Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.
Bonusy svým zaměstnancům nabízí například jedna z velkých potravinářských společností, která zaměstnává asi tisícovku lidí. „Vyzdvihla bych jeden z benefitů, který je nejoblíbenější, a to je možnost nákupu firemních akcií, které firma dorovnává až do výše tří procent základní hrubé mzdy,“ uvedla personální manažerka společnosti Lucia Deržáková.
Zaměstnanci mají také možnost využít například služeb terapeuta nebo masáže. Momentálně společnost rozhoduje o tom, zda a kolik zaměstnanci dostanou přidáno.
Právě rovnováha mezi osobním a pracovním životem se mezi zaměstnanci v Česku dostává do popředí. Rostoucí zájem je i o zkrácené pracovní úvazky. „Ten asi nejdominantnější trend, který aktuálně vidíme, je poptávka po flexibilitě, a to v různých podobách, zejména po zkrácených úvazcích. Aktuálně jsme na nějakých 8,3 procenta, a to tam nepočítám zaměstnance, kteří pracují formou dohody,“ sdělila vedoucí oddělení lidských procesů jedné v tuzemsku působících bank Tereza Králová.
Mzdy a benefity jsou však stále nejdůležitější. Jen část firem kompenzovala v minulém období nárůst životních nákladů, reálné výdělky se tak loni propadly.
„Většina firem navyšovala v předchozích letech v horizontu o jedno až pět procent, v minulém roce bylo o něco více firem, které navyšovaly v horizontu šest až deset procent. Z průzkumů vidíme, že letos opět drtivá většina firem přidávat bude, nejčastěji to ale bude v horizontu jednoho až pěti procent. Zhruba čtyřicet procent zaměstnavatelů očekává, že bude navyšovat mzdy o tuto částku,“ popsal generální ředitel Randstad ČR Martin Jánský.
Situace se mění i podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Zaměstnavatelé navyšují mzdy, takže opravdu tu začne hodnota mzdy pokrývat to, co z toho ukrojila inflace. Vidíme, že nárůsty jsou okolo sedmi, osmi procent,“ řekl.
Reálné mzdy by mohly narůst o jednotky procent
Jak výrazně však reálné mzdy nakonec stoupnou, bude záležet na vývoji inflace. Podle analytiků by se letos mělo jednat o nižší jednotky procent.
Loni si lidé v průměru vydělali přes 43 tisíc korun měsíčně. Dlouhodobý propad reálných příjmů ale znamenal, že se vrátily na úroveň roku 2017. Rozdílně se přidávalo v jednotlivých odvětvích – nejméně ve vzdělávání nebo administrativě, a to o necelé dvě tisícovky, naopak nejvíc mzda narostla pracovníkům v energetice, skoro o osm a půl tisíce. Víc firmy přidaly také pracovníkům v peněžnictví a pojišťovnictví.
Transparentnost odměňování
V Česku se stále stává, že jsou velké rozdíly v odměňování jednotlivých zaměstnanců, i když dělají stejnou práci. Zaměstnanci by to mohli v budoucnu snadno zjistit díky evropské směrnici o transparentnosti odměňování.
V některých firmách se rovnost ve výši mezd daří udržet, a to bez ohledu na to, zda se jedná o ženu, či muže. „Věnujeme se tomuto tématu poměrně dlouho. Mezera mezi odměňováním mužů a žen by neměla být větší než jedno procento a tomu se velice blížíme,“ uvedla personální ředitelka jedné z oslovených firem Ida Ročňáková.
Horší je situace u zaměstnanců, kteří mají úzké zaměření a v celém Česku jsou jich jen jednotky, což potvrzují i na pražském letišti. „Letiště Praha má řadu specifických pozic, ve kterých je těžké srovnávat, jak je to odměňováno v rámci České republiky nebo v rámci Evropské unie,“ řekl člen představenstva zodpovědný za lidské zdroje na Letišti Václava Havla v Praze Pavel Východský.
Zaměstnavatel bude muset rozdíly ve mzdách vysvětlit
Řešením může být už zmíněná evropská směrnice, která by mohla začít platit v prvním pololetí roku 2026. „Máme zajistit to, aby za opravdu stejnou práci byla i adekvátní stejná odměna. To nebude tak, že se můžu zeptat na svého kolegu, kolegyni, abych jmenovitě věděl, jakou on má mzdu, takhle to ta směrnice neříká,“ upozornil Jurečka.
„Bude to limitované na to, že zaměstnanec dostane informaci, kolik mají lidé na podobné pozici,“ vysvětlil manažer náboru a marketingu jedné z personálních a pracovních agentur Jiří Halbrštát.
V případě většího rozdílu ve mzdě by to měl být zaměstnavatel schopen vysvětlit, například tím, že má pracovník nižší míru odpovědnosti, kratší praxi nebo méně zkušeností či slabší výkon. „To bude velká výzva pro manažery, aby dokázali argumentovat,“ konstatoval Halbrštát.
