Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.
Polovojenské jednotky RSF dobyly poslední útočiště súdánské armády v Dárfúru 26. října po osmnáctiměsíčním obléhání. Město bylo odříznuto od přísunu potravin, léků a další pomoci. Obyvatelé tak museli přežívat z čehokoli, co našli.
„Šest měsíců jsme nedostali naše obvyklé jídlo, čirok (obilovina – pozn. redakce),“ řekla televizi al-Džazíra jedna z místních žen. Súdánka uvedla, že byla nucena jíst ambaz, což je vedlejší produkt při lisování olejnatých semen, který se obvykle dává hospodářským zvířatům. Ve městě totiž nebylo k dispozici žádné jiné jídlo.
To nejhorší ale teprve mělo přijít. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Fášir od vniknutí polovojenských sil do města zaznamenal četné brutality. Vyšetřovací mise OSN v Súdánu vyjádřila hluboké znepokojení nad eskalujícími zvěrstvy poté, co shromáždila přímá svědectví přeživších, která odhalují systematické a pokračující útoky na civilní obyvatelstvo.
Výkupné a hromadné zabíjení
„Padesát nebo šedesát lidí v jediné ulici... zabili je prásk, prásk, prásk. Pak šli do další ulice a znovu prásk, prásk, prásk. To je masakr, který jsme měli před sebou,“ popsal agentuře Reuters Mubarak. Mnoho lidí, často zraněných nebo vysokého věku, město neopustilo a bylo zabito ve svých domovech, uvedl Mubarak.
Místní aktivistka Rašída řekla webu New Arab, že bojovníci RSF vtrhli ráno 27. října do domu, strýce zavraždili v obývacím pokoji. Milice podle ní zadržely stovky civilistů, přičemž oddělovaly muže a chlapce za účelem systematického zabíjení.
O několik hodin později žena viděla, jak na náměstí poblíž kanceláře UNICEF členové RSF povraždili dvě desítky mužů včetně seniorů a dětí. „Stříleli děti přímo před námi, některé ani nebyly pětileté,“ uvedla svědkyně.
Rašídě se podařilo z Fáširu uprchnout poté, co se její rodina vzdala zlatých šperků v hodnotě asi 1700 dolarů (téměř 36 tisíc korun). Jeden z bojovníků RSF podle aktivistky řekl: „Kdokoli zná počet svých příbuzných, ať jim zavolá, vy otroci. Pokud vaše rodiny nezaplatí peníze, které požadujeme, všichni tady zemřete.“
Rodiny, které mohly zaplatit, často prostřednictvím mobilních bankovních aplikací, měly podle svědků určitou šanci na propuštění, ale ty, které ne, čelily smrti. Ahmed Ali Sulejman ze severu Dárfúru sdělil, že obdržel telefonát, v němž mu bylo sděleno, že jeho mladší bratr byl zadržen u severní brány Fáširu.
Únosci prý požadovali do tří hodin 50 milionů súdánských liber (skoro 70 tisíc korun). „Neměl jsem celou částku, tak jsem je požádal, aby jako první platbu přijali pět milionů (súdánských liber) a zbytek měl následovat později, a oni souhlasili,“ citoval Ahmeda New Arab. Peníze prý poslal přes aplikaci, ale když o pár hodin později zavolal na stejné číslo, bylo mu řečeno, že jeho bratr „odešel do nebe“.
Etnicky motivované vraždy
Další obyvatel Fáširu pak řekl blízkovýchodnímu webu The Middle East Eye (MEE), že viděl zabíjení lidí kvůli jejich etnické příslušnosti. Spatřil prý bojovníky RSF, jak vraždí tři mladé Súdánce poté, co se jich zeptali, z jakého kmene pocházejí.
„Když řekli, že jsou z kmene Zaghawa, vojáci je na místě okamžitě zabili,“ uvedl svědek. Tato nearabská skupina pochází ze severovýchodního Čadu a západního Súdánu.
Na zvěrstva v súdánském městě upozornil koncem října nejvýše postavený humanitární činitel OSN Tom Fletcher na schůzce velvyslanců v Radě bezpečnosti. „Ženy a dívky jsou znásilňovány, lidé jsou mrzačeni a zabíjeni – s naprostou beztrestností,“ prohlásil. „Neslyšíme křik, ale zatímco tu dnes sedíme – hrůza pokračuje,“ varoval.
Bojovníci RSF se podle Fletchera přesouvali dům od domu, přičemž existují „důvěryhodné zprávy o rozsáhlém hromadném vraždění“. V místní porodnici mělo být zabito téměř pět set pacientek i s jejich doprovodem.
Satelitní snímky analyzované vědci z americké Yaleovy univerzity odhalily masové hroby. Experti identifikovali více než tři desítky míst, kde se od dobytí města objevily objekty podobající se lidským pozůstatkům spolu s načervenalou zemí.
„Situace ve Fáširu je otřesná. Na ulicích leží těla a není nikdo, kdo by je pohřbil. Jsme vděční, že jsme se sem dostali, i když jen s tím, co máme na sobě. Tady se cítíme alespoň nějak bezpečně. Na klinice mi prohlédli zraněnou nohu,“ řekl agentuře AFP Husajn, jemuž se podařilo dostat do blízké vesnice Garní.
Jeden z vůdců RSF podle agentury Reuters tvrdí, že probíhá vyšetřování a že každý, u koho se prokáže, že se dopustil fyzického zneužívání, bude pohnán k odpovědnosti. Zprávy o porušování práv ve Fáširu jsou ale podle něj zveličovány súdánskou armádou a jejími spojenci.
Hlad a násilí při útěku
Přeživší často dlouho putovali do bezpečí bez jídla a vody. I cesta však byla velmi nebezpečná a řada uprchlíků navíc byla postřelená. „Na silnici mezi Fáširem a vesnicí Garní jsme viděli na zemi ležet mnoho mrtvol i opuštěných zraněných lidí, které nemohly jejich rodiny vzít s sebou. Cestou jsme byli okradeni. Mladí muži, kteří s námi cestovali, byli zastaveni. Nevíme, co se s nimi stalo,“ svěřila se AFP matka pěti dětí Haját.
Tři dny hladověla podle svých slov i Fátima. Její manžel a strýc jsou nezvěstní. Vzpomínky na to, co se stalo ve Fáširu, skoro nedokázala vyjádřit slovy. „Mrtvá těla byla všude – v ulicích, v domech a u bran mnoha domů,“ řekla žena al-Džazíře. „Ať jste ve Fáširu kdekoli, vidíte rozházená mrtvá těla,“ dodala.
Hromadný útěk desítek tisíc Súdánců z města zahltil okolní oblasti, které už tak byly zatíženy předchozími vlnami vysídlování, napsal New Arab s tím, že v uprchlických táborech nyní panuje katastrofální humanitární situace. Přesun obyvatelstva prchajícího před zvěrstvy mezitím stále pokračuje.
Řada lidí se vydala z dobytého Fáširu do asi sedmdesát kilometrů vzdáleného města Tavíla, které již poskytuje přístřeší asi 650 tisícům vysídlených osob.
„Je naléhavě potřeba zajistit jídlo, pitnou vodu, hygienické služby a psychologickou podporu, a to včetně vytváření prostor vhodných pro děti a poskytování materiálů pro bydlení,“ sdělil koordinátor pro vysídlené osoby a uprchlíky v Dárfúru Adam Rijal. Humanitární organizace podle něj nemohou pokrýt všechny potřeby běženců.
Humanitární pracovníci v Tavíle přitom varují, že počet příchozích z Fáširu je mnohem nižší, než by se dalo očekávat v případě města se čtvrt milionem obyvatel. Svět stále nezná přesný rozsah masakru. Komunikace v oblasti zůstává z velké části přerušena a většina lidí, kteří zůstali ve Fáširu, je nedostupná, napsal list The New York Times.
„Nejodpornější kapitola moderní súdánské historie“
Prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Špoljaričová popsala situaci jako „otřesnou“ a varovala, že desítky tisíc lidí mohou být stále uvězněny ve městě bez přístupu k jídlu, vodě a lékařské pomoci.
Místní vláda v Dárfúru obvinila polovojenské jednotky ze spáchání zločinů proti lidskosti a označila jejich počínání ve Fáširu za „nejodpornější kapitolu moderní súdánské historie“, která se „bude vyučovat na univerzitách“, citoval New Arab jednoho z představitelů regionálního kabinetu.
Náměstkyně generálního tajemníka OSN pro Afriku Martha Pobeeová označila pád Fáširu za „významný posun v bezpečnostní dynamice“ a varovala před značnými důsledky pro Súdán i širší region.
Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru (FRC) před pár dny varoval, že Fášir a město Kadugli obléhané milicemi RSF v regionu Kordofán zasáhl hladomor, přičemž dalších dvacet oblastí v těchto regionech je jím přímo ohroženo.
V Kadugli se podle agentury AP stále nacházejí desítky tisíc obyvatel. Vysoké riziko hrozí podle zprávy výboru mimo jiné dárfúrským městům Tavíla, Malít a Tavíša, kam se uchýlily desetitisíce uprchlíků z Fáširu, a městu Dilling v Kordofánu.
RSF mají původ v milicích Džandžavíd
Konflikt v etnicky různorodém západosúdánském Dárfúru se rozhořel už v roce 2003, kdy se dárfúrští povstalci vzbouřili proti útlaku proarabské vlády a zaútočili na vládní pozice v Chartúmu.
„Súdán je kupodivu poměrně rasistická společnost, kde historicky arabské kmeny nahlížely hodně svrchu na černošské kmeny. V Dárfúru proti sobě v etnicky motivovaném konfliktu bojovaly majoritně arabské milice Džandžavíd a rebelské milice místních černošských kmenů. K masakrům a genocidě docházelo zejména ze strany milice Džandžavíd, která v regionu působila na objednávku súdánské vlády a tehdejšího diktátora (Umara) Bašíra,“ řekl dříve webu ČT24 expert Jan Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Situace se postupně uklidňovala a opět eskalovala, boje si tehdy podle OSN vyžádaly statisíce obětí, humanitární krizi a miliony uprchlíků. Uzavřeno bylo hned několik mírových smluv, po spuštění nových bojů mezi armádou a RSF před více než dvěma lety se však znovu rozhořely boje i v Dárfúru.
„Historie se opakuje a pokaždé, když druhá strana obsadí nějaké místo, vše se ještě zhorší,“ uvedla podle agentury Reuters šéfka Mezinárodního výboru Červeného kříže.
Současná občanská válka v Súdánu vypukla v roce 2023 jako boj o vliv mezi dvěma vojenskými představiteli – generál súdánské armády Abdal Fattáh Burhán a velitel RSF Muhammad Hamdán Dagalo přezdívaný Hemedti v roce 2021 společně provedli vojenský převrat, později se ale rozešli kvůli neshodám ohledně rozdělení moci.
Původ RSF sahá právě ke zmíněné milici Džandžavíd, která čelí obvinění z páchání etnických čistek kvůli použití brutálních metod při bojích s rebely před dvěma dekádami v Dárfúru. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) je Dagalo spojen se závažnými zločiny proti civilistům včetně masového znásilňování nebo vypalování celých vesnic.
Zapojení zahraničních aktérů
V nynější občanské válce za více než dva roky zemřely desetitisíce lidí, asi dvanáct milionů osob se stalo uprchlíky a mezinárodní organizace konflikt označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let. Do bojů se zapojila celá řada zahraničních aktérů a konflikt ohrožuje bezpečnost v celém regionu.
Válka přilákala bojovníky z Libye, Čadu, Mali, Jižního Súdánu, Středoafrické republiky či z Kolumbie. Zbraně se do země dostávají z Emirátů, Íránu i Turecka, čímž dochází k porušování zbrojního embarga. Rusko podpořilo obě strany konfliktu.
Súdánská vláda podala začátkem března u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) žalobu na Spojené arabské emiráty (SAE), které viní z porušení závazků vyplývajících z úmluvy OSN o genocidě. Země Perského zálivu to popírá, experti OSN i američtí zákonodárci ale považují informace za důvěryhodné.
ICJ nakonec žalobu Chartúmu zamítl s odvoláním na nedostatek jurisdikce k rozhodnutí v této věci. „Podpora RSF ze strany Spojených arabských emirátů je zcela evidentní a prokázaná. Emiráty jsou hlavním podporovatelem genocidní milice RSF a jejich podíl na etnických čistkách a aktech genocidy ze strany RSF na súdánském obyvatelstvu je tak naprosto zásadní,“ konstatoval nicméně Havlíček.
Boom dovozu zlata do Emirátů
Podle expertů jde Abú Dhabí hlavně o zlato. SAE loni meziročně navýšily objem dovozu tohoto vzácného kovu ze Súdánu o sedmdesát procent, napsala začátkem listopadu agentura AFP s odkazem na švýcarskou organizaci Swissaid, která Emiráty označila za globální centrum pro zlato pochybného původu.
SAE v roce 2024 dovezly ze Súdánu 29 tun zlata, ale také 18 tun z Čadu a devět tun z Libye, což jsou podle Swissaid „výstupní státy“ pro zlato kontrolované jednotkami RSF. Podle švýcarské organizace jsou SAE hlavní destinací pro pašované súdánské zlato.
„Skupina podnikatelů napojených na RSF si založila síť firem v Emirátech. Je mezi nimi klenotnictví, firma zaměřující se na interiérový design i poradenská společnost. Sedm z těchto firem už bylo odhaleno a postiženo sankcemi. Stojí za nimi pět klíčových osob napojených na RSF, včetně jistého Mazina Fadlally. Ten v minulosti nakoupil stovky vozů Toyota pro RSF, které pak byly přestavěny na takzvané ‚technicals‘, pick-upy s namontovanými kulomety,“ uvedl Havlíček.
Zapojení Fadlally spolu s dalšími lidmi do čtyř dubajských firem obchodujících se zlatem podle Havlíčka ukazuje, jak funguje dodavatelský řetězec zlata z válečné zóny. „Zlato se pašuje ze západního Súdánu, dováží do Emirátů a odtud prodává na světové trhy,“ popsal expert.
„Ještě před vypuknutím války v roce 2023 se RSF a její vůdci pustili do podnikání v různých odvětvích. Jak ale válka pokračuje, stále více spoléhají na užší obchodní model, kde hraje zásadní roli právě těžba zlata. Aby mohli proměnit pašované zlato na tvrdou měnu, potřebují firmy a banky, přes které peníze ,vyperou‘,“ dodal Havlíček.
O zapojení Abú Dhabí existují důkazy, upozornil server MEE. Podle dokumentů Rady bezpečnosti OSN uniklých v červenci 2024, byly v jednom ze zničených letadel spojených s RSF nalezeny pasy občanů Spojených arabských emirátů.
Lidskoprávní organizace Amnesty International letos v květnu zjistila, že SAE posílají do Dárfúru moderní zbraně čínské výroby. Identifikovala konkrétně naváděné bomby a houfnice vyrobené čínskou státní skupinou Norinco. V říjnu americké zpravodajské agentury podle deníku The Wall Street Journal oznámily, že Emiráty zvýšily dodávky čínských dronů a dalších zbraňových systémů pro RSF.
Spojené arabské emiráty mají v Súdánu dvě základny: Nyala v jižním Dárfúru a al-Malha, která se nachází dvě stě kilometrů od Fáširu. Vojenské základny využívá země Perského zálivu pro zásobování a zpravodajské účely, píše MEE.
Nečinnost Západu
Západní svět k roli SAE v súdánské válce spíše mlčí. Emiráty jsou klíčovým strategickým spojencem Washingtonu a dalších západních zemí, poznamenal deník The New York Times. Někteří představitelé Kongresu nicméně po zvěrstvech ve Fáširu znovu vyzvali k pozastavení prodeje zbraní do SAE, dokud nepřestanou vyzbrojovat paramilitární jednotky.
Letos v září zveřejnil americký prezident Donald Trump mírový plán, jehož autory jsou kromě Egypta a Saúdské Arábie i Emiráty. Washington navrhl tříměsíční humanitární příměří, po kterém by následoval trvalý klid zbraní a civilní vláda. Znepřátelené generály se ale dosud nedařilo dostat k jednacímu stolu. RSF nicméně tento týden daly najevo, že by s humanitárním příměřím souhlasily.
„Vyzýváme obě strany, aby postoupily dále v odezvě na snahu vedenou USA uzavřít humanitární příměří,“ uvedlo podle agentury AFP americké ministerstvo zahraničí. Podle americké diplomacie je zapotřebí okamžitě omezit násilí a zastavit utrpení súdánského lidu.
Načítání...
