Vladimír Remek

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Zemřel vojenský pilot Oldřich Pelčák, bylo mu 79 let. Informaci o jeho úmrtí zveřejnil na Facebooku Vojenský historický ústav a sdílely ji i další spolky a lidé zabývající se letectvím a kosmonautikou. Pelčák ve druhé polovině 70. let jako jeden ze dvou Čechoslováků absolvoval náročný výcvik v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy. Na palubu kosmické lodi Sojuz 28 však nakonec nastoupil Vladimír Remek, který v březnu 1978 strávil téměř osm dní na oběžné dráze.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě předal státní vyznamenání za loňský a předloňský rok. Ve Vladislavském sále ocenil přes šedesát lidí. Ve svém úvodním projevu řekl, že se rozhodl vyhovět žádosti udělit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva. Ceremoniál se konal netradičně na výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Dnem, kdy převezmou osobnosti oceněné v letech 2020 a 2021 státními vyznamenáními své řády a medaile, bude 7. březen. Informaci, kterou přinesl web Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Předloni se ceremoniál 28. října nekonal kvůli epidemické situaci s tím, že prezident Miloš Zeman předá vyznamenání oceněným až další rok. Loni však byla hlava státu 28. října v nemocnici. Původně Hrad ohlásil, že náhradním termínem bude letošní 1. leden, ale potom ceremoniál znovu odložil s odkazem na pandemii.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

U příležitosti státního svátku vzniku Československa se prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat přes tři desítky osobností. Přesný počet i jména Pražský hrad zveřejní až 28. října v osm hodin večer na internetu, už teď se ale některá jména na veřejnosti objevují. Slavnostní ceremoniál se letos kvůli pokračující hospitalizaci prezidenta Zemana nejspíš neuskuteční. Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek řekl, že rozhodnutí je na prezidentovi. Jak v pátek České televizi řekl šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, laureáti by měli vyznamenání dostat osobně se všemi poctami.

Ve středu zemřel astrofyzik, astronom, popularizátor vědy a nestor české a československé kosmonautiky Boris Valníček. Bylo mu 94 let. Stál u zrodu československého kosmického výzkumu. Koordinoval účast na vesmírném programu socialistických zemí Interkosmos, v jehož rámci se v březnu 1978 dostal do kosmu Vladimír Remek jako první člověk z jiné země než Sovětského svazu a USA.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Osidlování vesmíru je sice teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, domnívá se český astronom Luboš Perek. Vědá má ale podle něj před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování vesmírných těles podobných Zemi, které může přispět k poznání naší minulosti. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnými mlhovinami a kosmickým odpadem. V pátek 26. července slaví 100. narozeniny.

Prezident Miloš Zeman se zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. V projevu předneseném v ruštině stejně jako loni přirovnal nacismus k islamistickému terorismu a vyzval k boji proti teroristům, dokud si jejich činy nevyžádají stejně obětí jako činy nacistů. Den vítězství se v Rusku slaví 9. května, tedy o den později než na Západě.

Sestru protikomunistických odbojářů Zdenu Mašínovou a kosmonauta Vladimíra Remka nakonec Senát prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání nenavrhne. Horní komora je ve čtvrtek vyřadila z předběžného seznamu, jak jej už dříve projednal organizační výbor. Konečný seznam čítá 25 jmen.

Když se v roce 1978 stal Vladimír Remek prvním Čechoslovákem ve vesmíru, sám netušil, že zůstane i jediným. Své zážitky od té doby vyprávěl již mnohokrát a popsal je i ve dvou knihách. O letu v Sojuzu 28 a pobytu na orbitální stanici Saljut 6 dodnes mluví s velkým zaujetím. Od okamžiku, kdy se první Čechoslovák vypravil na oběžnou dráhu, uplynulo v pátek 40 let.