Bašár Asad

Motiv zářijového útoku v centru Mnichova byl protiizraelský, uvedli v pátek na tiskové konferenci zástupci kriminalistů a generálního státního zastupitelství. Islamistický motiv, o kterém se původně také uvažovalo, nebyl podle nich u pachatele tak silný. Osmnáctiletý Rakušan střílel na izraelský generální konzulát, komplice podle vyšetřovatelů neměl.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Syrská vláda učinila další krok ke sjednocení země. Aliance Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy podepsala dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu, oznámil prezidentský úřad. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku. Kurdům by měla zajistit jejich práva.

Syrské ministerstvo obrany v pondělí informovalo o úspěšném dokončení vojenské operace na západě země, napsala agentura AFP. Boje mezi silami nového syrského režimu a bojovníky loajálními bývalému prezidentovi Bašáru Asadovi si od čtvrtečního vypuknutí vyžádaly životy 1068 civilistů, a to především příslušníků alavitské menšiny, vyčíslila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Damašská vláda večer podle agentury Reuters uvedla, že se shodla s Kurdy na začlenění jejich milic do institucí syrského státu.

Syrské bezpečnostní složky a jejich spojenci od čtvrtka zabili přes sedm set civilistů z alavitské menšiny, upozornila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Civilisté podle ní umírali během operace syrských sil namířené proti stoupencům svrženého diktátora Bašára Asada na západě země. Celkem si tyto boje podle SOHR vyžádaly už více než tisíc životů.

Po pádu režimu Bašára Asada začalo mnoho Syřanů pátrat po svých nezvěstných příbuzných. Většinou se obrací na nemocnice nebo kdysi nechvalně proslulé věznice. Tam ale stopy většinou končí. Expertní týmy postupně odkrývají masové hroby. Země má ale obrovský nedostatek forenzních laboratoří. Jedna, kam posílají ostatky k identifikaci, se nachází v Damašku.

Syrské vládní jednotky v Latákíji a okolí, kde bojují s ozbrojenci, popravily 134 civilistů z řad alavitské menšiny. Podle agentury AFP to uvedla Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která disponuje v zemi rozsáhlou sítí svých informátorů. Vedle toho při bojích zemřelo 50 příslušníků vládních jednotek a 45 členů ozbrojených skupin, které úřady označují za stoupence bývalého prezidenta Bašára Asada. Tím počet padlých vzrostl na 185.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Návrat Syřanů do vlasti je téma, které po pádu režimu Bašára Asada zajímá Turecko. To se ujalo vůbec největší skupiny uprchlíků ze sousední země, a to tří milionů lidí. Po kolapsu diktátorského režimu oznámilo zvýšení kapacity hraničních přechodů na dvacet tisíc lidí denně. V lednu nebyla využita ani z desetiny. Za poslední dva měsíce se vydalo domů osmdesát tisíc Syřanů, nyní ale tempo zpomaluje. Nadšení z pádu diktátora vystřídal pohled na válkou zničenou zemi, navrátilci se navíc nepotýkají jen s ekonomickou krizí.

Ahmad Šará, vůdce islamistických povstalců, kteří loni v prosinci svrhli v Sýrii režim vůdce Bašára Asada, byl jmenován prozatímním prezidentem Sýrie. S odvoláním na syrskou agentura SANA o tom informovala agentura Reuters. Nové vedení země zároveň oznámilo pozastavení platnosti ústavy, rozpuštění všech ozbrojených a revolučních skupin a jejich začlenění do nově vznikajících státních institucí.

Členské státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které téměř před třemi lety plnohodnotně napadlo Ukrajinu. Na síti X to potvrdila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

V Sýrii ve čtvrtek zadrželi generála, který je spojovaný s tisíci rozsudků smrti vynesených v rychlých procesech za bývalého režimu Bašára Asada. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR), která dlouhodobě monitoruje dění v zemi.

V syrském Tartúsu na západě země příslušníci sil věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi zabili čtrnáct policistů, uvedl ve středu podle agentury AFP ministr vnitra v syrské přechodné vládě Muhammad Abdal Rahmán. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) už dříve informovala o tom, že v Tartúsu zahynulo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením Asadova režimu. Ve stejný den probíhaly v Homsu a dalších městech demonstrace menšinových alavitů, při nichž policie zastřelila jednoho z protestujících. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na SOHR.

Na severu Sýrie vypukly potyčky mezi Kurdy a Tureckem podporovanými milicemi. Bojovníci Syrské národní armády zabili pět členů kurdských jednotek SDF. Na východě země pak turecký dron zabil pět civilistů. Nové syrské vedení mezitím jmenovalo další členy přechodné vlády – a to do funkcí ministrů zahraničí a obrany. Má jít o další krok v procesu navazování vztahů nového syrského režimu s mezinárodním společenstvím.

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Pád režimu v Sýrii uvítalo i město Latákija, které bývalo baštou Bašára Asada. Řada alávitů vítala rebely s otevřenou náručí. Obyvatelé města si ČT stěžovali na korupci a zvýhodňování lidí spojených s Asadem, ale také na kruté podmínky ve zdejší cele v areálu vojenské policie. Vládnoucí islamisté teď slibují amnestii všem, kteří odevzdají zbraně. Rusko se mezitím snaží dostat ze země klíčové spojence Asada, včetně představitelů jeho armády. Místní doufají, že ruské síly Sýrii brzy opustí a oni si vybudují zemi podle svých představ, zjistil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.