Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.
Reálné mzdy porostou, ale stále zaostáváme, řekl ekonom Stroukal. Podle Dolejše česká ekonomika potřebuje nové paradigma
29 minut
Otázky Václava Moravce: Debata o stavu české ekonomiky
Podle Stroukala se významně neukazuje, že systémové problémy českého průmyslu jsou větší, než se čekalo. „Je to jedno z těch rizik, která můžou nastat. Všechno, co odhadujeme, jsou nějaké střední odhady a věděli jsme, že u toho průmyslu je to s otazníkem. Myslím si, že jsme pořád v nějakém intervalu spolehlivosti,“ sdělil.
Ukazuje se však podle něj, že se všechny odhady růstu ekonomiky na letošní rok, ať už jde o spotřebu, nebo průmysl, snižují. „Pořád ta dobrá zpráva na pozadí toho všeho je, že je to lehce kladné číslo, že by měly růst mzdy a ty by měly růst i při nižší inflaci reálně kladně,“ uvedl Stroukal. Přiznal však, že je to slabá útěcha. „Víme, že zaostáváme a že se to výrazně nezlepší. Pořád budeme ekonomika, která dohání Západ,“ dodal.
Podle Dolejše potřebuje česká ekonomika nové paradigma. „Po roce 1989 jsme prošli transformací, otevřela nás světu, proběhla vlastnická změna a přineslo to určité efekty. To otevření dosáhlo nové kvality při vstupu do Evropské unie, protože jsme museli vstoupit do společného hospodářského prostoru, to byl další efekt. Efekty se ale vyčerpaly a my budeme muset hledat efekty nové,“ míní.
Dolejš připomněl, že Česko je nyní montovnou Evropy, ale pokud chce být mozkovnou, bude nutné spoustu věcí změnit. „Mezinárodní dělba práce se mění. Je třeba hledat mezery pro Českou republiku na trhu, abychom se prosadili s něčím dílčím. Tomu potřebujeme přizpůsobit podporu infrastruktury, vzdělanosti a tak dále,“ uvedl s tím, že už se o tom sice mluví, ale reálně to tak nastavené není. Zmínil například automobilový průmysl, který se podle něj mění a je třeba na to reagovat.
Na opatřeních od NERV je třeba najít shodu
K návrhu opatření NERV Dolejš uvedl, že jde o jakési menu, ze kterého si vláda může vyzobávat to, co se jí hodí. „Samozřejmě jsou tam některé nápady, které bych byl schopen akceptovat, dokonce některé jsou i strategičtějšího významu, například návrh na robustnější Národní rozvojovou banku,“ zmínil. Balíček ale podle něj postrádá určitou komplexnost.
„Vláda si z těchto opatření vybírá po resortech. My už máme teď zpětnou vazbu, co za opatření to jsou. Je tam velká shoda, ale někde prostě není. Resorty mají jiné priority, ale teprve teď musí dojít k té fázi, ať už na vládě, nebo i tripartitě, kdy se zjistí, co je politickým kompromisem,“ vysvětlil Stroukal. Dodal, že to už nemůžou dělat ekonomové z NERV, ale politici.
Řekl také, že některá opatření se už dějí, jako například PPP projekty nebo změny dávkového systému. „Možná půjde jenom o pět věcí, ke kterým ale dostaneme harmonogram toho, kdy se začnou dělat, kdy plánujeme, že se dokončí,“ uvedl Stroukal.
Změny na trhu práce
Stroukal si nemyslí, že by Česko udělalo dost pro to, aby se pracovní síla přizpůsobila požadavkům na trhu práce, například pokud jde o umělou inteligenci. Podle něj to ani nejde udělat hned. „Jsou to věci, se kterými se musí začít už v předškolním vzdělávání. Jsou to věci na dlouho, tam jsme zaspali, to víme. To nám ale neříká, že máme zaspávat dál,“ upozornil.
Z deseti bodů, které se týkají trhu práce, je podle Stroukala shoda politiků například na tom, aby člověku, který chce pracovat, se opravdu pracovat vyplatilo. Nemělo by pro něj být výhodnější být na dávkách. „Jde o to, aby nebyly ty ostré hrany v dávkovém systému, myslím si, že na tom shoda je,“ dodal.
„Problém je, že při změnách zákoníku práce klesá ochrana zaměstnance,“ upozornil Dolejš. Podle něj je to na úkor jeho bezpečí. „Pokud chceme motivovaného zaměstnance, tak to nesmí být negativní motivace, třeba že mu někdo seškrtá dávky, že ho vyhodí z práce, ale že bude pozitivně motivován, aby měl takovou mzdu, která se mu vyplatí,“ dodal.
Stroukal řekl, že pokud by na materiálu pracoval nanovo, stejně by do něj přidal možnost propuštění zaměstnance bez udání důvodu s odstupným – takzvaný Dánský model. „NERV dokonce navrhoval i vrácení se k superhrubé mzdě, i když jsme věděli, že se to nestane, tak ty návrhy tady byly,“ vysvětlil. I propouštění bez udání důvodu by musela třeba projednat tripartita. Bylo by podle něj zbytečné tento krok přijmout, pokud by bylo jasné, že jej příští vláda zruší.
Vývoj reálných mezd v Česku
Pokud nedojde k zásadní reformě trhu práce, mohlo by Česko zaostávat v reálných mzdách za Západem i nadále, ovšem podle Stroukala nikoli nutně. „Dynamika na trhu práce je taková, že ve chvíli, kdy je nízká nezaměstnanost, tak to tlačí nominální mzdy nahoru. My teď vidíme, že možná mzdy neporostou tak, jak jsme si mysleli, ale zase pravděpodobně bude nižší inflace, což vidíme už teď z prvních měsíců,“ vysvětlil.
Ale v rámci Evropy je pokles reálných mezd v Česku stále největší. „Je to katastrofa a je potřeba to teď napravovat, ale to se nestane uměle. My jsme potřebovali srazit dolů inflaci, což je jedna polovina vzorečku reálné mzdy. Pokud se nám teď podařilo srazit inflaci dřív než v jiných západních zemích, tak budeme mít teď chvíli nějakou výhodu. Jenže ten propad byl tak velký, že to budeme dohánět několik let,“ upozornil ekonom.
Podle Dolejše to ukazuje na to, že Česko neumí zvládat krize. „Na té krizi někdo vydělal a někdo prodělal. Jestliže jsme v reálných mzdách někde v roce 2019, tak to padlo o deset procent. Když ročně porostou reálné mzdy o tři procenta, tak je to na tři roky, když o dvě, tak je to na pět let. Ale pořád jsme pod úrovní roku 2019,“ řekl.
