F-35

Ani dva měsíce od průniku ruských bezpilotních letounů není stoprocentně jasné, co způsobilo poničení domu v obci Wyryki na východě Polska. Budova se bude muset nejspíš zbourat. Samotná země se navíc čím dál častěji potýká s různými provokacemi ze strany Ruska.

Turecko pořídí v Británii dvacet bojových letounů Eurofighter Typhoon za osm miliard liber (v přepočtu 223 miliard korun), oznámila britská vláda, podle které dohodu v pondělí v Ankaře podepsali britský premiér Keir Starmer a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Montáž letounů se uskuteční v Británii, což podpoří tamní průmysl.

Ukrajina v budoucnu od Švédska koupí 100 až 150 bojových letounů JAS-39 Gripen. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to oznámil premiér Švédska Ulf Kristersson, informují agentury Reuters a AFP. Podotýkají však, že jde zatím jen o předběžnou dohodou. Zelenskyj před novináři uvedl, že cílem Kyjeva je získat první gripeny už příští rok.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že povolil Ústřední zpravodajské službě (CIA), aby ve Venezuele dělala tajné operace. Agentura Reuters krok označuje za „výrazné vystupňování snah USA vyvinout tlak“ na režim venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Potvrdil tak zprávu deníku The New York Times (NYT), který dále napsal, že operativci mají prý i povolení zabíjet. Konečným cílem je dle NYT konec Madurova režimu. USA přitom již zničily lodě u venezuelského pobřeží s odůvodněním, že patřily narkoteroristům a převážely drogy.

Chystá si půdu pro zvýšení deficitu veřejných financí, reagoval bývalý poslanec a ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový na prohlášení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, že chybí peníze na dopravní infrastrukturu. Nově zvolený poslanec za SPD Miroslav Ševčík kritizoval finanční politiku končící vlády. V zájmu šetření je podle něj možné zrušit některé resorty. Ševčík s Novým spolu diskutovali v pořadu Události, komentáře, který moderoval Daniel Takáč.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

V případě, že by došlo k narušení českého vzdušného prostoru, startovaly by pohotovostní stíhačky JAS-39 Gripen z Čáslavi. Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi je brigádní generál Jaroslav Tomaňa, který je však v současné době v USA na studiích. Proto je nyní faktickým velitelem základny jeho zástupce, plukovník Milan Nykodym, který spolu s jejich piloty přiblížil fungování stíhaček JAS-39 v české armádě a v rámci NATO. Základnu v Čáslavi čeká v následujících šesti letech přestavba a modernizace kvůli pořízení strojů F-35. Stíhačky Gripen se kvůli tomu přesunou do Pardubic.

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony podle expertů oslovených ČT24 může být testem obrany Polska, případně NATO, jakkoliv někteří z nich ještě čekají na výsledky vyšetřování celého incidentu. Způsob, jakým se alianční síly bránily dronům, je podle odborníků drahý a neefektivní, východní křídlo NATO ale prý nikdy nepůjde stoprocentně ochránit.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Itálie bude zvláštní partnerskou zemí na Dnech NATO v Ostravě v druhé polovině září. Italské letectvo má asi pět stovek letadel a vrtulníků a podílí se na protivzdušné obraně, kybernetické bezpečnosti a vesmírném programu Severoatlantické aliance. S českými protějšky by se piloti mohli podělit třeba o zkušenosti se stíhačkami F-35.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Švédskou nabídku na prodloužení pronájmu dvanácti letounů JAS-39 Gripen za 16,695 miliardy korun schválilo kolegium ministryně obrany. Návrh smlouvy nyní dostane k projednání vláda. Cena podle resortu obrany zahrnuje kromě pronájmu dvanácti stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Vytvářet silná regionální spojenectví a v příštích letech nepolevovat ve zbrojení je podle brigádního generála ve výslužbě a bývalého šéfa polské národní bezpečnostní rady Jarosława Kraszewského receptem na věrohodné odstrašení Ruska. Tvrdí, že v krajním případě jsou země východního křídla NATO schopné se agresi ubránit i bez amerických vojáků. Do budoucna počítá s ještě masivnějším nasazením bojových dronů, jejichž vývojem a výrobou se po odchodu z armády v roce 2019 zabývá.

Česká republika obdržela od Švédska novou nabídku na prodloužení využívání letounů JAS-Gripen. Armáda by po roce 2027 mohla využívat dvanáct letounů místo nynějších čtrnácti, za pronájem, servis a výcvik by podle současného kurzu Česko zaplatilo 16,65 miliardy korun včetně DPH. Ministerstvo obrany sdělilo, že aktuální nabídka je cenově asi o čtvrtinu výhodnější než dřívější návrhy, s nimiž nebylo spokojeno. Nyní nabídku vyhodnocuje.

Koalice se uzavřením části sněmovní schůze k obraně chtěla vyhnout konfrontaci s dotazy opozice, domnívá se poslanec SPD Radek Koten. V Interview ČT24 zdůraznil, že SPD je pro „konstruktivní spolupráci“. Za smysluplnou investici do armády nepovažuje nákup nadzvukových letounů F-35. Za největší bezpečnostní hrozbu i pro Česko pak označuje evropské lídry.

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si stojí za svým sobotním prohlášením, že výměnou za příměří v rusko-ukrajinské válce nemohou být ústupky Kyjeva. Ukrajinci podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby ustupovali agresorovi. Za nepřijatelné pokládá vyjádření některých státníků, například prezidenta USA Donalda Trumpa, aby Kyjev Moskvě přenechal Ruskem okupovaný Krym. Krym je symbolem, který nelze Ukrajině sebrat, řekla v Interview ČT24.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Účastníci čtvrteční schůzky o obranyschopnosti a bezpečnosti, kterou svolal premiér Petr Fiala (ODS), se shodli na tom, že stojí nadále o spojenectví s USA. Zároveň chtějí posilovat evropský pilíř NATO. Vyzdvihli i potřebu silné, dobře vybavené armády a postupného navyšování výdajů na obranu tak, aby nejpozději v roce 2030 dosáhly minimálně tří procent HDP. Zkritizovali také neúčast opoziční ANO a SPD na setkání, označili ji za nezodpovědnou. Z opozice dorazili pouze zástupci Pirátů.