Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.
Černochová chce pro obranu rekordní částku
5 minut
Události: Výdaje na obranu
Ministerstvu obrany od letoška zaručuje výdaje ve výši minimálně dvě procenta HDP speciální zákon. Plnění závazku vůči NATO posílat na obranu nejméně zmiňovanou část HDP podporuje nejen celá vládní koalice, ale i opoziční hnutí ANO. „Dvě procenta HDP, když to zjednoduším, zaokrouhlím, vychází na 160 miliard korun,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„S ministrem financí jsem o tom samozřejmě už hovořila, částka 169 miliard byla v prognózách a predikcích a takto to máme nastavené. Bude záležet také na tom, kolik požadavků bude z jiných resortů, a tam vidím největší prostor pro vyjednávání,“ předeslala Černochová.
Ministryně obrany by ráda při rozpočtových debatách v příštích týdnech získala do svého rozpočtu ještě o dalších devět miliard víc, tedy o celkem 18 miliard víc, než má ve svém rozpočtu letos. „Samozřejmě budu bojovat ze všech sil o to, abychom dostali to, co jsme měli v prognózách, protože takto máme modernizaci naší armády postavenou,“ avizovala Černochová.
Velké nákupy
Za 24 nadzvukových amerických letounů F-35 plánuje armáda v příštích jedenácti letech utratit včetně příslušenství víc než 215 miliard. Už letos to má být prvních patnáct a půl miliardy. Dalších víc než jedenáct miliard pak hodlá zaplatit například za jednu ze splátek 246 švédských bojových vozidel pěchoty.
Výdaje Česka na obranu rostou dlouhodobě. Před čtyřmi lety se pohybovaly nad sedmdesáti miliardami korun a letos už to má být víc než dvojnásobek. Ne vždy se ale vládě daří plánované peníze reálně utratit. Třeba loni původně navrhovala pro armádu víc než 111 miliard korun, ve skutečnosti to ale nakonec bylo jen něco přes sto miliard.
V posledních čtyřech letech Česko dávalo na obranu 1,3 až 1,4 procenta HDP. Závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP chce ale vláda splnit už letos, po devatenácti letech od doby, kdy se k němu zavázala. Tento rok proto resort disponuje rozpočtem 151 miliard korun. V první polovině roku ale utratil jen zhruba třetinu této částky – necelých 53 miliard, tedy zhruba 0,7 procenta HDP.
Rozpočet se nevyčerpá, obává se opozice
Černochová míní, že by resort byl schopen využít i více peněz. „Podle mých informací nehrozí to, že by ministerstvo obrany rozpočet nedočerpalo. Řada velkých plateb nás čeká ve 2. pololetí,“ souhlasí i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Podle sněmovní opozice ale hrozí, že ministerstvo obrany letos, podobně jako loni svůj plánovaný rozpočet neutratí. Tím by byl ohrožený slib vůči NATO dávat na obranu dvě procenta HDP. Opozice připomíná už zmíněný loňský rok.
„Opakovaně říkáme, že armáda to není schopná utratit, přitom to velmi potřebuje,“ tvrdí poslanec Radovan Vích (SPD). I místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová říká, že peníze je třeba zužitkovat. „Samozřejmě by to i přispívalo k pohybu v ekonomice, ale pokud se to neděje, tak jsou to jenom mrtvé peníze, které nám ale chybí někde jinde,“ podotkla.
Více peněz chtějí i další resorty
Plán vydávat na obranu v příštím roce 2,1 procento HDP ale může u některých koaličních partnerů ODS narazit. Peníze chtějí přidat i na jiné vládní priority. „Starostové mají resorty, jako je školství, vnitro a ministerstvo průmyslu a obchodu, a tam ty peníze budou nutné také,“ upozorňuje místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
Bartošek zase za stávající situace označil rozpočet obrany v hodnotě dvou procent HDP za dostačující. Vláda rozhodne o výdajích ministerstva obrany i dalších resortů v září při schvalování státního rozpočtu na příští rok.
