Ministři se po třech týdnech vládní dovolené vrátili do úřadů. Kabinet zasedne poprvé příští středu. Debata o klíčovém tématu – státním rozpočtu na příští rok – čeká ministry v září. Předmětem diskuzí bude například priorita školství nebo zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu, které žádá prezident Petr Pavel. Jednat se bude také o důchodové reformě.
Vládu čeká debata o rozpočtu, kritický bod může být školství
Stav státní kasy je již nyní předmětem kritiky ze strany opozice. „Zadlužení České republiky od roku 2019 stouplo jednou tolik – z 1,4 miliardy na 3,2 miliardy a jsme na více než čtyřiceti procentech HDP,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.
„Já budu vládě připomínat, že v programovém prohlášení máme priority týkající se veřejných rozpočtů. Tedy závazek neprohlubovat dluhy a minimalizovat deficit veřejných financí,“ podotýká místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Jedním z důležitých bodů debaty o financích bude školství, které vláda označuje za svou prioritu. Aktuální návrh přesto počítá se snížením peněz o šest miliard korun oproti letošku, se započítáním povinného zvýšení platů učitelům je reálný pokles dokonce patnáct miliard.
„Budeme apelovat na to, aby byly naplněny vládní sliby,“ uvedla místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) dříve avizoval, že pokud jeho resort nedosáhne zvýšení o třicet miliard, pro rozpočet ruku nezvedne.
Skopeček má smířlivější pohled. „S ohlédnutím na to, kolik peněz šlo do školství za posledních deset let, nejsem přesvědčen o tom, že by do něj šlo málo finančních prostředků. Ale je tam mnoho oblastí, na které se zapomínalo, jako například pedagogové na vysokých školách nebo kuchařky a školníci.“
Právě ti poslední zmínění patří mezi státní zaměstnance, kterým by se podle plánu resortu práce zvýšily platy o deset procent, což podpořila většina ministerstev. Jedná se také o sedmi procentech, šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) je proti oběma návrhům, upozorňuje, že vláda zatím nenašla potřebné miliardy.
Opozice naopak mluví o ještě větším zvýšení. „Dobrý růst by byl patnáct procent. Týká se to hlavně nepedagogických pozic, jako jsou uklízečky a kuchařky, kde je nástupní plat pouhých dvacet tisíc,“ poznamenal Okamura. Řešení problému s financováním vidí především v zajištění výběru daní.
„Hrubé porušení všech zvyklostí“
Schodek státního rozpočtu před několika měsíci avizoval Stanjura na 235 miliard korun. O konkrétní podobě rozpočtu se bude nyní jednat, čas představit ho sněmovně má vláda do konce září. V minulosti se obvykle první návrhy zveřejňovaly, letos tomu tak není. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová situaci dříve označila za „hrubé porušení všech zvyklostí“.
„Neznáme detaily, nemůžeme se pořádně vyjádřit. Je to pro mě po třiceti letech velmi nestandardní situace. Budeme mít minimální čas připravit třeba pozměňovací návrhy a podívat se na rozpočet do hloubky,“ kritizuje podobně místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Stanjura již dříve sdělil, že chce návrh zveřejnit, až se na něm shodne vláda jako celek, což zákon umožňuje.
Dlouho probíraným tématem je také zahrnutí výdajů na dopravní infrastrukturu do rozpočtu. „Již nějakou dobu panuje praxe mimorozpočtových fondů, jedním z nejsilnějších je právě ten infrastrukturní. Já z toho šťastný nejsem. Myslím si, že by vše mělo být v rozpočtu. Pak je dobře vidět, jak stát opravdu hospodaří,“ míní Skopeček. Kritizuje to i prezident Petr Pavel, který v souvislosti s tímto tématem nevylučuje veto rozpočtu.
Důchodová reforma
Předmětem debaty následujících týdnů bude i důchodová reforma. Některé koaliční strany se kloní k návrhu demografů, který doporučuje pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než původně vláda představila. ANO odmítá společnou diskuzi. „V září přijdeme do sněmovny s pozměňovacími návrhy,“ sdělil Jurečka.
Vládní strany se diskuzi nebrání, ještě v srpnu se mají sejít s SPD. Okamura však dosavadní návrh velmi kritizuje: „To není důchodová reforma. My se zasazujeme o odchod do důchodu v pětašedesáti.“