Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.
Cestu do vesmíru má Kupka za obrovskou příležitost, Kettner chce návrat investice
21 minut
Události, komentáře: Česká cesta do vesmíru
„Státy kolem nás, Polsko, Maďarsko v tom vidí obrovskou příležitost. Pokud se to dobře připraví a prováže s akademickou obcí, experimenty a také s průmyslem, může to přinést obrovské výhody. Investovaná koruna se může vrátit až osmkrát. Česká vědecká obec si může ověřit některé věci. Chceme s tím spojit i to, aby se znovu o vesmíru mluvilo víc ve školách a dokázali bychom přitáhnout pozornost dětí k technickým oborům,“ obhajuje Českou cestu do vesmíru Kupka.
Svoboda tuto příležitost vyhlíží. „Pro mě se mění především to, že přecházíme do nějaké oficiálnější roviny a bylo to prezentováno. Stává se z toho národní projekt a snažíme se, aby efekty pro Českou republiku byly co největší a přínos opravdu maximální,“ řekl zkušený bojový pilot.
Pro projekt se vyslovil také první československý kosmonaut Remek. „Samozřejmě že by Česko tuhle ambici mělo mít. Je potřeba ocenit, že takový program byl vyhlášen,“ řekl. Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury před šestnácti lety a bývalý velvyslanec v Rusku řekl, že taková šance je jedinečná. „Za ty roky našeho členství vyhlásila konkurz a Aleš Svoboda prošel výběrem. Kdoví, kdy bude ESA zase nabírat. Když se dostal Aleš tak vysoko a je v optimálním segmentu věku, připravenosti, ambicí, tak proč toho nevyužít,“ podotkl Remek.
Kettnerovi chybí konkrétní fakta
Na čtvrteční tiskové konferenci představila Svobodovu misi vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), akademici a zástupci průmyslu. Místopředsedovi výboru pro vědu, vzdělání a kulturu v Poslanecké sněmovně Zdeňku Kettnerovi (SPD) chybělo více podrobností o projektu.
„Sledoval jsem tiskovou konferenci a čekal jsem na nějaká konkrétní fakta. Musím říct, že jsem byl velice zklamán. Padaly tam všeobecně známé věci. To znamená, že se investice se později nějakým způsobem vrátí. Motivace studia technických věd a podobně. Nedozvěděl jsem ale se nic konkrétního. Jestli je to v absolutních číslech, nebo v poměru na HDP, kolik budeme muset investovat, abychom tyto státy jako Belgie a Rakousko dohnali, jaká to bude celková částka, kde na to vezmeme a v jakém časovém horizontu. U bombasticky spuštěné velké tiskové konference jsem očekával něco konkrétního a ne jen obecné fráze,“ prohlásil Kettner.
Kupka oponoval a přidal číselné údaje. „Na tiskové konferenci zaznělo, že na podporu konkrétních vesmírných aktivit plyne z rozpočtu 1,6 miliardy korun. ESA následně objednává v této výši konkrétní díly do těch aktuálních vesmírných misí od českých firem,“ vysvětlil místopředseda ODS a dodal, že se pracuje zhruba se šedesáti návrhy na vědecké experimenty.
Ministr dopravy by podporu vesmírných aktivit v následujících letech zvýšil. „Rádi bychom navýšili ten příspěvek pro ESA. Jde o finanční prostředky, které se využívají v České republice pro rozvoj všech technologických aktivit. Rádi bychom je během těch pěti let navýšili až na dvě miliardy. Můžeme se pohybovat nákladech mezi jedna a půl až dvěma miliardami korun,“ doplnil Kupka s tím, že doufá v zachování projektu i za budoucích vlád.
Dívejme se do budoucna, vyzval Svoboda
Podle Kettnera je stěžejní, aby šlo o ekonomicky návratnou investici. „Bude to opravdu velikánská investice. Je důležité, aby do toho byl zapojený český výrobce s přidanou hodnotou a nebyli bychom jen montovna,“ zdůraznil. „Někdy to ale nejde, že přivezete s sebou ten balík peněz z té oběžné dráhy. To tak asi nebude,“ kontroval Remek.
„Není to jen o vědeckých experimentech. Má to celou řadu aspektů, kde se návratnost bohužel měří velice těžce. Když jsem se o tom bavil se Švédy, kteří cestu už absolvovali, tak říkali: Nedíváme se na to, co nám to přinese za rok nebo za dva roky. Díváme se na to, kam nás to postaví a jaké dveře nám to otevře. Kde chceme jako země, průmysl a akademická sféra být za deset, dvacet let,“ nastínil Svoboda.
Svoboda už začal s výcvikem, který je směřován k cíli v roce 2029. „Bylo dojednáno s ESA, že část výcviku se předřadí té dané misi. V letošním roce by měl proběhnout dvouměsíční výcvik. To stejné v příštím roce a tak dále. Pro orbitální mise je dobré udělat část práce už teď. Až se budeme bavit o konkrétní misi s konkrétním letem a termínem tak, aby část přípravy byla už hotová. Poskytne nám to větší flexibilitu a víc klidu, než to měli Švédové, kteří letěli zhruba šest měsíců poté, co dostali nabídku,“ vysvětlil pilot Svoboda, který se zároveň podílí v projektové fázi na přípravě letounů F-35.
Podle Remka čeká Svobodu řada testů, ale porovnávat situaci s dobou jeho výcviku je složité. „Něco málo přes šest set lidí už letělo do vesmíru. Co zůstává, je pořád přísné zkoumání zdravotního stavu. Nabírá se statistický materiál, takzvaný beztížný stav, čili jak se s tím lidé vypořádávají. Alešovi budou snímány parametry,“ dodal bývalý europoslanec ke svému nástupci.
