Strana kurdských pracujících

Pražský státní zástupce na konci března obžaloval Čecha, který se na Ukrajině účastnil bojů proti Rusům, zjistila ČT. Muž je obžalovaný z přečinu služby v cizích ozbrojených silách. Zároveň čelí obžalobě ze zločinu podpory a propagace terorismu, protože se dříve podle informací Seznam Zpráv snažil v Iráku zapojit do bojů proti Islámskému státu v řadách Strany kurdských pracujících (PKK), která je na unijním seznamu teroristických organizací. Hrozí mu až patnáct let vězení.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.

Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.

Turecké letectvo zaútočilo v Iráku a Sýrii na cíle Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF) uvedla, že si turecké údery na východě Sýrie vyžádaly dvanáct civilních obětí na životech, z toho dvě děti. Ze strany Ankary zřejmě šlo o odplatu za středeční útok na sídlo tureckého leteckého výrobce na předměstí Ankary. Podle tureckých činitelů útočníci pravděpodobně patřili k PKK.

Předměstím turecké Ankary zazněly ve středu odpoledne hlasitý výbuch a následná střelba. K incidentu došlo u sídla tureckého leteckého výrobce TUSAS (Turkish Aerospace Industries). Ministr vnitra Ali Yerliakaya oznámil, že výbuch nepřežilo pět lidí, dalších 22 lidí je zraněných. Po smrti jsou také dva útočníci. Podle ministra šlo o teroristický útok, za pravděpodobné pachatele označil členy zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan žádost Švédska o vstup do NATO pošle co nejdříve k ratifikaci do parlamentu. Po pondělním jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Erdogan předtím přitom žádal, aby Evropská unie obnovila přístupová jednání s jeho zemí, teprve poté měl podle něj turecký parlament rozhodovat o vstupu Švédska do NATO.

Před největší mešitou ve Stockholmu ve středu muž roztrhal a spálil výtisk koránu. Uspořádání akce přitom švédská policie povolila teprve ten samý den. Setkání bylo svolané na první den muslimského svátku íd al-adhá, informovala agentura AFP. Čin odsoudil turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který Švédsko kritizoval, že takové počínání umožňuje. Ankara blokuje vstup severské země do NATO, mezi důvody zmiňovala v minulosti i pálení koránu na veřejnosti.

Švédsko vydá do Turecka stoupence zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), který byl ve vlasti odsouzen za obchod s drogami. S odvoláním na sdělení švédské vlády o tom informovala agentura AFP. Podle ní tímto krokem Stockholm de facto plní podmínku, kterou mu Ankara stanovila pro vstup do Severoatlantické aliance. Turecko, Evropská unie či Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.

Moskva se podle švédské vojenské zpravodajské služby snaží různými způsoby zabránit členství této skandinávské země v NATO. Konkrétní operace ale nezmínila. Pod žádostí Stockholmu o členství v NATO ještě chybí souhlas Maďarska a Turecka. Právě delegace z Ankary má se svými švédskými protějšky o věci jednat příští týden.

Lídr turecké opozice podal žalobu na tureckého prezidenta těsně před finále volby hlavy státu. Kemal Kilicdaroglu žaluje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šíření videomontáže a obvinění ze spojení s teroristy. Druhé kolo prezidentské volby, ve kterém se utkají právě dva zmínění politici, čeká zemi v neděli.

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Ankara už zrušila únorové jednání se Švédskem a Finskem k této otázce bez stanovení náhradního termínu.

Několik tisíc Kurdů z Francie a dalších evropských zemí se v sobotu vydalo na protestní pochod Paříží, aby dali najevo své rozhořčení nad stále nevyjasněnou smrtí tří kurdských aktivistek, které se staly v roce 2013 ve francouzské metropoli terčem útoku. Protestující rovněž připomněli útok na kurdské kulturní centrum v Paříži před dvěma týdny, při němž zahynuli tři lidé, informovala agentura AP.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Akce je zjevně odpovědí na istanbulský atentát z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají. Ze Sýrie v neděli také přelétlo několik raket do sousedního Turecka a zraněni při tom byli tři příslušníci tureckých bezpečnostních sil.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.