Masové hroby

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Ukrajinské úřady u Izjumu nalezly dvě další hromadná pohřebiště, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí CBS. Podle něj jsou v nich uložena těla stovek lidí.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Přesně před měsícem zastavily ukrajinské jednotky v Buče postup Rusů. Město se nyní vrací k životu v klidu a relativním bezpečí. Zdevastované budovy ale zůstávají mementem těžkých bojů. Vraky už jsou odklizené a takzvaná ulice smrti – symbol zkázy – je opravená a plně průjezdná. Ve městě nyní otevřela i první kavárna.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Za 35 dní okupace ukrajinské obce Hostomel ruskými invazními vojsky se ztratilo přes čtyři sta lidí, prohlásil šéf tamní vojenské správy. Očití svědci podle něj potvrdili smrt některých z nich, část lidí se pohřešuje. Stovky lidí zabili okupanti ve městě Borodjanka, uvedl šéf humanitárního štábu Kyjevské oblasti. V Dněpropetrovské oblasti hlásí úřady zásah ropného zásobníku, ostřelování pokračovalo v Charkově či na Donbasu. Z oblastí bojů se v úterý podle ukrajinské vlády podařilo evakuovat přes tři tisíce osm set lidí, na patnáct set z nich z Mariupolu.

Svět kritizuje Írán za opožděnou reakci na epidemii koronaviru. Islámská republika bojuje s nákazou od února, až tento týden ale definitivně zakázala pohyb mezi městy. Teherán zprvu mluvil o „zbrani nepřátel režimu“ a zavádění celoplošné karantény odmítal. Jedním z důvodů byla zřejmě snaha neodradit Íránce od voleb, ale také potřeba udržet dobré vztahy s Čínou. Podle studie jedné z teheránských univerzit by přitom na nemoc COVID-19 mohly zemřít až miliony lidí. Z Íránu se nákaza rozšířila po celém Blízkém východě a země se ocitla v izolaci, jakou nezažila ani v době tvrdých amerických sankcí.