Armáda už hledá personál pro letadla F-35. K letounům, které pořizuje, a do jejich zázemí, bude potřebovat stovky lidí. Do výzbroje stroje zařadí sice až v první polovině další dekády, jenže zároveň potrvá, než se připraví piloti, technici a další odborníci. Souvisí to s náborem celkově. Armáda musí přidat, aby splnila cíl mít třicet tisíc vojáků a vojákyň.
Armáda už hledá personál pro letouny F-35. Bude potřebovat stovky lidí
Kolem F-35 se budou pohybovat kromě techniků a mechaniků i odborníci na informační systémy, bezpečnost, datoví analytici anebo lidé ze zpravodajské služby. „Na jeden letoun potřebujeme zpravidla 15 až 25 specialistů včetně pilota. Je to normální, standardní číslo v rámci evropských uživatelů letounů F-35,“ vysvětluje Jan Ďucha, vedoucí pracovní skupiny pro personál a výcvik F-35.
Armáda počítá i se současným personálem, který přeškolí. Bude ale potřeba ho dál doplnit. Ke vzdušným silám zamíří taky Daniel Mahdal. Leteckou techniku a motory studuje třetím rokem na Univerzitě obrany v Brně.
„To, co mě baví, je, že ten obor se motá kolem nové techniky. Obecně letectví bývá tak na špičce, že si opravdu člověk sáhne na to nejlepší, co se ve strojnictví a obecně v technologiích pohybuje. Baví mě i to, že se člověk neustále vzdělává,“ říká Mahdal.
Od září Univerzita obrany otevře nový bakalářský obor. Na přání armády začne každý rok připravovat osm pilotů a 12 specialistů řízení letového provozu – nejen pro F-35, ale i pro nové vrtulníky nebo drony. „Letos se nám podařilo získat daleko víc zájemců do technických oborů. Možná to souvisí i s tím, že armáda připravuje nové akvizice, které jsou velmi technologicky zajímavé,“ pochvaluje si rektorka univerzity Zuzana Kročová.
S výcvikem se má začít za pět let ve Spojených státech. V Česku budou F-35 „doma“ v Čáslavi. První stroje by měly na tamní základně přistát v roce 2031. „Česká armáda tuto problematiku, personální potřeby tohoto projektu, neřeší ani brzy, ani pozdě, ale právě včas,“ je přesvědčený Ďucha.
Letos chce armáda získat celkem 2200 lidí. Jako loni, kdy byla ale úspěšná jen z 85 procent. Doplnění potřebují i pozemní síly, které čeká také přezbrojení, třeba novými tanky. S plánem, jak službu zatraktivnit, má přijít speciální tým generálního štábu.
Armádní návraty
Armáda se také postupně vrací do kasáren a objektů, které dřív opustila. Zájem má i o areál u Jihlavy, odkud odešla před dvaceti lety. Do budoucna by ho využívala jako zázemí pro jednotky teritoriálních sil nebo vojáky spojeneckých států.
Vlastníkem objektů teď je jihlavská radnice, z části areálu udělala sklady, pro další budovy ale využití nemá. „Máme vyhotovený znalecký posudek na tento prostor, přeposíláme ho armádě. Ta se vyjádří, jestli je pro ni částka akceptovatelná,“ nastiňuje jihlavský primátor Petr Ryška (ODS).
Objektů, kam se armáda vrací, přibývá. Další je například u Přerova. Letiště v Bochoři opustila armáda v roce 2013. Tehdy tu byla vrtulníková základna. Letos v únoru se sem nastěhovali první vojáci roty průzkumných a bezpilotních bojových prostředků z Prostějova. Celý prapor se sem má nestěhovat do roku 2028.
Ožije i letiště v Líních, které se donedávna skloňovalo v souvislosti s možností vybudovat takzvanou gigafactory. Nyní v areálu vznikne logistické centrum a základna aktivních záloh. „V případě vojenských krizí, které se budou dotýkat bezpečnosti Česka, bude využívána i příslušníky nebo jednotkami aliančních zemí,“ uvedl první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.
„Armáda nikdy neřekla, že by je (Líně) nepotřebovala, ale vzhledem ke strategickému rozhodnutí vlády, které mělo do Česka přinést velkou investiční pobídku, jsme hledali nějaké náhradní řešení,“ říká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle zástupců generálního štábu má armáda i vzhledem ke změněné bezpečnostní situaci zájem ještě o další vytipované objekty. Kolik do nákupu a oprav budov vloží, ale neupřesnila.