Po pádu režimu Bašára Asada začalo mnoho Syřanů pátrat po svých nezvěstných příbuzných. Většinou se obrací na nemocnice nebo kdysi nechvalně proslulé věznice. Tam ale stopy většinou končí. Expertní týmy postupně odkrývají masové hroby. Země má ale obrovský nedostatek forenzních laboratoří. Jedna, kam posílají ostatky k identifikaci, se nachází v Damašku.
Lékaři v Sýrii postupně identifikují těla z masových hrobů
4 minuty
Horizont ČT24: Identifikace obětí Asadova režimu v Sýrii
Velké pytle plné kostí, zubů a lebek přivážejí do této laboratoře několikrát za týden. V drtivé míře jde o pozůstatky vícera těl. „Místo toho, abyste odebrali DNA vzorek z jedné kosti, musíte odebrat vzorky ze všech kostí, které jsou uvnitř,“ říká forenzní lékař Ámer Sarakíbi.
Málo lékařů, mnoho pozůstatků
Na jedné straně je tu obrovský nárůst pozůstatků těl po pádu Asadova režimu a na straně druhé naprostý nedostatek forenzních laboratoří po celé zemi. V celém Damašku je jen jedna jediná s pouhými čtyřmi lékaři. „Naše laboratoř byla uzpůsobená na mnohem menší počty těl. Pro takové množství potřebujeme více lidí,“ vysvětluje Sarakíbi.
To nejhorší však podle něj a jeho týmu teprve přijde. Identitu zatím zjišťují většinou u pozůstatků, které nacházejí lidé po návratu do svých domovů. Nebo na které narazí děti, když si hrají venku.
Další forenzní lékař damašského centra, Anas Hurání proto upozorňuje, že zatím nezačali vykopávat masové hroby, protože nemají dostatek techniků. „Očekáváme, že půjde o vysoká čísla.“
S odkrýváním masových hrobů po celé zemi pomáhají Bílé přilby. Jeden z nich jejich příslušníci našli ve sklepě domu na jižním předměstí Damašku. Obyvatel domu Mohammed Hiráfi k tomu řekl, že se to stalo zhruba v roce 2013. „Neměli jsme odvahu to někomu říct. Za kým jsme měli jít?“ Celá oblast byla v moci diktátora Asada.
Ammar Selmo z Bílých přileb říká, že některé ostatky zřejmě patří dětem, některé ženám a některé mužům. „Je to patrné z oblečení.“ Kromě toho zde ale našli i další stopy. „Náboje. Spoustu nábojů. Myslím si, že poté, co je popravili, těla spálili.“
Identifikace může trvat roky
Podobně jako zde přivolali lidé Bílé přilby na stovky dalších míst. Z Damašku a jeho okolí se stalo město masových hrobů. Pokud nový režim nevyčlení peníze na nová centra jako na to, kde působí Sarakíbi a jeho tým, potrvá identifikace obětí roky. „Máme smíšené pocity smutku a radosti,“ říká tento lékař.
Radosti, když se podaří identifikovat oběť – a rodina může svého příbuzného po letech důstojně pohřbít. „Velký smutek zavládne, když se na tělo nikdo nepřijde zeptat. Člověk by měl být pohřben pod jménem a ne jen číslem,“ dodává Sarakíbi. I takových případů není málo.
Do země se zatím vrátila jen hrstka z šesti milionů, kteří emigrovali. V jiných případech režim zavraždil celé rodiny. Odhaduje se, že během téměř čtrnáctileté občanské války zemřelo přes 600 tisíc lidí.
