vládcem země Abdalem Fattáhem Burhánem a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) vedenými bývalým Burhánovým zástupcem Muhammadem Hamdanem Dagalem, zemřely podle zprávy OSN tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Všechny dosavadní pokusy o zprostředkování míru mezi válčícími frakcemi zatím selhaly, obě strany byly obviněny z válečných zločinů. Hrozí, že se konflikt rozšíří do celého regionu. Podle analytiků je však nejpravděpodobnější, že skončí patem.

Až patnáct tisíc lidí přišlo loni o život ve městě Džunajná v súdánském Západním Dárfúru při etnicky motivovaných masakrech ze strany Jednotek rychlé podpory (RSF) a spřízněných arabských milic. Uvádí to zpráva pro Radu bezpečnosti OSN. Podle agentury Reuters je to v kontrastu s oficiálním odhadem OSN, podle něhož bylo od loňského dubna, kdy v zemi vypukly boje mezi RSF a súdánskou armádou, zabito v celém Súdánu kolem dvanácti tisíc lidí.

Francouzský Senát otevřel debatu o nové imigrační normě. Pro tamní vládu je to důležitý zákon. Má zpřísnit podmínky pro povolení k trvalému pobytu a zjednodušit deportace odsouzených za delikty. Na druhou stranu také umožní získat pracovní povolení v profesích, kde chybí personál, hlavně ve stavebnictví.

Etiopie dokončila plnění přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti spornému projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán níže po proudu. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou.

Spojené státy i Velká Británie odsoudily násilí v súdánském Dárfúru. Satelitní snímky z posledních dní ukazují další vypálené vesnice, svědci mluví o brutálním násilí povstaleckých jednotek a spřátelených milic. Mezinárodní společenství vyzývá k dialogu. Při poslední sérii těžkých bojů bylo zabito nejméně dvacet civilistů. Kvůli nebezpečí prchají obyvatelé Súdánu i za hranice, v uprchlických táborech ale na ně čekají tíživé podmínky.

Umělá inteligence nachází uplatnění i v armádě. Do utajeného výzkumu výjimečně poskytl krátké nahlédnutí Izrael. Propojení umělé inteligence a dronů demonstroval kromě svých nepřátel i obchodním partnerům. Židovský stát posílá bezpilotní letouny sbírat data o potencionálních cílech na moři. Izrael tímto způsobem brání plošiny na těžbu plynu nebo těžební lodě. Sám je ale používá i k útokům.

Nejméně 87 těl se našlo v masovém hrobě u města Džunajná na západě Súdánu, informoval ve čtvrtek Úřad vysokého komisaře OSN. Podle něj mrtvé zřejmě mají na svědomí polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) bojující proti súdánské armádě. Komisař Volker Türk důrazně odsoudil zabíjení civilistů a vyzval k důkladnému vyšetření událostí a zastavení násilností.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Poslední dva čeští občané byli evakuováni ze Súdánu zmítaného boji a jsou s pomocí Turecka v bezpečí. Na Twitteru to v sobotu večer oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Boje mezi armádou a povstalci z polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) začaly v polovině dubna.

Súdánská armáda přerušila svou účast v mírových rozhovorech s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které spolu v Súdánu svádějí boje od poloviny dubna. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj, který jako důvod uvedl nedodržení dohody o dočasném klidu zbraní ze strany RSF. Obě strany spolu jednaly od počátku května v Saúdské Arábii, která společně se Spojenými státy rozhovory zprostředkovávala.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

Saúdská Arábie a Spojené státy vítají dohodu súdánské armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) o pětidenním prodloužení dohody o příměří, kterou podepsaly 20. května. V prohlášení to uvedl americký Úřad pro africké záležitosti. V Súdánu mělo v pondělí ve 21:45 SELČ skončit týdenní příměří mezi armádou a milicemi, které bylo dojednáno za zprostředkování USA a Saúdské Arábie.

Den Afriky připomíná množství problémů tohoto kontinentu, ať už jde o hladomor, nemoci, nebo nedostatek práce a vzdělání. Ve 23 z celkem 54 států probíhá nějaký konflikt. Vůbec největší hrozbu ale nyní představuje ozbrojené povstání v Súdánu, které začíná destabilizovat okolní země.