Několik desetiletí neutrality pro Švédsko končí. Jeho cesta do NATO ale ještě není u konce

V úterý se k Severoatlantické alianci (NATO) připojilo Finsko, pro sousední Švédsko ale čekání pokračuje. Jeho vstup do NATO i nadále blokují Turecko a Maďarsko. Vlády obou zemí se kandidatury skandinávské země rozhodly využít k vlastním politickým cílům.

Na pozadí ruské invaze obě skandinávské země podaly přihlášku do NATO loni 18. května. Obě severské země byly formálně přizvány do Aliance na madridském summitu 30. června. Turecko a Maďarsko ale s ratifikací přijetí obou zemí otálely, v případě Švédska dosud souhlas neudělily. Důvody Ankary a Budapešti se různí.

Podle Turecka Švédsko stále dostatečně neplní jeho požadavky obsažené v memorandu z června ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na švédském území.

6 minut
Události: Finsko už je v NATO, Švédsko stále čeká
Zdroj: ČT

Za teroristické organizace Ankara označuje Stranu kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena. PKK za teroristickou organizaci považuje i Evropská unie, milice YPG ale výrazně pomohly Západu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii.

Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti.

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský soudí, že novým impulsem do zablokovaného procesu by mohly být nadcházející prezidentské a parlamentní volby v Turecku. Uskuteční se 14. května. Pokud vyhraje současný turecký prezident, bude to znamenat další vyjednávání i trvání na současných požadavcích. Naopak nejsilnější opoziční strana se dala slyšet, že jí vedená vláda by už nestála Švédsku v cestě, dodal zpravodaj.

Maďarské váhání

Maďarsko zase tvrdilo, že váhání vlády v této otázce je zapříčiněno ustavičnou kritikou ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách. Tuto formulaci použil například maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Někteří maďarští opoziční politici a analytici se domnívají, že tahanice o ratifikaci měly přimět Švédsko a Finsko, aby podpořily uvolnění miliard eur z fondů EU pro Budapešť. Evropská komise tyto peníze zadržuje kvůli korupci a obavám, že vláda Viktora Orbána v zemi narušuje demokratická práva.

Ředitel provládního institutu Nézöpont Ágoston Sámuel Mráz řekl, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud rozhodnutí neučiní Turecko. Vláda totiž prý „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů. I nadále proto zůstává nejasné, kdy budou maďarští poslanci o ratifikaci hlasovat.

Podle zpravodaje České televize Petra Obrovského ale odpor Maďarska není principiální a země se jen pokouší na maximum využít čas, který získává protahováním ratifikace ze strany Turecka.

„I oni se snaží nějak rétoricky působit na Švédsko. Například mu vytýkají to, že Švédové se opakovaně kriticky vyjadřovali na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána a kvality maďarské demokracie,“ vysvětluje Obrovský.

Čeká se tak především na rozhodnutí Turecka, to ale může ještě nějakou dobu trvat. „Všichni jsou smířeni s tím, že do klíčových tureckých voleb, které jsou naplánované na polovinu května, k žádnému posunu rozhodně nedojde,“ dodává zpravodaj.

Jak Severoatlantická aliance, tak Stockholm ale doufají, že k přijetí by mohlo dojít do červencového summitu NATO v litevském Vilniusu.

„Zachovali jsme chladnou hlavu. Jsou to rozhodnutí, která musí být přijata v Maďarsku a Turecku. Je i nadále naší nadějí a nadějí dalších 28 zemí, že k tomu (přijetí Švédska) dojde před nebo při summitu ve Vilniusu. Nic ale není zaručeno,“ poznamenal švédský premiér Ulf Kristersson.

Podrážděné Rusko

Rusko již dříve varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně. „Rusko bude nuceno přijmout odvetné vojensko-technické i jiné kroky, aby se vypořádalo s hrozbami, které z toho vyplývají pro jeho národní bezpečnost,“ varoval také loni ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podrážděně Rusko reaguje i nyní. Ruská ambasáda ve Švédsku například zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení, podle něhož se Švédsko a Finsko v případě vstupu do NATO stanou „legitimním cílem“.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško zase prohlásil, že Moskva zvýší vojenskou přítomnost na západě a severozápadě země.

Konec švédské neutrality

Švédsko společně s Finskem zachovávalo po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu loni 24. února ale přinesla dramatický obrat.

Švédsko až doteď svou bezpečnost posilovalo především skrze menší obranné dohody. Jednou z nejvýznamnějších je iniciativa severských států NORDEFCO založená v roce 2009. Členy této dohody jsou kromě Švédska také Dánsko, Finsko, Norsko a Island a navazuje na předchozí dohody o spolupráci skandinávských zemí.

Dohoda je však založena na dobrovolné spolupráci členů a její součástí není požadavek na kolektivní obranu jako třeba v případě NATO.

Švédsko je v rámci EU součástí také Stálé strukturované spolupráce (PESCO) nebo užší spolupráce západoevropských zemí nazvané Evropská intervenční iniciativa (EII).

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu Stockholm společně s Helsinkami podepsaly dohodu také s Velkou Británií, která má sloužit jako dočasná bezpečnostní pojistka po dobu přístupových rozhovorů. Dohoda garantuje oběma zemím pomoc ze strany Británie v případě napadení. 

Turecko nakonec pustí Švédsko do NATO, míní diplomaté

Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský sice vnímá švédsko-turecké neshody jako vážné, ale vzájemná bezpečnost evropských zemí je podle něj důležitější. Dle jeho mínění je členství Finska srovnatelné se vstupem Západního Německa a mění podobu evropské bezpečnosti.

„Věřím, že si to všichni včetně Turecka uvědomují a nakonec upřednostní společnou věc nad parciálním zájmem. Zároveň víme, že Švédsko se snaží najít s Tureckem všemožnými způsoby společnou řeč,“ poznamenal Landovský a připomněl, že se členské státy NATO snaží v rámci Aliance upozadit bilaterální agendu.

Turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně si myslí, že Turecko nechce dlouhodobě blokovat vstup Švédska do NATO, protože si uvědomuje význam otupování ruské agrese na Ukrajině. Zároveň tím údajně Ankara sleduje i vlastní zájmy.

„Turecko za současného prezidenta Erdogana hraje sice takovou hru a snaží se nacházet skulinky, kde se to jen dá, aby mohlo uplatnit svoji regionální mocenskou politiku, ale přesto má stále NATO v zádech. Nepředpokládám, že by blokovalo Švédsko a že by ho nepustilo do Aliance,“ vysvětlil Laně.

Bývalý velvyslanec se domnívá, že po nadcházejících tureckých volbách obě strany tamní politické scény budou nakloněné vstupu Švédska do NATO. Současná opozice je pro posílení evropských i atlantských vazeb, takže nebude klást překážky ke vstupu Švédska. Na druhou stranu by se současný turecký prezident Recep Erdogan po volbách „nemusel ohlížet na svůj elektorát“. Proto by podle turkologa mohl zaujmout „mnohem pružnější stanovisko“ k přijetí Švédska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensku by svědčila neutralita, řekl Fico

Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie.
12:21Aktualizovánopřed 4 mminutami

Teheránem otřásly silné exploze, píše AFP

Podle agentury AFP a státních médií jsou v Teheránu hlášeny silné výbuchy. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že letectvo v Teheránu zasáhne „velmi významné strategické cíle“. Podle něj se nachází v íránské metropoli deset míst spojených s jaderným programem, píše server Times of Israel (ToI). Kac také varoval íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, že by mohl skončit jako popravený irácký prezident Saddám Husajn.
06:31Aktualizovánopřed 10 mminutami

KLDR vyšle do Kurské oblasti tisíce ženistů a dělníků, řekl Šojgu

Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a pět tisíc armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti. V úterý to podle agentur oznámil tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR. V Kurské oblasti bojovali severokorejští vojáci s ukrajinskými jednotkami, které do tohoto regionu na západě Ruska vpadly loni v srpnu.
před 1 hhodinou

Rusko k útokům v Evropě využívá „agenty na jedno použití“

Kolumbijec, který před rokem zapálil autobusy pražského dopravního podniku, byl součástí organizované skupiny a chystal se zaútočit i na další cíle, třeba nákupní centra. Tento teroristický útok však skončil v zárodku. Muž vinu přiznal a soud mu minulý týden potvrdil osmileté vězení a vyhoštění z Česka. Jak však zjistili Reportéři ČT, zajímá se o něj i polská policie. Pátrání po něm vyhlásila v souvislosti s trestnými činy, které se týkají sabotáže a aktivit cizí tajné služby. V reportáži novináři zmapovali, jak jsou případy z Polska, Litvy a Česka propojené. Tajné služby mluví o tom, že za tím může být ruská hybridní válka, při které Kreml využívá takzvané „agenty na jedno použití“.
před 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Oděse i Kyjevě. Ten hlásí 14 mrtvých

Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně čtrnáct lidí, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Nálety si vyžádaly 114 zraněných, upřesnil kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Ten už dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klyčka na město útočila ze tří směrů, píše Reuters. Další oběť hlásí Oděsa.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelská střelba zabila v Gaze u centra pomoci 51 lidí, tvrdí úřady

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.
10:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští paramedici zachraňují životy ruskému ostřelování a tmě navzdory

Další ruský útok na bránící se Ukrajinu a zranění vždy znamenají další nebezpečný výjezd pro v poslední době extrémně vytížený tým ukrajinských paramediků. Pacienty musí často uprostřed válečné zóny stabilizovat a dostat do bezpečí. Evakuaci leckdy komplikuje ruské ostřelování a v noci tma. Řidič sanitky musí zvládat nerovný terén a záchranáři se ve voze plném zdravotnických pomůcek musejí bezchybně orientovat.
před 9 hhodinami

Za nepokoji v USA stojí polarizace, zaznělo v Událostech, komentářích

Vyhrocenou atmosféru ve Spojených státech způsobuje rozdělená společnost, za níž stojí prezident Donald Trump, sdělili hosté Událostí, komentářů. O situaci na americkém kontinentu, ale také na Blízkém východě, kde na sebe navzájem útočí Írán a Izrael, debatovali expremiér Mirek Topolánek, bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 16 hhodinami
Načítání...