Bašár Asad

Nominant zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na post ministra spravedlnosti Matt Gaetz se vzdal křesla ve Sněmovně reprezentantů. Vyhne se tak vyšetřování v etickém výboru dolní komory Kongresu. Gaetze stejně jako další Trumpovy kandidáty bude muset schválit Senát. Výběr vyvolal pozdvižení mezi republikány i demokraty.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Izraelský letecký úder, který v úterý večer cílil na obytnou budovu v rezidenční čtvrti Mazza v syrském hlavním městě Damašku, si vyžádal nejméně sedm mrtvých a jedenáct zraněných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na syrskou státní tiskovou agenturu SANA.

Postoj jednotlivých komunit v Libanonu vůči Izraeli není jednotný a zabití vůdce Hizballáhu neodsoudilo plošně ani muslimské obyvatelstvo, řekl ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Libanon je podle něj zhroucený stát a lidé mají velké obavy z izraelské invaze, která by mohla vést k nové občanské válce. Muslimové a křesťané v Libanonu spolu bojovali už mezi lety 1975 až 1990.

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Česká vláda chystá průzkumnou misi v Sýrii. Má vytipovat možné bezpečné zóny v oblastech ovládaných vládou Bašára Asada, do nichž by se mohli vracet běženci. S iniciativou přišel Kypr a podporuje ji celkem sedm členských států Evropské unie. Podle kritiků není pro navrátilce ve válkou rozvrácené Sýrii bezpečno nikde.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Před třinácti lety vyšli do ulic Syřané, aby protestovali proti režimu Bašára Asada. Začala vleklá a krvavá občanská válka. Humanitární pomoc dnes potřebuje vůbec nejvíc Syřanů od začátku konfliktu. Mnozí již také emigrovali do zahraničí, zejména do Evropy.

Při pátečním izraelském raketovém útoku v Damašku zahynul poradce patřící k íránským revolučním gardám, napsala agentura Reuters s odvoláním na íránská média. Syrská státní agentura SANA krátce předtím informovala, že syrská armáda sestřelila několik izraelských raket odpálených z Golanských výšin na jižní Damašek. Izraelská armáda věc nekomentovala.

Francouzská justice vydala mezinárodní zatykač na syrského prezidenta Bašára Asada kvůli použití chemických zbraní v Sýrii v roce 2013. Zatykač se vztahuje také na Asadova bratra Máhira a dva jeho generály. Ve středu to uvedli zástupci žalující strany, informovala agentura AFP.

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Syrský diktátor Bašár Asad se dostává z mezinárodní izolace. Na okraj asijských sportovních her ho přijala Čína, s níž uzavřel dohodu o strategickém partnerství. Letos v květnu obnovila členství Sýrie Liga arabských států (LAS) i přesto, že brutální občanská válka v zemi pokračuje už třináctým rokem. Podle organizace OSN se syrský režim nadále dopouští válečných zločinů.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Syřané čelí další katastrofě. Po únorovém ničivém zemětřesení, ze kterého se země čelící dvanáct let občanské válce stále nevzpamatovala, je zasáhly rozsáhlé lesní požáry. Hasiči je dlouho nemohli dostat pod kontrolu. I kvůli kolabující infrastruktuře.

Nizozemsko a Kanada společně podaly žalobu na Sýrii k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ), tamní režim viní z mučení. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámila přímo soudní instituce v Haagu. Sýrie se podle žalujících zemí dopustila nespočtu porušení mezinárodního práva. Podle agentury AFP jde o první žalobu u ICJ v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Ministři zahraničí Ligy arabských států (LAS) se rozhodli po více než deseti letech přijmout zpět do svých řad Sýrii. Chtějí tak potvrdit normalizaci vztahů se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Šéf LAS Ahmad Abúl Ghajt v neděli uvedl, že se syrská hlava státu bude moci zúčastnit nadcházejícího summitu v Saúdské Arábii.

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Syrský vůdce Bašár Asad prohlásil, že ruská vojenská přítomnost v Sýrii by neměla být dočasná a neměla by se omezovat jen na boj proti teroristům. V rozhovoru, který zveřejnila ruská státní agentura RIA Novosti, Asad také řekl, že by uvítal návrhy na vytvoření nových vojenských základen Kremlu a zvýšení počtu ruských vojáků v Sýrii.

Syrský vůdce Bašár Asad vyjádřil při setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Kremlu podporu ruské válce na Ukrajině a označil ji za boj s nacisty. Informovala o tom agentura Interfax.

Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnovení diplomatických vztahů, které přerušily v roce 2016. Země to potvrdily po jednání zástupců obou zemí v Pekingu. Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by podle televize Al-Džazíra mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost v regionu, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde tyto země podporují soupeřící strany konfliktu.

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii z počátku února přesáhl padesát tisíc. Ankara v pátek večer uvedla, že podle nové bilance zahynulo v Turecku 44 218 lidí. To je o zhruba o šest set více než údaj zveřejněný ve čtvrtek. V Sýrii jsou počty obětí méně jasné a už mnoho dní odhad OSN hovoří o zhruba šesti tisících mrtvých.