Bašár Asad

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Státní převrat v Sýrii přinesl také konec dominance sekty alavitů v tamní politice. K této odnoži islámu se hlásili oba prezidenti asadovské Sýrie – jak nyní sesazený diktátor Bašár, tak jeho otec a předchůdce Háfiz. Jediné alavitské město, v němž natáčel štáb ČT, leží ve Svaté zemi na pomezí Izraele, Golanských výšin a Libanonu. Tamní obyvatelé se považují převážně za Izraelce, mnohdy však mají příbuzné v Sýrii.

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Bývalý syrský diktátor Bašár Asad prolomil mlčení po pádu svého režimu. V prohlášení na Telegramu v pondělí oficiálně přiznal, že opustil zemi 8. prosince a uprchl do Moskvy. Rusko zároveň oznámilo, že prozatím finálně nerozhodlo o osudu svých základen v Sýrii, kam v pondělí mimo jiné dorazil zvláštní zmocněnec OSN na jednání s novými představiteli vlády vedené povstalci. Na veřejnost se postupně dostávají i informace o Asadově výnosném obchodu s drogami.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Pád režimu v Sýrii uvítalo i město Latákija, které bývalo baštou Bašára Asada. Řada alávitů vítala rebely s otevřenou náručí. Obyvatelé města si ČT stěžovali na korupci a zvýhodňování lidí spojených s Asadem, ale také na kruté podmínky ve zdejší cele v areálu vojenské policie. Vládnoucí islamisté teď slibují amnestii všem, kteří odevzdají zbraně. Rusko se mezitím snaží dostat ze země klíčové spojence Asada, včetně představitelů jeho armády. Místní doufají, že ruské síly Sýrii brzy opustí a oni si vybudují zemi podle svých představ, zjistil zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Davy lidí v pátek vyšly do ulic Damašku i dalších měst, aby oslavily první den velkých muslimských modliteb od pádu režimu diktátora Bašára Asada. Současně OSN oznámila, že víc než milion Syřanů musel v důsledku ofenzivy povstalců opustit domovy. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena je nyní klíčové zabránit návratu teroristické organizace Islámský stát (IS). Americké vojáky natočil štáb ČT v Rakká ovládaném kurdskými jednotkami.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Povstalci ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám se dali v Sýrii do pohybu 27. listopadu. Jejich postup velkými městy severozápadu byl bleskový. Vládní jednotky se vzdávaly bez boje. Rychle obsadili města Hamá a Homs a postupovali dále na jih. Diktátor Bašár Asad prchl do Moskvy, která mu přislíbila pomoc. Zaneprázdněná svou agresí vůči Ukrajině se ale na více než pár náletů nezmohla. V neděli už opoziční síly obsadily i Damašek. Vůdce povstalců Ahmad Šará se nyní snaží prezentovat jako vstřícný vůči menšinám i zahraničním mocnostem.

Syrští povstalci jsou poučeni vývojem z Libye nebo Iráku, zhodnotil dosavadní kroky rebelů ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v Interview ČT24. Situace v zemi v něm prý budí „velmi opatrný optimismus“. Česká diplomacie má však nadále všechny diplomatické pracovníky mimo Sýrii, o jejich návratu se má rozhodnout podle aktuální situace.

Syrští povstalci, kteří se dostali k moci v Damašku, obdrželi podle zdrojů obeznámených s ukrajinskými vojenskými aktivitami v zahraničí bezpilotní letouny a další podporu od ukrajinských zpravodajských agentů, kteří se tak snažili podkopat Rusko a jeho syrské spojence, reportoval list The Washington Post (WP).

Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Záběry z dronu ukazují zničený přístav v syrské Latákii, na který po pádu režimu Bašára Asada zaútočila izraelská armáda. Ta uvedla, že provedla více než 350 úderů na vojenská letiště, místa výroby zbraní, bojových letadel a raket. Izraelské rakety zasáhly v přístavu Latákie patnáct syrských lodí. Podle ní bylo cílem zničit strategickou armádní techniku, která by se mohla dostat do rukou povstaleckých skupin, které svrhly Asadův režim. Mnohé z nich vyrostly z hnutí napojených na al-Káidu či organizaci Islámský stát.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Lidé v Aleppu říkají, že se tamní život pomalu vrací do normálních kolejí. V centru válkou rozvráceného města stále slaví pád režimu Bašára Asada, jehož vládu svrhli povstalci pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Uskupení osobně i na plakátech vyvěšených v druhém největším městě v zemi ujišťuje, že chce Sýrii pro všechny. To sledují zejména zástupci menšin. Ke křesťanství se v Aleppu hlásí až pětina tamních obyvatel. Stejně jako ostatní minority tvrdí, že jejich situace je zatím dobrá a doufají, že taková zůstane i nadále. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Pád režimu syrského diktátora Bašára Asada neulehčil pozici syrským Kurdům. Menšina, která ovládá území převážně na severu země, se obává aktivit jak povstalců ze skupiny Haját Tahrír aš-Šám, tak i Syrské národní armády podporované Tureckem. Konflikt se komplikuje i kvůli nejasným vztahům s Irákem. Na severovýchodě Sýrie natáčela reportérka ČT Darja Stomatová.

Syrští povstalci ze skupiny Syrská národní armáda (SNA), kterou podporuje Turecko, v pondělí dobyli město Manbidž na severu země ovládané od roku 2016 jednotkami kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF). Serveru Rudaw, který má sídlo v iráckém Kurdistánu, to potvrdil vysoký představitel SDF. Agentura Reuters zároveň napsala, že Turecko a Spojené státy americké se dohodly, že jednotky SDF se budou moci z Manbidže bezpečně stáhnout.

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Svět řeší, jak se po triumfu syrských rebelů postavit k současné listině teroristických skupin. Na té unijní i americké je i Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a s ním i vůdce vítězných islamistů známý jako Abú Muhammad al-Džulání. Ten se teď vrátil ke svému rodnému jménu Ahmed Husejn al-Šará. V minulosti dokázal projevit značnou flexibilitu a profiloval se i v roli správce vzbouřenecké provincie Idlib, experti přesto varují před přílišným optimismem, pokud jde o umírněnost vznikajícího syrského režimu.

Na severu Sýrie udeřil turecký dron, část území obsadil Izrael, Spojené státy ostřelovaly pozice teroristů z Islámského státu. Sýrie po pádu režimu Bašára Asada zůstává rozdělena, zatímco svržený vůdce uprchl do Moskvy, která mu poskytla azyl. Bílé přilby pátrají po vězněných v nechvalně proslulém komplexu Sajdnájá.

Syrští povstalci o víkendu osvobodili věznici Sajdnájá. V komplexu zhruba třicet kilometrů od Damašku držel režim svrženého vůdce Bašára Asada mimo jiné hlavně politické vězně a povstalce. Mezinárodní lidskoprávní organizace uvádějí, že tam v důsledku mučení, špatného zacházení a hromadných poprav zahynuly tisíce lidí. Syrská nevládní organizace civilní obrany Bílé přilby nyní vyšetřuje informace, že v podzemích celách nechvalně proslulé věznice Sajdnájá jsou stále drženi lidé.

Syrský režim autoritáře Bašára Asada padl, moc v zemi po vstupu do Damašku převzali vzbouřenci. Premiér Muhammad Ghazí Džalálí oznámil, že je připraven na předání moci. Rebelové pracují na ustavení přechodného vládního orgánu. Asad podle tvrzení ruských médií dorazil do Moskvy, předtím se spekulovalo, že je po smrti.