Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Nahrávám video

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.

Babiš oznámil, že ESA a společnost Vast podepsaly smlouvu o spolupráci a že budoucí astronaut Aleš Svoboda poletí na ISS v druhé polovině roku 2027. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Svoboda později podotkl, že lidí, kteří pilotovali kosmickou loď Dragon, jsou na světě dvě desítky a v Evropě jen dva.

Podle Babiše půjde o první samostatnou orbitální misi v dějinách České republiky a Svoboda se stane prvním ryze českým astronautem ve vesmíru, čímž naváže na československého kosmonauta Vladimíra Remka, který letěl v roce 1978 k sovětské stanici Saljut 6.

„Schopnost vytvářet nové technologie a přicházet s odvážnými řešeními bude určovat naši prosperitu,“ řekl premiér. Česko podle něj má špičkové vědce, inovativní firmy a univerzity, kteří se dokážou prosadit mezi celosvětovou elitou. Pro ně je potřeba vytvořit podle Babiše podmínky, aby se mohli rozvíjet.

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) doplnil, že Svoboda by měl zastávat pozici pilota mise. Jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem.

„Jestli je něco o přidané hodnotě, pak je to právě kosmický průmysl,“ okomentoval zprávu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dodal, že náklady na misi jsou dvě miliardy korun, část už byla uhrazena z rozpočtu ministerstva dopravy a zbytek půjde z rozpočtu ministerstva obrany.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) vyjádřil přesvědčení, že mise bude motivací pro žáky a studenty v přírodních vědách a avizoval, že se od září budou moct mladí lidé opět přihlásit do projektu Zero-G, který vybraným z nich umožní zažít stav beztíže.

Přítomní astronauti Andreas Mogensen a Andrew J. Feustel popřáli Aleši Svobodovi mnoho dobrého. První český kosmonaut Vladimír Remek mu věnoval nášivku z uniformy, v níž byl kdysi ve vesmíru on.

Nahrávám video

Svoboda chce inspirovat

„Je před námi ještě hodně práce. Mě čeká náročný výcvik zaměřený přímo na náš konkrétní let a to včetně přípravy ve SpaceX, v NASA a dalších partnerských organizacích,“ sdělil Svoboda. Připomněl, že bude ve vesmíru zviditelňovat český výzkum, technologie a práci českých firem. „Kdybych si ale měl vybrat jedinou věc, kterou bych chtěl touto misí dokázat, pak je to inspirace. A to zejména pro děti a mladé lidi,“ zdůraznil.

Podpis dohody je jedním z milníků projektu Česká cesta do vesmíru, který koordinuje ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem obrany. Projekt má za cíl propojit popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.

Předseda opoziční ODS a bývalý ministr dopravy Martin Kupka ocenil, že projekt pokračuje. Bude podle něho prospěšný pro českou vědu i společnost. „Každá koruna investovaná do vesmírných technologií, do průzkumu vesmíru, se vrací České republice sedmkrát až osmkrát,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 40 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 50 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.