Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
Některé teplárny už své provozy zmodernizovaly. Jedná se ale spíše o ty menší nebo střední. Z uhlí na plyn plánuje přejít například ta v jihočeském Písku. Postavit chce kogenerační jednotku, pomocí které bude vyrábět elektřinu a teplo. Už dříve instalovala třeba kotel na biomasu, který využívá štěpku.
„Máme zhruba šedesát procent výroby z uhlí a čtyřicet procent z biomasy,“ sdělila ředitelka teplárny Andrea Žáková. Nové zařízení vyjde zhruba na 190 milionů. Asi polovinu nákladů pokryjí dotace z Modernizačního fondu a na zbytek si teplárna vezme úvěr nebo částku zaplatí ze svého.
Písecká teplárna zásobuje teplem ve městě 8500 domácností, což je zhruba pětadvacet tisíc lidí. Žáková dodala, že předpokládá, že ke zdražení tepla dojde.
Třeba náchodská teplárna se od uhlí odklonila jako jedna z prvních již před osmi lety. Modernizace tam stála 360 milionů. Teplo odtud dodávají více než pěti tisícům domácností ve městě, zásobují také třeba školy, nemocnice nebo úřad.
„Věříme, že všechny modernizační kroky, které jsme provedli, povedou ke stabilizaci cen pro zákazníka, ale nebudeme popírat – cena tepla se hlavně odvíjí od ceny plynu,“ popsal manažer Teplárny Náchod Zdeněk Slavík.
Ekologičtější vytápění se týká i domácností
Ekologičtější způsob vytápění se netýká jen velkých tepláren, ale i domácností s vlastními kotli. Už tři čtvrtě roku platí zákaz provozu kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy. Přesto jich zůstává v provozu zhruba sto tisíc.
Obce plošné kontroly zatím neprovádějí a případná pochybení řeší většinou domluvou. Topenáři očekávají, že hlavní vlna výměn přijde v létě. Nejčastěji lidé podle nich přecházejí z pevných paliv na plyn, roste ale i zájem o pelety nebo dřevo.
Zároveň přibývá domácností, které využívají dálkové vytápění. Aktuálně jsou na centrální systémy napojeny téměř dva miliony obyvatel. Nově se připojují hlavně novostavby.
Uhlí však stále zůstává nejčastějším zdrojem tepla, i přes pokles v posledních letech má na celku přibližně čtyřicetiprocentní podíl. Následují zemní plyn a biomasa.
Růst se bude odvíjet od ceny emisních povolenek
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) nastínil, že důvodem modernizace jsou nejen rostoucí ceny emisních povolenek, ale i závazky vůči Evropské unii. „Bez modernizace nemáme zajištěnou ani energetickou bezpečnost, ani cenovou stabilitu,“ podotkl. Vláda plánuje, že spalování uhlí v teplárenství skončí nejpozději v roce 2033.
Spotřebitele pak od roku 2027 také pravděpodobně zatíží i rozšíření emisních povolenek na domácnosti. To zvýší cenu za vytápění plynem nebo uhlím a také zdraží paliva.
Kolik si lidé připlatí, se bude odvíjet od cen povolenek. U pohonných hmot se očekává minimální nárůst o tři koruny na litr, v horších scénářích i o více než deset korun. Náklady na vytápění mohou vzrůst až o desítky procent. Evropská unie chce opatřením motivovat domácnosti k přechodu na nízkoemisní zdroje vytápění.
Vlček se k unijním plánům staví kriticky. „Osobně to vnímám negativně, my sami se v tom snažíme jednat velmi aktivně za náš resort, respektive za celou vládu, ale bez aktivního konání na úrovni Evropy nedosáhneme nějakých změn,“ sdělil.
Zcela odmítavý postoj zaujímá opozice. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) avizoval odpor vůči evropskému návrhu. „My se silně vymezíme vůči Evropské unii, nepřistoupíme na to, budeme bojovat do posledního dechu, budeme využívat všech právních prostředků včetně soudu,“ dodal.
Hnutí ANO zvažuje, že se obrátí i na Ústavní soud. Ministr Vlček naopak upozorňuje, že je potřeba tlačit hlavně na Brusel.
