Státní rozpočet skončil na konci května s deficitem 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu se schodek prohloubil o více než pětapadesát miliard korun. Přesto je letošní manko o jedenašedesát miliard nižší než ve stejném období loni. Schválený schodek pro celý letošní rok je 252 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek rozpočtu kritizovala.
Schodek rozpočtu se prohloubil na 210 miliard korun
Deficit za prvních pět měsíců je třetí nejhlubší od vzniku Česka, loni byl rekordních 271,4 miliardy korun. Podle ministra financí Stanjury k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Výdajovou stranu nejvíc zatížily důchody, naopak té příjmové pomohly hlavně daně z příjmů.
Rozpočtové příjmy do konce května dosáhly 721,1 miliardy korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 9,1 procenta. Výdaje za prvních pět měsíců činily 931,5 miliardy korun, meziročně byly o 0,1 procenta nižší.
Události: Schodek státního rozpočtu za květen
Bývalá ministryně financí Schillerová hospodaření státu odsoudila. „Neuvěřitelné se stalo skutečností. Schodek rozpočtu přesáhl teprve na konci května 210 miliard korun. Bez lockdownu, bez energetické krize. Naopak při zaškrcených investicích. Nevyhnutelný důsledek trestuhodného zaškrcení hospodářství, rezignace na úspory a boomu šedé ekonomiky,“ napsala na síti X.
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) očekává další jednání o finančním posílení jednotlivých resortů. „Budu mluvit i za svou vnitřní bezpečnost, ta je po rozhodnutí vlády opravdu nahoře v hierarchii. Každopádně to bude navazovat na to, jaké reálně ty rozpočtové možnosti budou,“ avizoval.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) ubyly kompenzace. „Když se podíváme na vývoj, tak tam nějaké skutečně znatelné šetření vidět není,“ kritizoval schodek opoziční politik.
Se závěry je třeba počkat do června
„Rozpočtové možnosti pro případné další letošní výdaje nad rámec schváleného rozpočtu budou známy až po výsledcích celého prvního pololetí,“ řekl Stanjura s tím, že měsíce červen a červenec bývají v souvislosti s čtvrtletními zálohami DPH a odvedenými daněmi velkých firem zpravidla přebytkové.
Bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls ve vysílání ČT24 řekl, že současné snižování schodku by bral jako pozitivní, v tuto chvíli by však nedělal vážnější závěry. „Záleží na tom, do jaké míry se objeví dva základní vlivy v ekonomice – ekonomický růst a snaha o dočerpání rozpočtu na konci roku,“ popsal ekonom s tím, že v budoucnu bude potřeba změna celkového systému daňového zatížení.
9 minut
Studio ČT24: Ekonom Richard Hindls k aktuálnímu schodku rozpočtu ČR
Hindls si netroufá odhadovat, zda se avizovaný schodek na konci roku podaří dodržet. Podle něj záleží na červnovém výběru daní od právnických osob a také na příjmu z Evropské unie. „Myslím, že to vždycky výrazně zahýbe se saldem ke konci roku,“ míní. Na základě poučení z loňska podle něj nelze spoléhat na příjmy z takzvané windfall tax (daně z neočekávaných zisků – pozn. redakce).
Příjmy ovlivnil růst mezd
Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Za pět měsíců dosáhlo 57,8 miliardy korun, meziročně o 20,9 procenta víc. Podle ministerstva financí se pozitivně projevily růst mezd a snížení prahu pro vyšší sazbu daně. Příjmy státu z povinného pojistného vzrostly o 8,8 procenta na 305,7 miliardy korun, podle resortu na to má vliv znovuzavedení nemocenského pojištění a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.
Inkaso daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostlo o 15,3 procenta na 46,8 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 61,6 miliardy korun, meziročně o 9,4 procenta víc. Inkaso DPH vzrostlo o 6,2 procenta na 150,4 miliardy korun, do jeho výše se podle ministerstva příznivě promítá oživení spotřeby domácností.
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 6,2 procenta na 378,9 miliardy korun, z toho 298,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 31,2 miliardy korun se snížily výdaje na podporu poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
