Schillerová kritizuje Stanjuru, že nezveřejnil návrh rozpočtu

Ministerstvo financí rozeslalo první návrh státního rozpočtu na příští rok ostatním resortům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh poté resort financí zveřejní do konce srpna, oznámil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí podle zákona musí první návrh rozpočtových kapitol rozeslat ostatním resortům do konce června, v minulosti ho obvykle i zveřejňovalo. Postup kritizuje opoziční ANO.

„Ministerstva samozřejmě dostala pracovní návrhy rozpočtů, které položkově rozpracované vrátí do konce července. Do konce srpna pak ministerstvo financí zveřejní finální návrh rozpočtu 2025 a odešle ho vládě. Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem,“ uvedl Stanjura.

Skutečnost, že resort první návrh rozpočtu letos nezveřejnil, kritizovali bývalí šéfové státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) a Alena Schillerová (ANO). Vůči Schillerové se Stanjura vymezil. „Proč nechci rozpočet zveřejnit dřív, než musím? Kvůli takovým, jako jste vy, která se škodolibě třese na každou šanci vystrašit co nejvíc lidí, na co určitě nebudou peníze. Naše vláda raději rozpočet projedná interně a shodne se na něm jako celek. Bez PR divadel, kdy si k vám chodili ministři s kloboukem a vy jste vždy senzačně vytáhla nějakou tu miliardu ze šuplíku,“ reagoval.

Zdůvodnit požadavky a navrhnout zdroje

Schillerová kritiku postupu ministerstva zopakovala po jednání stínové vlády ANO. „Jsme svědky hrubého porušení všech zvyklostí,“ řekla. Tajení prvního návrhu je podle ní novinkou a „atentátem na rozpočtovou transparentnost“. „Narušuje důvěru ve vládu a otevírá otázky, co vláda tají,“ kritizovala Schillerová. Kabinet podle ní nemůže svévolně rozhodovat, jaké informace veřejnosti sdělí a přípravu rozpočtu přesunout do tajného režimu.

Při předchozí vládě ANO přicházeli v letních měsících jednotliví šéfové resortů na ministerstvo financí jednat o úpravě rozpočtu svých kapitol. Současný kabinet od toho upustil, rozpočet projednává celá vláda kolektivně. Stanjura už dříve uvedl, že jednotliví ministři musí zdůvodnit své rozpočtové požadavky a vysvětlit, z jakého zdroje je možné případné zvýšení výdajů pokrýt.

Podle rozpočtové strategie zveřejněné v dubnu by příští rok měl rozpočtový schodek klesnout na 235 miliard korun z letošních plánovaných 252 miliard korun. Loni činil deficit 288,5 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Ve větším schodku skončily státní finance pouze v letech 2020 až 2022.

Je to na ministrovi, míní Wagenknecht. Podle Balaštíkové se Stanjura nechová férově

Senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) si myslí, že je to rozhodnutí Stanjury, zda návrh rozpočtu zveřejní, či nikoliv.  „Osobně jsem pro transparentnost a já bych se nebál čísla zveřejnit. Myslím si, že je to primárně asi férové věci komunikovat i s médii, protože pak se máte o čem bavit, a to by proběhnout mělo. Ale je to věc pana ministra,“ řekl v Událostech, komentářích. Domnívá se, že to může souviset i s tím, že je ve vládě pět stran, které se musí nějak dohodnout. Senátor považuje spor za „bublinu“, která se nafukuje z něčeho, co tak zásadní není. 

„Nedokážu si představit, kdyby se něčeho takového dopustila Alena Schillerová a v opozici by byla současná koalice. Já se opravdu obávám, co za tím je. Je docela možné i to, aby se lidé na to nestačili připravit, aby se na to nepřipravila opozice, abychom se příliš nezabývali rozpočtem, který ministerstvo financí nachystalo,“ uvedla členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Stanjura má na to podle ní částečně právo, ale nevzbuzuje svým jednáním velkou důvěru a nechová se férově.

Nahrávám video

Člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník míní, že kdyby došlo ke zveřejní návrhu, nevznikaly by konspirativní otázky, co za tím stojí. „Nejde o to zveřejňovat detaily státního rozpočtu, ale jde o to zveřejnit obecné rysy podle klíčových kapitol, objem příjmů, objem výdajů, schodek. Za předpokladu, že se tam třeba objeví v rámci schodku číslo, které bude začínat dvojkou, a já bych byl osobně zklamán, protože už nejsme v nenormálních ekonomických situacích,“ poznamenal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...