Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.
Memorandum o porozumění v oblasti výcviku a konzultací podepsali ministři Sýrie a Turecka v polovině srpna v Ankaře. Dohoda má pomoci Damašku čelit vnitřním i vnějším hrozbám, kterým čelí od svržení režimu diktátora Bašára Asada loni v prosinci, uvádí server MEE. Mezi tyto bezpečnostní výzvy patří obavy ze vzestupu takzvaného Islámského státu (IS), sektářské násilí i zásahy židovského státu.
Sýrie je nyní po letech krvavé občanské války ve fázi, kdy potřebuje restrukturalizovat a modernizovat svou armádu včetně zbraní a dalšího vojenského vybavení. Turecko již údajně s dodávkami začalo. Koncem července se objevilo v médiích video, na němž syrská armáda přebírá obrněné transportéry Ejder.
Šaráova vláda požádala formálně Ankaru o pomoc v červenci poté, co Izrael ve snaze ochránit drúzy zaútočil na vládní cíle včetně ministerstva obrany v Damašku. Učinil tak v reakci na vlnu násilí mezi drúzy a beduíny v provincii Suvajda, do něhož se zapojily i syrské bezpečnostní síly. Nezávislí experti v té době kritizovali syrskou vládu, že v době stupňujících se izraelských úderů nedokázala adekvátně řešit sektářské násilí, píše MEE.
Nové obranné memorandum počítá podle Ankary s koordinovaným výcvikem vojáků a poskytováním poradenství, stejně jako se sdílením odborných znalostí a operačních zkušeností. Dohoda navíc Sýrii usnadní nákup vojenského vybavení a zbraňových systémů.
Memorandum také pravděpodobně počítá s poradenstvím pro velení syrské armády ze strany Ankary v případě vypuknutí konfliktů, podotýká MEE. Zdroj z tureckého ministerstva obrany tomuto blízkovýchodnímu webu sdělil, že Ankara opakovaně zdůraznila, že je připravena pomoci Damašku v boji proti terorismu, včetně hrozeb ze strany IS.
Vliv v bezpečnostních strukturách
Vliv Ankary mezitím sílí i v rámci syrských bezpečnostních složek. Hned několik bývalých velitelů opozičních frakcí podporovaných Tureckem získalo vysoké vojenské hodnosti a vedoucí pozice na ministerstvech obrany a vnitra, upozornila nezávislá zpravodajská organizace Syria Direct.
V polovině dubna byl kupříkladu jmenován náměstkem ministra obrany pro severní region Fahim Issa – dříve velitel jedné z divizí Ankarou podporované Syrské národní armády (SNA). Ještě předtím byl povýšen na generálmajora. Řada povýšených velitelů loajálních k Turecku přitom čelí mezinárodním sankcím kvůli porušování lidských práv, píše Syria Direct.
Nově jmenovaní důstojníci z frakcí SNA jsou „reakcí na turecké požadavky a tlak“, řekl organizaci syrský výzkumník Manhal Bariš. Ankara podle něj požadovala, aby nová syrská armáda byla složena ze 150 tisíc vojáků, z nichž polovinu by tvořila SNA, což Šará odmítl.
„Ankara sehrála hlavní roli v porážce Bašára Asada a v odchodu Íránu ze Sýrie,“ poznamenal Bariš. Turci podle něj dostali za úkol zaplnit vakuum v Sýrii, vzhledem k nedostatku přímého zapojení arabských zemí, zejména Saúdské Arábie, Jordánska a Kataru.
Nová „informační“ pobočka
O vlivu Ankary na bezpečnostní aparát Sýrie hovořil nedávno anonymně pro nezávislý americký server The Media Line bývalý důstojník Syrské svobodné armády (FSA), podle něhož bylo tématem nedávné syrsko-turecké schůzky nejen memorandum, ale především vytvoření nové „informační složky“ při ministerstvu vnitra, která by měla sdílet zpravodajské informace s Turky.
Hlavními úkoly této pobočky, jež působí podle tohoto zdroje v Kunejtře a Suvajdě, je shromažďovat a analyzovat informace o „přeshraničních aktivitách, disidentských sítích a potenciálních izraelských nebo amerických operacích“ na jihu Sýrie, kde žije početná drúzská menšina.
Turecký vliv v sousední zemi nicméně naráží na limity v otázce budování možných základen. V dubnu se objevily v médiích spekulace, že se Ankara chce usadit na jedné z hlavních syrských základen T4 a také na vojenském letišti Hamá. Na obou místech vzápětí udeřil Izrael, který tak vyslal Turkům jasný vzkaz.
Přítomnost tureckých základen je ale podle experta spojena s dohodou s USA, přičemž Washington zatím nedal k takovému kroku zelenou kvůli odporu Jeruzaléma. Ten obvinil Ankaru ze snahy vybudovat v Sýrii „protektorát“.
Turecké intervence
Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan tvrdí, že jeho země bude i nadále podporovat jakékoli mírové řešení krize v Suvajdě. Ankara také kritizovala vleklé rozhovory mezi Syrskými demokratickými silami (SDF) a Damaškem ohledně začlenění do státních struktur. Kurdské milice YPG, které tvoří významnou část SDF, podle Ankary nejednají v dobré víře a odkládají kroky, které schválily na jaře.
Ankara vnímá SDF jako odnož zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), jež v minulosti páchala v Turecku teroristické útoky a nedávno složila zbraně. Syrskou skupinu dál považuje za teroristy.
Turecko od roku 2016 několikrát podniklo přeshraniční invazi s cílem oslabit syrské Kurdy a nadále okupuje s pomocí spřátelených skupin území na severu Sýrie, kde vytvořilo „bezpečnostní zónu“. Vpád tureckých sil do Afrínu, který Ankara uskutečnila v roce 2018 v rámci operace Olivová ratolest, si vyžádal stovky civilních obětí.
Stažení svých sil ze země přitom Ankara podmiňuje zažehnáním hrozby ze strany sil SDF, které podle něj ohrožují bezpečnost tureckého státu.
Otázka rozpuštění SDF
Aliance SDF vedená Kurdy podepsala letos v březnu dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu. Přelomové ujednání, jež uzavřel se syrským režimem šéf SDF Mazlúm Abdí, mělo znamenat konec bojů, návrat severovýchodu země pod vládu Damašku a Kurdům zajistit jejich práva. Kontrola nad hranicemi, vládními institucemi, věznicemi, ropou a plynem v oblasti měla přejít pod Damašek.
Dohoda však neurčila, jakým způsobem se má SDF integrovat do syrské armády. Aliance dříve uvedla, že její bojovníci tak musí učinit jako skupina, zatímco Damašek chce, aby se připojili jako jednotlivci, což by znamenalo rozpuštění aliance.
Otázka integrace kurdských oblastí a jednotek SDF je dlouhodobou překážkou pro úsilí nového režimu o sjednocení země. V posledních týdnech dokonce přibylo násilných střetů mezi Kurdy a příslušníky syrských vládních sil.
Aliance disponuje desítkami tisíc bojovníků a během třináctileté občanské války se nepřiklonila na stranu bývalého režimu ani opozice. V současné době ovládá asi čtvrtinu země, tedy více než 46 tisíc kilometrů čtverečních na severovýchodě Sýrie, kde v roce 2019 s pomocí koalice pod vedením USA porazila IS.
SDF po ohlášeném odzbrojení PKK oznámila, že se jí tento krok netýká, a začala opět požadovat autonomii a decentralizovaný systém správy. Tento postoj u aliance ještě umocnily izraelské útoky. Abdí následně v několika rozhovorech konstatoval, že chce, aby SDF mělo samostatné velení, všímá si MEE.
Přípravy na vojenskou ofenzivu
Bezpečnostní zdroje tomuto serveru sdělily, že ačkoliv Turecko nebude přímo zasahovat proti SDF, jeho armáda by mohla poskytnout nepřímou podporu omezené operaci syrské armády. Zdroje uvedly, že přípravy na vojenský zásah již byly dokončeny pro případ, že by SDF nedodržela úmluvu o začlenění.
Šéf turecké diplomacie Fidan v polovině srpna vyzval kurdské síly, aby se vzdaly naděje na spolupráci s Izraelem proti Damašku a dodržely svou dohodu o integraci s ústřední vládou. V opačném případě pohrozil další vojenskou akcí. Podle Fidana aliance SDF žádá Jeruzalém o pomoc, aby si silou udržela kontrolu nad oblastmi s arabskou většinou.
„Otázka federálního uspořádání není ničím jiným než pouhým snem, který nemá místo v současné podobě Sýrie. Doporučuji (Kurdům), aby nesnili o federalismu a nečinili rozhodnutí, která by mohla ohrozit stabilitu regionu, ale aby naopak podnikli kroky, již ji podpoří,“ řekl turecký vládce Recep Tayyip Erdogan.
Syrský ministr zahraničí Asad aš-Šajbání kritizoval nedávnou konferenci pořádanou SDF v Hasace, kde zástupci různých etnických a náboženských menšinových skupin vyzvali k autonomii. Podle šéfa diplomacie nezastupují syrský lid a varoval, že Damašek je i nadále odhodlán zachovat územní celistvost Sýrie. Damašek v srpnu na protest proti konferenci zrušil setkání se zástupci SDF v Paříži, částečně i kvůli námitkám Turecka proti zprostředkování rozhovorů Francií, poznamenal MEE.
Web 21. července napsal, že Turecko a USA daly SDF třicet dnů na urychlení procesu začlenění do syrského státu. Podle regionálního zdroje MEE američtí představitelé varovali SDF, že mezinárodní koalice je nemusí být schopna chránit, pokud se Damašek rozhodne zahájit vojenskou ofenzivu.
Pokud SDF nedodrží dohodu, syrská armáda plánuje do konce října dobýt převážně arabské guvernoráty Rakká a Dajr az-Zaur, sdělily bezpečnostní zdroje listu The National. Šaráovy síly, shromážděné poblíž města Palmýra, by se v takovém případě v počtu 50 tisíc vojáků přesunuly na sever s cílem převzít moc v těchto dvou hlavních provinciích na řece Eufrat.
V pouštních oblastech Rasafy mezi Palmýrou a Dajr az-Zaurem se už podle bezpečnostních zdrojů připravují základny pro ofenzivu. Turečtí zástupci v guvernorátu Aleppo, kteří se integrovali do nové syrské armády, by se po zahájení mnohostranného útoku přesunuli k pozicím SDF východně od Eufratu.
Jeden ze zdrojů uvedl, že se očekává, že se tisíce příslušníků arabských kmenů na začátku vojenské akce obrátí proti alianci. V SDF tvoří necelou třetinu členů a několik kmenů již vyzvalo k všeobecné mobilizaci proti SDF, upozornil The Long War Journal. Kmenový vůdce v oblasti Faradž al-Salamá uvedl, že „probíhá koordinace se všemi kmeny, které vyzvaly k mobilizaci, a všichni čekají na správný okamžik, aby se mohli začít hýbat“.
Ofenziva se nicméně neuskuteční, pokud ji neschválí Spojené státy. Dalším klíčovým faktorem by bylo zajistit, aby do bojů nezasahoval Izrael, uvedl The National. Šará v srpnu vzkázal, že doufá, že se Sýrie vyhne vojenskému konfliktu s Kurdy, pokud by úsilí o dohodu ztroskotalo.
Sféry vlivu
Během občanské války si Turecko a USA, Rusko a Írán vytvořily v Sýrii vlastní zóny vlivu. V zemi nyní zůstávají jen turecké a americké síly a také ruské jednotky omezené na dvě hlavní základny. Většina z odhadovaných dvaceti tisíc tureckých vojáků je nasazena poblíž oblastí ovládaných převážně kurdskými skupinami. Asi tisíc amerických vojáků setrvalo na základnách přímo v oblastech pod kontrolou SDF, píše The National.
Od pádu Asadova režimu se významně angažuje v Sýrii rovněž Izrael, který během války útočil hlavně na proíránské cíle. Současné vojenské zásahy v sousední zemi hájí nutností zajistit bezpečnost židovského státu. Zbraně minulého režimu se podle něj nesmí dostat do rukou islamistů.
Židovský stát obsadil syrskou demilitarizovanou zónu a v rámci masivní vlny bombardování zničil většinu zařízení Asadovy armády. Izraelské obranné síly byly nasazeny na devět stanovišť v jižní Sýrii, většinou v nárazníkové zóně střežené OSN, zmiňuje list Times of Israel.
