F-35 strana 2 z 2

S výdaji na obranu ve výši dvou procent HDP pomůžou vládě příští rok i další resorty. Jde o skoro devět miliard z plánovaných celkem 160. K největším položkám se řadí státní hmotné rezervy a projekty v oblasti dopravy. Posilování rozpočtu je podle kabinetu nezbytné pro věrohodné odstrašení a bojeschopnost armády. Opozice si ale není jistá, jestli se podaří peníze smysluplně utratit.

Špatné parkování často komplikuje práci záchranářům. Zejména na sídlištích nechávají lidé zaparkovaná auta někdy i v křižovatkách. Využívají každého volného místa, i když je to proti předpisům. Jihomoravští hasiči proto odstartovali novou informační kampaň Vteřiny pro život. Chtějí upozornit na to, že nesprávné parkování může někoho stát i život. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který se věnoval také nákupu stíhaček F-35, izraelským protiraketovým systémům nebo výsledkům slovenských parlamentních voleb.

Vláda schválila nákup 24 amerických letounů F-35. První stroje budou hotovy v roce 2029, všechny pak do tuzemska dorazí do roku 2035. Na středeční tiskové konferenci to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nákup vyjde na 106 miliard korun, dalších 44 miliard pak bude stát příprava jejich provozu v tuzemsku. Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159.

Vláda by měla zhruba za tři týdny rozhodnout, jaký směr nabere modernizace českého letectva. Očekává se, že kabinet odsouhlasí nákup čtyřiadvaceti amerických letounů F-35. V současnosti se letectvo spoléhá na stroje JAS-39C Gripen, jenže ty pro moderní potřeby české armády v rámci NATO přestávají stačit. Hlavní výhodou F-35 oproti Gripenu má být jeho delší životnost. Sněmovní opozice však tvrdí, že jde o příliš drahý projekt. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. V projevu na Dnech NATO v Mošnově na Novojičínsku to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Poprvé budou mít lidé příležitost vidět také nové české vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Akce se uskuteční o víkendu 16. a 17. září. Na zajištění plynulosti dopravy a bezpečnosti nasadí policie desítky lidí a vrtulník.

Kabinet Petra Fialy (ODS) má začátkem října rozhodnout o modernizaci nadzvukového letectva. Armáda chce americké stroje F-35, ministerstvo obrany dokončuje podklady. Podle opozičního hnutí ANO by šlo o nákladný projekt a není prý jisté, že se využije jejich potenciál. Švédský výrobce gripenů vznáší výhrady k tomu, že nedostal příležitost představit konkrétnější nabídku u svých strojů. V tisku připravil inzertní kampaň. Podle resortu obrany bude pořízení letounů F-35 efektivnější a nebude tvořit ani desetinu jeho ročních výdajů.

Nákup letounů F-35 zvýší podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) bojeschopnost armády i efekt odstrašení. Vláda o něm má rozhodnout do měsíce. Přestože pořizovací cena vychází podle armády podobně jako u jiných typů letounů, místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) upozornil v Událostech, komentářích na provozní náklady, které mohou být u F-35 daleko vyšší. Česko se Spojenými státy jedná o nákupu 24 kusů letadel, sloužit by měla aspoň čtyřicet let.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Podle agentury Reuters to oznámil Pentagon. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany v tiskové zprávě poskytnuté ČTK.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili vládní novelu, která Česko zavazuje vynakládat každoročně na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Po definitivním schválení předlohy by mohly příjmy obrany v roce 2024 vzrůst zhruba o dvacet miliard. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní resort připravuje velké strategické projekty, jde zejména o pořízení nových tanků nebo stíhaček. Opoziční hnutí ANO s navýšením rozpočtu na obranu souhlasí, nákupy techniky ale hodlá důkladně sledovat, dodal jeho poslanec a  místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička. O modernizaci armády spolu debatovali v Událostech, komentářích.

Kanada koupí osmaosmdesát bojových letounů F-35 od americké společností Lockheed Martin za 14,2 miliardy dolarů (317 miliard korun). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž půjde o největší investici do kanadského letectva za více než třicet let. O nákupu stejného typu letounů jedná se Spojenými státy také Česko.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Resort obrany bude v příštím roce hospodařit s necelými 112 miliardami korun, což odpovídá 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) je přesvědčena, že se podaří slíbenou částku udržet i při přerozdělování peněz mezi rozpočtovými kapitolami, i o tom, že se podaří přidělené peníze vyčerpat. V Interview ČT24 ministryně obhajovala i rozhodnutí jednat o nákupu stíhacích letounů F-35 navzdory jejich nákladnému provozu. Odkázala na názor samotných vojáků.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Pokud Česká republika zakoupí ze Spojených států dvě letky nadzvukových letounů F-35, sníží se podle ministerstva obrany počet bitevníků L-159 Alca o jednu letku. Armáda nyní uvažuje o tom, že po skončení technické životnosti všech L-159 by mohly stroje vystřídat bezpilotní prostředky.

České vojenské letectvo by mělo být v budoucnu vyzbrojeno americkými bojovými letouny F-35 Lightning II. Vláda o jejich nákupu hodlá jednat s USA. Kabinet také zrušil tendr na nákup pásových bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany nyní osloví švédského výrobce stroje CV-90 BAE Systems. Po jednání vlády to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Z Izraele přilétla první komerční linka do Spojených arabských emirátů. Na palubě byli vyjednavači včetně amerických, kteří mají finalizovat dohodu o normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Poprvé také stroj izraelské společnosti El Al dostal povolení letu přes Saúdskou Arábii.

Polsko podepsalo smlouvu na koupi 32 stíhacích letounů F-35 v přepočtu za 105 miliard korun. Kontrakt zahrnuje i výcvik a logistiku. Prodej strojů americké společnosti Lockheed Martin schválil Kongres loni v září. Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak zakázku označil za největší armádní kontrakt v dějinách země. Podle opozice jsou stíhačky příliš drahé. Polsko je desátou členskou zemí NATO, která si F-35 pořizuje.

Íránskou protivzdušnou obranu v době před nechtěným sestřelem civilního letadla ukrajinských aerolinií vystrašily zprávy o přítomnosti amerických stíhaček F-35 na hranicích íránského vzdušného prostoru. Podle agentury Reuters to v pátek prohlásil v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ministerstvo zahraničí Spojených států ve středu oznámilo, že schválilo prodej 32 nejnovějších stíhaček F-35 v hodnotě 6,5 miliardy dolarů (153 miliard Kč) do Polska. Konečná cena ale bude záviset na více faktorech, bude se o ní teprve jednat, uvedl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.